Článek
Narodil se mezi léty 1040 – 1045 a o jeho mládí nevíme nic. První zmínka o něm říká, že byl po smrti svého otce spoluvládcem bratra Konráda na brněnském údělu. Vládnoucí kníže Spytihněv II. zrušil moravské úděly, aby neoslaboval centrální moc a Ota působil na panovnickém dvoře v ponižující pozici správce knížecí kuchyně.
Až po nástupu bratra Vratislava k moci se Ota dostal ke svému olomouckému údělu, který právě patřil Vratislavovi. Ota tak založil olomouckou větev přemyslovského rodu a v budoucnu měli jeho synové tento úděl spravovat. Ota patřil mezi trojici bratrů, kteří byli opozicí vůči knížeti Vratislavovi, šlo většinou jen o spojenectví na obranu svých zájmů. Jinak Ota vycházel z bratrů s Vratislavem nejlépe, i díky tomu obdržel pro Prahu strategicky důležitější a bohatší Olomoucko, na rozdíl od samostatnějšího a nebezpečnějšího Konráda.
Po dobu nepřítomnosti knížete Vratislava II. v Čechách pravděpodobně prováděl samostatnou východní politiku za celé knížectví. Byl to jeden z důvodů Otova zapojení do bojů o uherský trůn mezi Gejzou a Salomonem. Tím druhým a možná podstatnějším důvodem byla Otova uherská manželka Eufémie, se kterou roku 1063 uzavřel sňatek. Společně s Gejzou porazili protivníka roku 1074 v bitvě u Magyorádu.
Bitva, v které Ota také bojoval, byla bitva u Mailberka 12. května 1082 proti rakouskému vévodovi Leopoldu. Ota s Konrádem vedli jedno z křídel českého vojska, bitva skončila vítězstvím Čechů. Tuto událost zaznamenává i Kosmas, který se o Otovi téměř nezmiňuje. Čechové navíc nebyli jen kontingentem v jiném vojsku, šlo o bitvu českého vojska.
Ota zemřel v poměrně mladém věku 9. června 1087, příčina předčasné smrti není známa. Pohřben byl v hradišťském klášteře a zanechal po sobě vdovu s nezletilým Svatoplukem a Otou. Vlády v olomouckém údělu se ujal nakrátko Konrád Brněnský a poté sám král Vratislav I., to se dalo chápat jako regentství do té doby, než přenechal Olomoucko synu Boleslavovi (1090).
RODINA
manželka: Eufémie Uherská ( 1045/50 – 2.4. 1111) většina historiků má za to, že byla dcerou uherského krále Bély I. V tom případě by byla sestřenicí druhé ženy krále Vratislava I. Adléty Uherské. Někteří však tvrdí, že byla dcerou krále Ondřeje I. a to by pak byla sestrou Adléty, možná nevlastní. Když Ota zemřel, uchýlila se s dětmi pod ochranu jeho bratra Konráda a přebývala na hradě Veveří. V době vlády syna Svatopluka pobývala nějaký čas na Pražském hradě.
syn: Svatopluk(? - 1109) budoucí český kníže
syn: Ota (1085 – 1126) budoucí olomoucký a brněnský údělník
syn: Břetislav - zemřel v dětském věku
dcera: Boleslava – zemřela v dětském věku
Zdroje:
Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014
Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007
Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975
Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007
Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008
Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986
Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011
časopis History revue ročník 2011-2014
časopis Akta History ročník 2010-2012
