Článek
Zajímavosti
Po nástupu Svatopluka Olomouckého k moci začal Vladislav hned těžit z faktu, že patřil k vítězné straně. Vymínil si na bratranci slib, podle kterého vzhledem k zásluhám o Svatoplukův triumf se měl po smrti nového knížete stát jeho nástupcem on.
Vladislav přišel k moci v komplikované situaci. Po atentátu na Svatopluka vyvolala vidina moci takový zájem o uprázdněný knížecí stolec, že mezi znepřátelenými Přemyslovci musel udělat pořádek císař Jindřich V. K takovému úpadku a ztrátě autority přivedli Přemyslovci sami sebe, a tím i stát, že rozhodčím musel být cizinec. Němec, který si za potvrzení vlády vzal od Vladislava 500 hřiven stříbra.
Po nástupu Vladislava I. na trůn následovaly znovu tvrdé represe vůči odpůrcům i těm, kteří ve rvačce o knížecí stolec nestáli při něm. Vladislav si vyřídil účty i s bratrancem Otou II., kterého na dost dlouho uvěznil. Mimo jiné Ota strávil tři roky ve vězení na nově dostavěném hradu Křivoklátě.
Pro nás z nejasných důvodů Vladislav I. dobrovolně předal vládu svému staršímu bratrovi Bořivojovi, kterého pomáhal vyhnat ze země. Kosmas to vysvětluje málo důvěryhodnou ušlechtilostí Vladislavova ducha, pravděpodobnější se zdá, že Vladislav podlehl naléhání své matky Svatavy Polské. Jisté je, že Vladislav ustoupil do pozadí a spokojil se s rozlehlým údělem zaujímajícím třetinu Čech.
Za vlády Vladislava I. v letech 1119 - 1125 psal svou trojdílnou kroniku děkan svatovítské kapituly Kosmas. Knížete přežil pouze o pár měsíců.
Vladislav I. zemřel přirozenou smrtí přibližně v šedesáti letech. Byl pochován v kladrubském klášteře, který založil.
RODINA
manželka: Richenza z Bergu (1095 – 1125), byla dcerou švábského markraběte Jindřicha z Bergu
syn: Vladislav (1110 – 1174), pozdější český kníže a král Vladislav II.
syn: Děpolt (1120 – 1167), zakladatel rodu Děpolticů, boční větve přemyslovského rodu
syn: Jindřich (? - 1169), člen řádu johanitů dcera: Svatava (? - 1146), budoucí manželka Fridricha z Bogenu
Richenza z Bergu
Česká kněžna, manželka knížete Vladislava I. Narodila se roku 1095 jako dcera švábského markraběte Jindřicha z Bergu. V době sňatku s Vladislavem roku 1110 jí bylo pouhých 15 let a byla tak o třicet let mladší než její manžel, přesto se zdá, že manželství bylo spokojené a vzešly z něho čtyři děti, mezi nimi i budoucí český král Vladislav. Její sestra Žofie si zanedlouho vzala za manžela Otu II. Černého z olomoucké větve Přemyslovců. Další sestra Salomena se vdala za polského knížete Boleslava III. Tímto způsobem byly tři významné rody sešvagřeny.
Richenza pravděpodobně pozvala do nově založeného kladrubského kláštera benediktýnské mnichy z kláštera Zwiefalten, kteří klášter obývali až do reforem Josefa II.
Svého umírajícího manžela neúspěšně přemlouvala, aby určil za svého nástupce švagra a bratrance Otu II. Černého. Ten však dal na radu své matky a předal vládu svému bratrovi Soběslavovi.
Po Vladislavově smrti se Richenza vrátila do rodné země, kde se chtěla uchýlit do kláštera v Zwiefaltenu. Zemřela však z neznámých příčin během cesty. Pochována je v bavorském klášteře Reichenbach.
Zdroje:
Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014
Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007
Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975
Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007
Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008
Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986
Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011
časopis History revue ročník 2011-2014
časopis Akta History ročník 2010-2012
