Článek
Jmenuji se Vojta a jezdím světem za poznáním. Postřehy a zážitky téměř každý den sdílím v krátkém deníku, na který jsi právě narazil/a. Letos projíždím od západu na východ (a možná zpátky) Himaláje. Mapu a další detaily najdeš na https://beacons.ai/hermitvoita.
Je krásné, jasné ráno, když vyrážíme na druhý den lehkého aklimatizačního stoupání. Vzdáleností je stejný jako včerejšek, jen v o něco vyšší výšce. Zářící slunce nám cestu dost ulehčuje; v jednu chvíli je takové teplo, že jdu jen v kraťasech, bez trička. To je vždycky sranda v 4.000 metrech. O chvíli později se zvedne vítr a vše se vrátí do normálu. Potkáváme paní na koni, s páskou přes oči. Průvodci ji vedou dolů. Hory dávají, a hory berou.
Podruhé za sebou do našeho cíle dorážíme na oběd. To je dobře, jelikož můžeme usmlouvat pokoje zdarma, výměnou za koupi oběda. V závislosti na vytíženosti cesty lze usmlouvat hodně. V tichých dnech je běžné platit pouze jídlo - pokud je rušno, tak příplatek za pokoj, elektřinu a wifi útratu zdvojnásobí.
Lundgen je položený v 4.380 metrech a tak se poprvé musíme zajímat o nadmořskou výšku. Všichni jsme aklimatizovaní z předchozích měsíců, ale i tak. Opatrnost neškodí. Mraky jsou nadále přívětivě stydlivé, když vyrážíme na malou procházku.
Ve výsledku procházka není tak malá. Během tří hodin se vyšplháme do 5.000 metrů - můj první letošní polibek hor. Cestou vzhůru sleduju tucty malých lavin, jak v kaskádách skotačivě sjíždí protější kopec. Každá by dokázala zabít člověka. Krátce před tím, než vystoupáme na vyhlídku se mraky urvou ze řetězu a vidíme pouze husté mléko. I tak je to příjemné dechové cvičení.
Večer mi uteče ve společnosti několika Čechů, kteří akorát sešli z průsmyku. Ujišťují nás, že cesta je dobře prošlapaná a snadno nalezitelná. Týpek ze Švédska, co akorát taky slezl z výšky, vypije místní zásoby alkoholu. Pozvrací celou podlahu, a do noci dělá randál. Podle jeho názoru ho 4 malé flašky rumu nemůžou opít. Ve výšce fatální chyba ve výpočtu… Není možné mít vždycky štěstí. Paní domácí nadílku přijímá s grácií a vědoucím úsměvem, a dokonce nám nabídne jiný pokoj. To je fajn, páč máme ve 4 vstávat, abysme vyrazili nahoru do průsmyku.
Zítra bude náš nejtěžší den, s výjimkou vrcholů hor. Je to první Průsmyk, ještě nejsme úplně aklimatizovaní, a budeme muset vyběhnout do téměř 5.500 metrů. Aspoň že počasí nám má přát.
Princův tucet, dvanáct vysokých not nad 5.000 metrů, které mám v plánu v příštích dnech a týdnech rozeznít. Uspěji ve snaze zahrát ti serenádu? Dnešní intro nás příjemně uvedlo do melodie a koncert začíná.
