Článek
Kníže brněnského a později i znojemského údělu. Syn Konráda I. Brněnského, pozdějšího českého knížete a jeho manželky Vipirky z Tenglingu.
Zajímavosti
O životě a vládě Oldřicha se moc neví. Jsou zaznamenány pouze jeho pokusy o získání českého trůnu. Poprvé Oldřich uplatňoval své nároky u knížete Břetislava II., který zajistil nástupnictví svému bratrovi Bořivojovi. Podle principu seniorátu měl Oldřich na trůn nárok, ale byl Břetislavem jako nepohodlný uchazeč ohrožující jeho zájmy uvězněn a zbaven údělu.
Po smrti Břetislava II. Oldřich žádal císaře Jindřicha IV. o podporu svých nároků na knížecí trůn. I když císaře podplatil, jednání nebyla úspěšná a Oldřich se rozhodl svést s Bořivojem bitvu. Ke střetu mělo dojít u Malína blízko Kutné Hory, avšak Oldřichovo vojsko se před přicházejícím Bořivojem rozprchlo. Poté se Oldřich veškerých nároků na knížecí trůn vzdal.
Příčina Oldřichovy smrti není známá, ale není žádného důvodu pro tvrzení, že nebyla přirozená. Pochován byl v klášteře v Třebíči vedle svého bratra.
Životopis v datech
asi 1060 narozen v Brně
1092 ujímá se vlády na brněnském údělu
1097 na příkaz knížete Břetislava II. je uvězněn v kladském hradě
1099 propuštěn z vězení, s bratrem Litoldem odchází do zahraničí
1101 Oldřichovi je navrácen brněnský úděl,
neúspěšné vojenské tažení proti Bořivojovi, s bratrem Litoldem zakládá benediktýnský klášter v Třebíči
březen 1112 po smrti bratra Litolda přebírá vládu nad znojemským údělem
5. ledna 1113 Oldřich umírá
Litold Znojemský
Kníže znojemského údělu v letech 1092 až 1112 byl synem brněnského knížete Konráda I. a jeho manželky Vipirky z Tenglingu. Podporoval Svatopluka Olomouckého v jeho boji s nenáviděným Bořivojem. Vyhnání Bořivoje ze země roku 1107 vnímal Litold jako zadostiučinění za všechny utrpěné křivdy.
Narodil se asi v druhé polovině šedesátých let 11. století, přesné datum není známo. Zřejmě po smrti otce v září 1092 došlo k rozdělení brněnského údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold pak Znojemsko.
V roce 1099 je zbaven svého údělu pro odboj proti knížeti Břetislavovi II. a odchází do Rakouska. Zde na hraběti Gotfrídovi vylákal hrad Raabs a odtud škodil na Moravě, kde z vůle Břetislavovy zatím na obou údělech bratrů vládl Bořivoj. Donutil tak Břetislava II. bojovat. Šest týdnů byl hrad Raabs obléhán Břetislavovými vojsky, než byl v důsledku nedostatku zásob dobyt. Litoldovi se však podařilo uprchnout a odejít za bratrem do Říše. Znojmo navštívil v době svatby Bořivoje s Helbirgou Babenberskou, svou švagrovou, byl však ze svatby vyhnán.
Znovu se vrátil do své země v létě roku 1101, kdy bratr Oldřich vytáhl s vojskem proti Bořivojovi II. K rozhodné bitvě však nedošlo, česká šlechta knížete nezradila a najaté vojsko Oldřicha Brněnského se rozprchlo. Bratři se vrátili do svých údělů, odkud je Bořivoj už nedokázal vyhnat. V témže roce zakládá Litold se svým bratrem benediktinský klášter v Třebíči, snad jako poděkování za návrat do svých údělných zemí.
V dalších letech Litold podporoval Svatopluka Olomouckého v jeho boji s nenáviděným Bořivojem. Vyhnání Bořivoje ze země roku 1107 vnímal Litold jako zadostiučinění za všechny utrpěné křivdy.
Litold umírá 15. března 1112 snad z přirozených příčin a je pochován v klášteře v Třebíči.
Rodina
manželka: Ida Babenberská (?? - ??), dcera rakouského markraběte Leopolda II. O jejím životě a osudech není nic známo, jen toliko, že zemřela 24.dubna neznámého roku.
syn: Konrád (?? -1161), pozdější kníže znojemského údělu
Erb Přemyslovců
Zdroje:
Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014
Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007
Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975
Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007
Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008
Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986
Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011
časopis History revue ročník 2011-2014
časopis Akta History ročník 2010-2012
Nevšední průvodce rodem Přemyslovců
