Článek
Jindřich V. Lucemburský (Plavý)
Lucemburský hrabě, markrabě arlonský a markrabě namurský. Byl synem Ermesindy Lucemburské a jejího druhého manžela Warlama III. Limburského.
ZAJÍMAVOSTI
Jindřich V. jako první z lucemburských panovníků užíval erb s červeným lvem v modrobílém pruhovaném poli, který je dodnes státním znakem Lucemburska.
Jindřich V. se zasloužil o rozmach rodové moci, proto dostal přízvisko Veliký. Známější je však pod jménem Jindřich V. Plavovlasý, Lucembursky Heinrich V. Blonden. Měl totiž nezvykle výrazně světlé vlasy, když se podíváme na nákres jeho náhrobku, jsou jeho vlasy světle žluté. Možná je přece jen něco pravdy na drbech o cizí pomoci při zázračném početí jeho matky 72letým slepým starcem.
Nákres Jindřichova náhrobku z Clairefontaine
Jindřich se orientoval zejména na Francii, třebaže jeho hrabství bylo součástí římské říše. Tato frankofonní orientace ještě zesílila po příznivém rozhodnutí francouzského krále Ludvíka IX. o svrchovanosti nad panstvím Ligny a propuštění Jindřicha ze zajetí švagra Theobalda z Baru. Projevem vděku byla i Jindřichova účast na osmé křížové výpravě, kterou vedl francouzský král. Výprava se však od samého počátku nešťastně vyvíjela a po smrti krále Ludvíka IX. byla úplně odsouzena k nezdaru. Křižáci upustili od obléhání Tunisu a rozhodli se k návratu. Při zpáteční plavbě do Francie se lodě dostaly do velké bouře, mnoho z nich se potopilo a lidé, kteří přežili, si zachránili jen holý život. Mezi nimi byl i 54letý Jindřich, který pak část zdecimovaného vojska přivedl domů.
Po smrti krále Ludvíka IX. a debaklu jeho křížové výpravy se Jindřich přimkl k říšské politice a podporoval Rudolfa Habsburského při jeho volbě římským králem i v jeho boji s českým Přemyslem Otakarem II. Za věrné služby Jindřich V. obdržel od Rudolfa potvrzení svého úřadu nejvyššího fojta sv. Maximina v Trevíru a roku 1279 mu byl udělen úřad říšského správce v Cambrai.
Příčinu smrti Jindřicha V. neznám, rovněž tak důvod jeho přítomnosti v Mohuči. Pravděpodobně šlo o náhlé úmrtí, protože na smrt nemocný hrabě by se ve svých 65 letech těžko vydal na dlouhou cestu. Jindřich V. byl pochován v rodovém klášteře v Clairefontaine.
Markéta z Baru
Sňatkem lucemburská hraběnka a namurská markraběnka, manželka Jindřicha V. Lucemburského. Byla dcerou Jindřicha II. z Baru a Filipi z Dreux.
Markéta se narodila v roce 1240 a již ve svých jedenácti letech byla v roce 1231 zasnoubena s o čtyři roky starším Jindřichem Lucemburským. Jak bylo v té době zvykem, šlo o politický kalkul Ermesindy Lucemburské, která mínila tímto svazkem posílit vliv rodu na francouzském území.
Svatba Markéty a Jindřicha se slavila v roce 1240 a nevěsta do manželství věnem přinesla panství Lignyen-Barrois. Toto panství se následně stalo jablkem sváru mezi jejím manželem a bratrem Theobaldem. V rozhodčím řízení nakonec bylo panství přiřčeno Jindřichovi, ovšem s tím, že zůstane pod svrchovaností francouzského krále. Později se panství stalo majetkem druhorozeného syna Warlama.
Markéta se politicky nijak výrazně neprojevovala, zřejmě se plně věnovala výchově svých šesti dětí, které se z manželství narodily. Zemřela 23. listopadu v roce 1273 a pochována byla v klášteře Clairefontaine.
Zdroje:
1) LUCEMBURKOVÉ, ČESKÁ KORUNA UPROSTŘED EVROPY
František Šmahel, Lenka Bobková ve spolupráci s Pavlínou Maškovou nakladatelství Lidové noviny 2012
2) ZLOČINY ČESKÝCH KRÁLŮ
Antonín Polách nakladatelství Rybka 2008
3) KRÁLOVSKÁ TRILOGIE
Jaroslav Čechura, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Jiří Mikulec Ottovo nakladatelství 2010
4) KAREL IV. ŽIVOT A DÍLO
Jiří Spěváček nakladatelství Svoboda 1979
5) VÁCLAV IV.
Jiří Spěváček nakladatelství Svoboda 1986
6) LUCEMBURSKÁ EPOPEJ I. II.
Vlastimil Vondruška nakladatelství MOBA 2022
7) LUCEMBURKOVÉ. POZDNĚ STŘEDOVĚKÁ DYNASTIE CELOEVROPSKÉHO VÝZNAMU
Hoensch K. Jörg nakladatelství Argo, Praha 2003
8) časopisy:
HISTORY REUVE , HISTORY REVUE SPECIAL, AKTA HISTORY ROČNÍKY 2011 - 2017
