Článek
Judita Přemyslovna byla česká princezna, polská kněžna dcera knížete Vratislava II. a jeho druhé ženy Adléty, manželka knížete Vladislava I. Heřmana.
Narodila se v roce 1058. Jméno dostala po své babičce Jitce (Juditě) ze Svinibrodu. Roku 1080 byla provdána za polského knížete Vladislava I. Heřmana. Judita byla Vladislavovou druhou ženou a svatba měla zaručit česko-polský mír. Z manželství vzešly dvě děti, první byla dcera později provdaná za Vladimirsko-volyňského vévodu Davida a druhý byl syn Boleslav později známý jako Boleslav III. Křivoústý.
V polských kronikách je charakterizována takto: ,,poněvadž byla neplodná, sama sebe stále umrtvovala, obětujíc se v živou oběť Bohu se slzami a věnujíc se rozdílení almužen, pomáhala vdovám a sirotkům, a rozdávajíc velmi štědře zlato i stříbro po klášterech, poroučela se k modlitbám kněží, aby ku prosbám svatých z milosti Boží obdržela plod, který jí byl odpírán,,.
Jak víme, neplodná nebyla, ale dlouho nemohla počít syna, její snaha byla korunována úspěchem až poté, co manželé vypravili poselstvo s bohatými dary do jihofrancouzského kláštera sv. Jiljí. Proč právě tam? Vytoužený syn se narodil v srpnu 1086 a za čtyři měsíce 25. prosince 1086 Judita umírá na komplikace spojené s těžkým porodem. Pochována byla v katedrále Nanebevzetí nejsvětější Panny Marie v Plocku.
Boleslav ( syn Vratislava II.)
Olomoucký údělník, nejstarší syn krále Vratislava I. (II.) a jeho třetí manželky Svatavy Polské se narodil kolem roku 1063. Podle některých pramenů byl Boleslav synem Vratislavovy druhé manželky Adléty Uherské, ovšem přikláním se k oficiální verzi.
Po smrti Oty I. Olomouckého v roce 1087 svěřil král olomoucký úděl právě Boleslavovi, aniž by bral ohled na malé syny zemřelého údělníka. To vyvolalo napětí mezi Boleslavem a Konrádem I. Brněnským, který proti němu vystoupil v zájmu svých synovců. Než se však spor nějakým způsobem vyřešil, mladý Boleslav z neznámých příčin 11. srpna 1091 zemřel.
O Boleslavově případné manželce, nebo potomcích není nic známo.
Zdroje:
Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014
Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007
Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975
Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007
Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008
Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986
Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011
časopis History revue ročník 2011-2014
časopis Akta History ročník 2010-2012
