Děpolt III. – Přemyslovec, který začal malou domácí válku s králem Přemyslem Otakarem I.

Děpolt III. se narodil někdy mezi léty 1170-80, o jeho mládí není nic známo. Po smrti svého otce se stává roku 1190 hlavou rodu a se svým bratrem Soběslavem spravuje rodové državy. Se svým švagrem Jindřichem I. Bradatým (opolským knížetem) udržoval velmi dobré vztahy s míšeňskými Wettiny a Štaufy. Proto jej roku 1202 král Přemysl Otakar I. vyhnal ze země, když se rozváděl s Adlétou Míšeňskou a v zápase o německý trůn opustil stranu Štaufů.

Rok na to Filip Švábský (jeden z německých vzdorokrálů) na žádost Wettinů udělil Čechy v léno právě Děpoltovi III. Jednalo se však pouze o formalitu, protože král Přemysl Otakar I. držel vládu pevně v rukách, a navíc se roku 1204 vrátil do tábora Štaufů. Děpolt se pak mohl s rodinou vrátit na svá údělná panství.

V roce 1213 král Přemysl Otakar I. listinou (na které se dochoval znak Děpolticů, hřbetem srostlá přemyslovská orlice s českým lvem) potvrdil Děpoltovi III. správu Plzeňska. Přesto Děpolt neměl s králem Přemyslem Otakarem I. příliš dobré vztahy, byl totiž přívržencem Vratislava - Přemyslova prvorozeného syna s Adlétou Míšeňskou. V roce 1216, když bylo uznáno nástupnictví Václava (prvorozence z Přemyslova druhého manželství), Děpolt na protest obsadil blíže neznámý královský hrad a v jeho okolí raboval královský majetek. Jako pokání za tuto rebelii se musel Děpolt v roce 1218 vypravit na křížovou výpravu proti pohanským Prusům.

Postupem času spory mezi Děpoltem a králem přerostly v malou domácí válku, během níž Děpolt neustále ztrácel jak na svém významu, tak i hmotně. V roce 1222 mu král odňal správu Plzeňska, a roce 1223 dokonce oblehl děpoltické město Kouřim, když si Děpolt dělal nároky na titul markraběte Moravského. Při obraně města Děpolt III. zahynul. Po jeho smrti musela rodina odejít do Polska a v Čechách ztratila veškerý svůj majetek.

manželka: Adéla Zbyslava Slezská (1166 - po 1223) dcera slezského knížete Boleslava Vysokého, manželkou od roku 1190. Po vyhnanství z roku 1223 se do Čech již nevrátila a zemřela blíže neurčeného roku. Pochována je v klášteře v Třebnici.

syn: Ota (1191-1226) v mládí studoval v Magdeburku a na přání samotného papeže tam po studiích zůstal jako probošt zdejší kapituly. Jeho jmenování však vedlo k louhotrvajícímu konfliktu, který skončil až roku 1212. Úřad probošta však zastával až do své smrti.

syn: Boleslav (?? - 9.4 1241) po smrti svého otce se s matkou uchýlil na dvůr svého strýce Jindřicha I. Bradatého, do jehož služeb záhy vstoupil. Naposledy se objevil ve slezském vojsku v bitvě u Lehnice, kde vedl jednu část polského vojska. Zde v boji s Mongoly padl. O jeho rodinných poměrech není nic známo, ale je málo pravděpodobné, že by se neoženil a neměl potomky.

syn: Soběslav (?? -1247) po smrti svého otce se s matkou uchýlil na dvůr svého strýce a vstoupil do jeho služeb. Stal se správcem hradu Lubuš, do Čech se nikdy nevrátil. V polských listinách je nejčastěji zmiňován jako svědek darů klášterům. Nebyl ženatý a zemřel bez potomků.

syn: Děpolt IV. Bořivoj (?? -1235) jako bratři i on po odchodu z Čech vstoupil do služeb svého strýce a stal se správcem hradu Srem. Zahynul při obraně hradu v domácí válce s velkopolským knížetem. Nebyl ženatý a zemřel bez potomků.

syn: Přemysl (?? - ??) nejmladší syn Děpolta III. zemřel mladý, aniž by se nějakým způsobem zapsal do dějin. Je pochován se svou matkou v třebnickém klášteře.

Po roce 1247 zprávy o Děpolticích mizí a má se za to, že Soběslavem tato boční větev Přemyslovců vymírá po meči. Je však možné, že nám něco uniká, neboť české šlechtické rody Švihovských a z Rýzmburka odvozují svůj původ právě od Děpolticů.

Zdroje:

Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014

Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007

Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl. - SVOBODA 1975

Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007

Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008

Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986

Josef Žemlička, Přemysl Otakar II.: Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011

časopis History revue ročník 2011-2014

časopis Akta History ročník 2010-2012

Nevšední průvodce rodem Přemyslovců