Článek
Jmenuji se Vojta a jezdím světem za poznáním. Postřehy a zážitky téměř každý den sdílím v krátkém deníku, na který jsi právě narazil/a. Letos projíždím od západu na východ (a možná zpátky) Himaláje. Mapu a další detaily najdeš na https://beacons.ai/hermitvoita.
Martin a já máme nakolik jen to jde rozdílný přístup k trekování. Já rychle vybíhám nahoru, Martin láme rychlostní rekordy cestou dolů. Já začínám brzo, jeho rána jsou o fous delší. A tak jdeme každý vlastním tempem. Těším se, až definitivně sejdeme z himalájské dálnice.
Přechod Khumbu ledovce je zmatečný jak vždy, stovky cestiček vytrácejících se mezi kamením. Trávím dobrou hodinu pod neutichajícím hukotem helikoptér, přelézajíc štěrkové vlny, sbíhajíc k zamrzlým jezerům a šplhajíc vzhůru na haldy balvanů.
K nejvyššímu ze tří průsmyků to je 700 ostře stoupajících metrů. Výstup mě baví, poněvadž rychle ubíhá a od samého začátku vidíme prakticky na vrchol. Stezka se šine skrze další hromady štěrku, okolo zamrzlého potůčku, mezi několika vrcholky. Je překrásné, prosluněné ráno.
Hřebene průsmyku dosáhnu chvíli po desáté, první lezec dne. Trávím tam téměř dvě hodiny focením, pospáváním a svačením pálivého sušeného masa s vařenými vajíčky. Excelentní kombinace. Po směru jako já jde tak deset lidí. Opačně možná dvakrát tolik.
Výhledy na druhé straně průsmyku jsou opanovány nekompromisní horou Ama Dablam, tyčící se přímo před námi. Je strmá, osamocená, ošacená do budoucích lavin. Tón dne je hravý, neposedný, s vlákny plnými očekávání blížícího se crescenda.
Ves Chukhung je usazená v rohu údolí a jde se k ní další tři hodiny po větrných stráních. Výhledy napříč údolím dávají zapomenout větru urvanému ze řetězu. Z Ama Dablam, přes Island Peak až po Lhotse utíká souvislá vrstva ostrých skalisek, vyplňujících přes polovinu obzoru. Z nich visí nařasené záclony sněhu a ledu jak na soutěži krásy. Je to dlouhý, nicméně vizuálně uspokojivý pochod.
Kamaráda Tima prošvihnu o pár minut, ale aspoň Nick na nás čeká ve sluncem vyhřátém hotýlku. Martin není daleko pozadu. Nickovi se udělalo líp a je připraven zítra vyrazit na Island Peak. Pro mě to znamená jít bez pauzy horu - průsmyk - horu. Jsem tu, abych posunul hranice svých možností za hranice nemožného, a tak souhlasím. Odpoledne tak věnuji dohánění deníku - stíhám tak polovinu. Budu muset změnit pracovní styl, tohle nejde. Podružné záležitosti jako sprcha a praní budou muset pár dní počkat.
Julian je mladý kluk, kterého Martin sleduje na Instagramu. Je zpátky v Nepálu pro novou dávku horolezení. Aklimatizuje se ve stejném hotýlku, ve kterém zůstáváme my. Vypráví nám o Island Peaku a o tom, jak to chodí mezi hlavními horolezeckými společnostmi. Stejná telenovela jako všude jinde. Naše lezecká společnost souhlasí s vysláním jiného průvodce. Snad tentokrát dostaneme někoho zdravého. Tak nebo tak to bude zajímavé porovnání.
A tak zítra vyrážím na svou druhou šestitisícovku během tří dní. Výživný týden.
