Článek
Ze strany otce pocházela z římskoněmeckého císařského rodu Štaufů a byla vnučkou císaře Fridricha Barbarossy. Z matčiny strany byl jejím dědem byzantský císař Izák II. z rodu Angelovců.
Kunhuta se narodila někdy v letech 1200/1, podle některých pramenů byla zrzavá, k čemuž měla jisté předpoklady po svém dědovi, kterému se podle barvy jeho vousů říkalo Rudovous – Barbarossa. V sedmi letech byla Kunhuta zasnoubena s dvouletým batoletem -korunním princem českého království - Václavem. Často se stávalo, že takto brzy sjednané sňatky z mnoha důvodů neproběhly, v tomto případě však ano.
Rok po zásnubách byl Kunhutin otec zavražděn a ještě téhož roku zemřela při porodu její matka. Osiřelá Kunhuta se svými sestrami pak nějaký čas strávila v klášteře. Kolem roku 1212 se Kunhuta vydala na Pražský hrad za svým snoubencem, kde žila až do svatby roku 1224. Věnem měla Kunhuta dostat velké území ve Švábsku, ale z toho sešlo. Místo toho dostala „jen“ 10 000 hřiven stříbra (asi 2,5 tuny), a to ještě až po 10 letech od svatby. Král Václav I. to považoval za výsměch a podle toho s Kunhutiným věnem také naložil. Z části ho rozdal a z části prohýřil.
Roku 1228 byla Kunhuta společně s manželem korunována českou královnou. V manželství Václavovi porodila čtyři, možná pět dětí. Jistí jsou dva synové, Vladislav a Přemysl a také dvě dcery Božena a Anežka. Další dcera je velkou neznámou, o níž se letopisci zmiňují pouze jako o králově dceři bez jakéhokoliv bližšího určení.
Ve veřejných záležitostech se Kunhuta příliš neangažovala (dobře ji ovšem zastupovala švagrová Anežka), ale rozmach německého umění a rytířské kultury na pražském dvoře je její zásluha. O manželství s Václavem není příliš zpráv. Zdá se, že větší vliv než manželka měla na Václava jeho matka Konstancie a sestra Anežka. Královna žila povětšinou obklopena svými německými přáteli, ale zapojovala se do sňatkové politiky svých dětí Vladislava a Boženy. Dobré vztahy s rody, se kterými vešli Přemyslovci v přízeň, vydržely po celé století.
Kunhuta nesla velice těžce předčasnou smrt svého prvorozeného syna Vladislava a také konflikt mezi manželem a druhorozeným synem Přemyslem, ve kterém stála na synově straně. Podle kronik v důsledku těchto událostí zemřela v Praze 13. září 1248 žalem. Jejího pohřbu se neúčastnil ani manžel král Václav I. ani milovaný syn Přemysl. Oba byli příliš zaměstnáni vzájemnými půtkami, než aby ztráceli čas na pohřbu manželky a matky. Kunhuta je pochována v Anežském klášteře na Starém Městě Pražském.
Kunhutin hrob v Anežském klášteře
Zdroje:
Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014
Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007
Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl. - SVOBODA 1975
Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007
Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008
Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986
Josef Žemlička, Přemysl Otakar II.: Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011
časopis History revue ročník 2011-2014
časopis Akta History ročník 2010-2012
Nevšední průvodce rodem Přemyslovců
