Článek
Jmenuji se Vojta a jezdím světem za poznáním. Postřehy a zážitky téměř každý den sdílím v krátkém deníku, na který jsi právě narazil/a. Letos projíždím od západu na východ (a možná zpátky) Himaláje. Mapu a další detaily najdeš na https://beacons.ai/hermitvoita.
Připravit se nám trvá dobrou hodinu. S sebou si bereme batůžek s vodou a jídlem, popruhy, helmu a velké lyžařské boty s krampony. Vyrážíme ve dvě, ale i tak postupně předbíháme většinu skupin.
Úplněk nám pomáhá skrze nikdy nekončící sérii toček a lezení přes kameny. Zbývá nám vylézt 700 metrů. V polovině cesty ve sněhu necháváme trekové hole a připínáme se na lano.
Pomalu se otevírají výhledy. Lobuche je přímo uprostřed několika údolí lemovaných horami. V údolích poznávám všechna místa, kterými jsme prošli v minulém týdnu. Jásavá melodie rozeznívá vzduch hlasitěji než kdy dřív.
Jsme kousek pod vrcholem, když se nad Everestem vyloupne sluníčko. Ani v noci nebyla zima, nyní ve světle teplota rychle stoupá vzhůru. Zbytek cesty uteče rychle, pár minut prošlapanou cestou na strmém, částečně zledovatělém snahu. Ale je moc zima, než aby něco roztálo.
Jsem příliš nadšený, než aby mi vadila poloviční dávka kyslíku ve vzduchu nebo cokoli jiného. Výhledy jsou jak z filmu a já jsem naprosto okouzlen. Sleduji ostatní lezoucí vzhůru, EBC v prvních paprscích slunce, průsmyk Cho-La z minulého týdne, průsmyk Kungma-La na zítřek a všechna údolí mezi tím… Všechno leží pod námi. My jsme nahoře. Obklopeni dalšími horami na jejich úrovni. Neskutečné.
Na vrchol jsme dorazili v sedm a zůstali asi půl hodiny. Cesta dolů v teple rána utíká rychle a do tábora dorážíme v 9:30. Ve stanech je horko. Jídlo je jen základní, stejně jako den předtím. Zkušená průvodkyně ze svých kanadských svěřenkyň vytáhne přes 5 tisíc korun v dýškách. Nejoblíbenější místní hra: kolik nejvíc dokážeme z těch zahraničních naivek vytáhnout? Rozhodně je o hodně napřed před naším průvodcem.
Tři další hodiny nazpátek do Lobuche. Nick odešel napřed s Timem a zanechal nám pokoj. Sbíráme si své věci, nazpátek k těžkým batohům. Zítra budeme přecházet nejtěžší z průsmyků, Kungma-La, usazený v 5 550 metrech. Ale pro dnešek jsme svůj cíl naplnili a zbytek dne věnujeme odpočinku přerušenému pouze rychlým odběhnutím na večeři.