Článek
Jmenuji se Vojta a jezdím světem za poznáním. Postřehy a zážitky (téměř) každý den sdílím v deníku, na který jsi právě narazil/a. Letos projíždím od západu na východ (a možná zpátky) Himaláje. Mapu a další detaily najdeš na https://beacons.ai/hermitvoita.
Noční vlak, klidný, jak jen noční vlaky můžou být, mě dovezl o krok blíže Nepálu. Ale než překročím hranici, chci dát horám v Indii ještě jednu šanci. Ještě jeden výlet hluboko do horských údolí. Věřím, že se počasí každým dnem vyčistí, a prozatím zdržuji.
Dorazil jsem do další známé turistické destinace: Nainitalu. Malé jezírko podobné švýcarským plesům nebo kalifornskému jezeru Tahoe. Sedí ve 2.000 metrech, s okolními vrcholy šplhajícími ke 2.600 metrům. Za dobrého počasí je vidět až na hřebeny nejvyšších Himalájí. Je tu chladněji a zároveň se sem dá snadno dojet z velkých indických měst. Víš, co to znamená…
Internetové války
Otevřu svoji appku na hledání ubytka. V levném hostelu zbývá 5 postelí za dobrou cenu. Rozkliknu ho a chystám se jednu rezervovat. Cena vyskočí nahoru - a počet postelí dolů. Vyplňuju údaje a platím. Platba selhává; všechny postele jsou vykoupené! Nakonec se ubytovávám v hotýlku s varovným názvem, Hrozivý hotel. Je jen o třicet korun dražší, než postele v dalších hostelech. Krom špatně udané lokace na Googlu je vlastně docela fajn.
Poučení: víkendy jsou v Indii soutěživé. Je třeba plánovat a rezervovat spaní včas!
Další hodiny strávené lelkováním a výzkumem budoucích destinací, zatímco jezerní město je na několik hodin uspané pod upršenou přikrývkou. Později se nebe vyjasní, ale světla už mnoho nezbývá. Vyrážím do ZOO. Je malinká, ve strmém kopci, ale poměrně pěkná. Medvědi, tygři, vlci, jeleni, červené pandy a malá kolekce lokálních ptáků.
V porovnání je místo známé výhledy přes celé město zklamáním. Není tam mnoho prostoru a výhledy do velké míry zakrývají stromy… klasická turistická past.
Byl jsem dneska označen všelijak; cizinec, bílý muž, Angličan. A dotázán, zda pracuji pro National Geographic. Poznávací znamení: cestuji sám a mám DLSR kameru. Stojí sice polovinu, co moderní telefony, ale pořád přitahuje zraky a lidské myšlenky.
Ozval se mi Vicky z Rohru, že nakoupil nabíječky s mnoha porty pro budoucí cestovatele. Legenda. Vzpomněl jsem si, jak říkal, že vypije přes 25 panáků čaje za den. Kalíšky jsou maličké, ale i tak … budu se muset poptat, kolik čaje za den tu je zlatým standardem.
Zítra chci jít na kopec. Jestli nebude pršet. Dost možná obojí…
