Nevšední průvodce rodem Přemyslovců: Vratislav II. a jeho manželky

První manželka: neznámého jména - byla vězněna knížetem Spytihněvem na hradě Lštění v době Vratislavova uherského exilu. Její žalářník Mstiš s ní, přes vysoký stupeň těhotenství, zacházel velice tvrdě. Mimo jiné ji na noc připoutával ke své noze, aby mu neutekla. Měsíc trvající vězení mladou ženu natolik vysílilo, že zemřela v roce 1056 na cestě za manželem do uherského exilu při předčasném porodu.

Podle některých badatelů Anastázie Adlétu pouze vychovávala, matkou jí byla první Ondřejova nám neznámá manželka.

Svatba s Vratislavem se konala zřejmě roku 1057 v době Vratislavova exilu po smrti jeho první manželky. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami ve Vratislavově snaze o návrat do Čech. Existuje i teorie, že jedním z důvodů rychlé svatby mohlo být i předmanželské těhotenství Adléty. V prospěch tohoto tvrzení hovoří i počet porodů za ani ne pětileté manželství. Kdo ví?

Během pětiletého manželství Adléta porodila čtyři děti, Břetislava, Vratislava, Juditu a Ludmilu. Právě rychlý sled porodů mladou ženu vyčerpal na tolik, že umírá ve svých dvaadvaceti letech 27. ledna 1062. Pochována byla na Vyšehradě.

Česká kněžna a první česká královna, třetí manželka Vratislava II. Byla dcerou polského knížete Kazimíra I. a jeho manželky Dobroněgy Kyjevské. Po prababičce Doubravce byla spřízněna s Přemyslovci.

Svatava se narodila někdy mezi lety 1046 až 1048 pravděpodobně v Poznani. Ke sňatku s Vratislavem došlo roku 1062, důvodem bylo zachování neutrality Čech v Polsko – německém konfliktu. K Vratislavovým čtyřem dětem z předchozího manželství Svatava přidala ještě Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Juditu a Soběslava. Nejmladší Soběslav se jí narodil až ve zralém věku 42-44 let, a proto k němu měla poněkud jiný, mnohem silnější vztah než s ostatními potomky.

V důsledku sporů manžela s biskupem se celá rodina knížete Vratislava II. přestěhovala na Vyšehrad. Ten se pak stal domovem Svatavy po dalších 50 let. Během té doby se Svatavě dostalo titulu královny české, když spolu s manželem byla korunována 15. června 1086 v bazilice sv. Víta na Pražském hradě.

Počátkem roku 1092 po třicetiletém manželství se Svatava stává královnou-vdovou. Přihlížela poté bojům mezi členy přemyslovského rodu a v roce 1111 sehrála i diplomatickou roli při jednání Vladislava I. s Boleslavem III. V roce 1125 usmiřovala své syny Vladislava a Soběslava. Teprve na její přímluvu kníže Vladislav I. na smrtelném loži potvrdil za svého nástupce bratra Soběslava, i když velice nerad.

Ve vysokém věku 78-80 let ještě zažila vítězství svého oblíbeného syna Soběslava v památné bitvě u Chlumce a 1. září téhož roku 1126 Svatava umírá. Pochována byla vedle svého manžela na Vyšehradě.

Zdroje:

Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014

Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007

Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl- SVOBODA 1975

Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007

Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008

Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986

Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. : Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011

časopis History revue ročník 2011-2014

časopis Akta History ročník 2010-2012