Nevšední průvodce rodem Přemyslovců: Mlada Přemyslovna a Boleslav III. Ryšavý

Narodila se kolem roku 935 a byla na svou dobu velice vzdělanou ženou. Rodiče jí předurčili církevní dráhu. Pravděpodobně studovala v klášteře v Řezně, podobně jako její sourozenci. Kosmas o Mladě ve své kronice píše: „Vlastní jeho - Boleslava II. - sestrou byla Mlada, panna Bohu zaslíbená, v svatém Písmu vzdělaná, křesťanskému náboženství oddaná, pokorou nadaná, v hovoru líbezná, k chudým a sirotkům štědrá příznivkyně a veškerou poctivostí mravů ozdobená.“

Roku 965 se vydala na první dokladovanou diplomatickou misi do Říma s cílem vyprosit u papeže Jana XIII. založení biskupství v Praze. Mise byla úspěšná a krom toho z rukou papeže Mlada obdržela opatskou berlu, což jí opravňovalo k založení a vedení ženského kláštera. V Římě také přijala řeholní jméno Marie.

Proti založení biskupství v Praze byl řezenský biskup Michael, protože se nechtěl vzdát tučných příjmů z českých zemí. Teprve po jeho smrti v roce 972 nástupce Wolfgang souhlasil. Za tento vstřícný krok dostává Řezno výnosné pozemky na Chebsku.

Při ženském klášteru byla abatyší Mladou (Marií) založena veřejná škola pro mladé dívky. Vzdělávaly se tam v literatuře a v ručních pracích.

Tradice klade úmrtí Mlady k 8. nebo 9. únoru roku 994 v jejím klášteře a byla zde v kapli sv. Anny i pochována. Po své smrti byla blahoslavená s titulem Ctihodná.

Český kníže, jehož násilnická vláda zahájila první vážnou krizi přemyslovského státu. Stačilo jen velmi málo a český stát přestal existovat.

· 965 narozen snad v Praze

· únor 999 po smrti svého otce se ujímá vlády

· okolo 1000 nechal vykastrovat svého bratra Jaromíra a Oldřicha se pokusil zavraždit, oba bratři se svou matkou museli do exilu

· jaro 1002 povstání proti Boleslavově vládě vedené Vršovci, Boleslav sesazen a uvězněn norgavským hrabětem, u kterého hledal pomoc

· leden 1003 Boleslav je propuštěn z vězení a s pomocí Poláků se podruhé ujímá vlády

· únor 1003 povraždění mnoha velmožů, především Vršovců, kteří se účastnili povstání

· březen 1003 Boleslav úkladně zajat Boleslavem Chrabrým, oslepen a uvězněn. Boleslav Chrabrý se zmocnil vlády nad Čechami.

· 1037 umírá v zapomění v kobce některého z polských hradů

S neznámou manželkou měl dceru neznámého jména, která byla provdána za jednoho z Vršovců. Je možné, že mezi Vršovci žil Boleslavův vnuk, to by pak vysvětlovalo druhé vraždění Vršovců za panování knížete Oldřicha.

Boleslav III. byl potomkem z prvního manželství Boleslava II. s anglosaskou princeznou. Geny exotické princezny se projevily pro české prostředí nezvyklou barvou vlasů a vousů. Odtud přídomek Ryšavý.

Boleslav byl člověk zlý, ctižádostivý a málo prozíravý, politika mu byla pouze věcí osobní moci a prestiže. Palacký ho charakterizuje jako pustého ničemu, nemužného, nedůvěřivého, lakotného a mstivého.

Jelikož Boleslav neměl mužského dědice, existuje zde možnost, že chtěl předat vládu přes svou dceru Vršovcům, poslednímu rodu, který mohl Přemyslovcům ještě konkurovat. Tomu by odpovídalo i povstání vedené právě Vršovci, kteří by se postavili do čela státu.

Dalším důkazem, že chtěl Boleslav předat vládu konkurenci, byla i kastrace bratra Jaromíra, čímž ho zcela vyřadil z nástupnictví jako neúplného muže, a pokus o vraždu Oldřicha, který v té době měl již potomka, a kastrace by nic neřešila.

Když se v roce 1003 nakrátko opět ujal vlády, nejprve slíbil odpuštění všem svým odpůrcům, pak uspořádal masopustní hostinu a podle předem připraveného scénáře ji proměnil v masakr. Knížecí ozbrojenci na Boleslavův rozkaz povraždili velké množství dvořanů a předáků, sám Boleslav rozťal prý hlavu přednímu Vršovci, svému vlastnímu zeti.

Při následné vzpouře všech zbylých předáků i prostého lidu byl o pomoc požádán polský panovník Boleslav Chrabrý – po matce Přemyslovec. Ten dříve, než usedl na český knížecí stolec, vylákal Boleslava do Krakova, kde jej zajal, nechal oslepit a uvrhl do žaláře na některém z polských hradů. Tam Boleslav od mnohých proklínán, od nikoho neželen, strávil zbývajících více než třicet let svého života.

Boleslav III. se jen mihnul českými dějinami, aniž by vykonal nějaký pozitivní skutek. Naopak, jeho neblahé panování skončilo obsazením Čech Poláky.

Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014

Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007

Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975

Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007

Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008

Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986

Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011

časopis History revue ročník 2011-2014

časopis Akta History ročník 2010-2012