Hlavní obsah
Věda

Nevšední průvodce rodem Přemyslovců: Spytihněv II.

Foto: Pixabay

Český kníže, nejstarší syn Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu.

Článek

Rodina

· manželka: Ida (Hidda) Wettinská (1031/35 – po1061 ), dcera markraběte z Dolní Lužice Dětřicha (Dietricha) a Matyldy Míšeňské z rodu Wettinů

· syn: Svatobor (1059 ? – 1086) budoucí aquilejský patriarcha

· dcera: neznámého jména – manželka Wichmanna z Celly

Další neznámá a nepotvrzená dcera se podle některých badatelů stala manželkou kyjevského knížete Svjato-polka II. Izjaslaviče

Životopis v datech

· 1031 narozen někde na Moravě

· 1039 jako dítě se stal rukojmím císaře Jindřicha III.

· 1040 návrat do Čech výměnou za německé velmože zajaté v bitvě u Brůdku

· 1041 po Břetislavově porážce znovu dán jako rukojmí císaři a navrácen až po Břetislavově holdu v Řezně

· 1048 stává se olomouckým údělníkem

· leden 1055 po smrti otce se stává vládnoucím českým knížetem

· březen 1055 svou matku donutil k exilu

· 1055 zbavil údělů své bratry, uvěznil moravské velmože a Moravu spojil s Čechy

· 1056/57 vyhnání mnichů slovanské liturgie ze Sázavského kláštera

· 1057 založil kapitulu v Litoměřicích

· 1059 Spytihněv neúspěšně žádá papeže o královský titul

· 1060 vpád polských vojsk na Moravu, koncem roku v bitvě u Hradce nad Moravicí byl Spytihněv zraněn

· 28. ledna 1061 Spytihněv II. umírá patrně na následky utrpěného zranění.

Zajímavosti

Podle Kosmy byl Spytihněv velmi krásný muž, píše: Byl to muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smůlu, vousy dlouze splývající, tváře veselé, líce bělejší nad sníh a uprostřed jemně zardělé. Spytihněv byl Kosmův oblíbenec, jednak daroval církvi pozemky, byl velmi zbožný, místo kostelíka sv. Víta započal s výstavbou románské baziliky a pak se choval podle Kosmy velmi vlastenecky, když vyhnal z Čech všechny Němce včetně své matky. Jak vidno, máme v odsunu německého obyvatelstva dlouhou tradici.

Pravda je taková, že Spytihněv byl podle kosterních pozůstatků vysoký asi 179 cm, urostlé svalnaté postavy a byl hodně panovačný a tvrdý. S vyhnáním Němců to také není nikterak skvělé. Možná, že to měl v úmyslu, ale po přijetí léna od císaře Jindřicha z odsunu sešlo. Je doloženo, že vyhnal pouze svou matku Jitku ze Schweinfurtu, a to pro její obranu mladších synů proti Spytihněvově despotismu. A pak ještě jednu Němku, abatyši v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě, kvůli dávnému sporu. Abatyše si dovolila stěžovat si na Spytihněva u knížete Břetislava, když mladý Spytihněv přikázal zbourat klášterní pec kvůli výstavbě nových hradeb kolem Pražského hradu.

Svou vládu zahájil Spytihněv doslova tyransky, své bratry zbavil jejich moravských údělů a přikázal jim vrátit se do Prahy. Olomoucký Vratislav v obavách o život raději uprchl do Uher, jeho manželku však Spytihněv uvrhl do vězení na hradě Lštění, kde s ní bylo i přes vysoký stupeň těhotenství zacházeno velice tvrdě, důsledkem čehož zemřela vysílením při předčasném porodu. Brněnský Konrád se stává knížecím lovčím a znojemský Ota spravuje místo svého údělu knížecí kuchyň. Kromě toho ve vězení skončilo snad 300 moravských velmožů a Morava se ocitla plně v rukou knížete Spytihněva.

Ke konci své vlády Spytihněv žádal papeže o titul krále českého, místo koruny však dostal od papeže právo nosit při určitých příležitostech biskupskou mitru, snad jako náhradu za neobdrženou korunu. Za toto privilegium ovšem musel římské kurii platit 100 hřiven stříbra ročně. Biskupská mitra je součástí koruny českých králů dodnes.

Po své smrti byl pochován v nedokončené bazilice sv. Víta, která v té době vznikala přebudováním starší rotundy. V chrámu sv. Víta odpočívá dodnes.

Jménem Spytihněv je dodnes pojmenována obec na Zlínsku, kterou jako obranné hradiště založil kníže Břetislav a pojmenoval po svém nejstarším synovi.

Foto: https://livebid.cz/

Spytihněv II. denár

Zdroje:

Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014

Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007

Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975

Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007

Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008

Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986

Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011

časopis History revue ročník 2011-2014

časopis Akta History ročník 2010-2012

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz