Článek
Rodina
· manželka: Vilburga z Tenglinu – dcera bavorského velmože Siegharda a jeho manželky Bilihildy. Životní data ani osudy Vilburgy nejsou známy.
· syn: Oldřich ( ? - 1113) budoucí brněnský údělník
· syn: Litold ( ? - 1112) budoucí znojemský údělník
Zajímavosti
Tři mladší bratry krále Vratislava I., Konráda, Otu a Jaromíra, k sobě poutalo zvláštní pouto a vždy drželi při sobě proti Vratislavovi. Důvod této náklonosti není přesně znám, ale bude to souviset s jejich osudy během vlády Spytihněva II. a autoritářskou Vratislavovou vládou.
Při vzpouře moravských údělníků Vratislav oblehl Konrádův brněnský hrad a schylovalo se tak k válce mezi bratry. Tehdy prvně a naposled se projevila Konrádova manželka Vilburga jako diplomat. Bez vědomí manžela se odebrala do Vratislavova ležení a tam krále prosila o mír v zemi a milost pro manžela a synovce Břetislava, který odmítal bojovat proti strýcům. Byla úspěšná, neboť místo boje se bratři usmířili a podle stařešinského řádu Vratislav určil svým nástupcem právě Konráda.
Po svém nástupu k vládě nad českým státem rozdělil svůj úděl mezi své syny, a tak vznikl i úděl znojemský. Za svoji vládu se pokusil zrušit volbu dvou nových biskupů. Neúspěšně. Když se oba (pražský Kosmas a olomoucký Ondřej) vrátili, přijal je s úctou. Byl to pokus pokračovat v Jaromírově boji za celistvost pražského biskupství.
Konrád uměl německy, byl samostatnější a nezávislejší na Vratislavovi než bratr Ota, jistě byl i inteligentní a schopný politik. Měl větší smysl pro řád a seniorát než jeho starší bratři. Určitě nebyl tak průbojný a lstivý jako Vratislav. Neví se, zda se pokoušel získat olomoucký úděl, ale za své knížecí vlády se stal možná jedinovládcem. Pohřben je na Vyšehradě.
Životopis v datech
· 1035 narozen v Praze
· 1054 uzavřel sňatek s Vilburgou z Tenglinu
· leden 1055 ujímá se brněnského údělu
· jaro 1055 zbaven svého údělu knížetem Spytihněvem, svým bratrem, stává se jeho nejvyšším lovčím
· únor 1061 knížetem Vratislavem II. je Konrádovi navrácen brněnský úděl
· 12. května 1082 spolu se svými bratry Vratislavem a Otou se účastní vítězné bitvy u Mailberku proti rakouskému markraběti Leopoldovi
· 1087 po smrti Oty Olomouckého se nakrátko ujímá i olomouckého údělu
· 1091 účastní se vzpoury proti králi Vratislavovi
· 20. ledna 1092 po smrti krále Vratislava I. se Konrád stává českým knížetem
· 6. září 1092 Konrád umírá
Zdroje:
Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014
Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007
Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975
Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007
Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008
Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986
Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011
časopis History revue ročník 2011-2014
časopis Akta History ročník 2010-2012
