Článek
Marie Lucemburská, sňatkem francouzská královna, byla dcerou lucemburského hraběte a pozdějšího římského císaře Jindřicha VII. a jeho manželky Markéty Brabantské a sestrou českého krále Jana Lucemburského.
Marie se narodila v roce 1305 jako druhé dítě lucemburského hraběcího páru. Původně byla svými rodiči určena pro život v klášteře, ale jejich brzká smrt plány změnila.
Bratr Jan a strýc Balduin ji v roce 1318 vyzvedli z klášterního ústraní, kde byla do té doby vychovávána a snažili se ji provdat v rámci dynastické politiky. Se svou sestrou Beatrix byly povolány do Čech a na Zbraslavském klášteře předvedeny uherské delegaci hledající manželku pro ovdovělého krále. Soutěž vyhrála sestra. Když už byla Marie v Čechách, snažil se jí Jan vnutit obstarožního vdovce Jindřicha Korunatského – sesazeného českého krále. Tomuto sňatku se Marie tak vehementně bránila, až intrikáni museli svých plánů zanechat.
Další možný ženich už byl mladší. Díky úspěšné Janově a Balduinově diplomacii se Marie 21. září roku 1322 stala druhou manželkou mladého, čerstvě rozvedeného, francouzského krále Karla IV. Sličného. 15. května 1323 byla v Saint-Chapele slavnostně korunována a stala se tak francouzskou královnou. V té době se začala starat společně s manželem o malého synovce Václava, pozdějšího císaře Karla IV., kterého na dvůr francouzského krále poslal na vychování jeho otec Jan Lucemburský.
Marie si postavení královny užívala jen krátce, a ne moc vesele. V roce 1323 krátce po své korunovaci předčasně porodila dceru, která zemřela. Záhy znovu otěhotněla. Ve vysokém stupni těhotenství se vydala společně s manželem do Avignonu za papežem. Při cestě nešťastnou náhodou vypadla ze sedadla kočáru, následkem čehož došlo k předčasnému porodu. Nehoda se stala 21. března poblíž Isoudumu a 26. března 1324 byla Marie prohlášena za zemřelou. Neznáme tudíž přesnější datum jejího skonu. Zemřela velmi mladá ve svých devatenácti letech. Spolu s matkou zemřel i její předčasně narozený syn, kterého stačili pouze pokřtít jménem Ludvík. Společně jsou matka se synem pohřbeni v dominikánském klášteře Montargis.
Kronikáři o Marii psali, že byla ducha prosté holubice. Její manžel Karel také žádnou pronikavou inteligencí neoplýval, takže si ti dva velice dobře rozuměli.
Beatrix Lucemburská, sňatkem uherská a chorvatská královna, dcera lucemburského hraběte a pozdějšího římského císaře Jindřicha VII. a jeho manželky Markéty Brabantské.
Beatrix se narodila roku 1305, pravděpodobně byly se sestrou Marií dvojčata. Dětství prožila v klášterní výchově, odkud byla svým otcem povolána roku 1312 do Itálie, kde se měla zasnoubit nejprve s kalábrijským vévodou, posléze se sicilským princem. Ovšem z důvodů Jindřichových peripetií v Itálii, kde si všechny vládce znepřátelil, z uvažovaných sňatků sešlo. Kde Beatrix po smrti svého otce přebývala, nevíme. Ovšem v roce 1318 ji povolal do Čech bratr král Jan z Itálie.
Beatrix byla v Čechách nabídnuta za manželku ovdovělému uherskému králi Karlu Robertovi z Anjou. Beatrix se svou sestrou Marií musely ve Zbraslavském klášteře podstoupit potupnou přehlídku, aby vyslanci uherského krále posoudili, která z obou dívek splňuje královy požadavky. Po vyhodnocení všech osobnostních a fyzických vlastností tuto soutěž krásy vyhrála Beatrix. Brzy poté se třináctiletá princezna rozloučila se svými sourozenci a s uherským doprovodem se vydala do nového domova. Na hranici uherského království ji oficiálně přivítal o sedmnáct let starší uherský král. Královská svatba se konala mezi 12. a 17. listopadem 1318 a krátce na to byla Beatrix korunována královnou uherskou a chorvatskou.
Karel Robert nebral žádné ohledy na nízký věk své manželky a ta velmi záhy otěhotněla. I když těhotenství snášela zřejmě dobře, dlouhé mateřství jí dopřáno nebylo. Beatrix porodila 11. října dceru, která po pár hodinách zemřela. Sama královna umírá v Temešváru o měsíc později 11. listopadu 1319, podle některých historiků na infekční onemocnění tzv. horečku omladnic. Beatrix byla pochována v katedrálním chrámu města Varadín (dnešní Oradea v Rumunsku).
Zdroje:
1) LUCEMBURKOVÉ, ČESKÁ KORUNA UPROSTŘED EVROPY
František Šmahel, Lenka Bobková ve spolupráci s Pavlínou Maškovou nakladatelství Lidové noviny 2012
2) ZLOČINY ČESKÝCH KRÁLŮ
Antonín Polách nakladatelství Rybka 2008
3) KRÁLOVSKÁ TRILOGIE
Jaroslav Čechura, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Jiří Mikulec Ottovo nakladatelství 2010
4) KAREL IV. ŽIVOT A DÍLO
Jiří Spěváček nakladatelství Svoboda 1979
5) VÁCLAV IV.
Jiří Spěváček nakladatelství Svoboda 1986
6) LUCEMBURSKÁ EPOPEJ I. II.
Vlastimil Vondruška nakladatelství MOBA 2022
7) LUCEMBURKOVÉ. POZDNĚ STŘEDOVĚKÁ DYNASTIE CELOEVROPSKÉHO VÝZNAMU
Hoensch K. Jörg nakladatelství Argo, Praha 2003
8) časopisy:
HISTORY REUVE , HISTORY REVUE SPECIAL, AKTA HISTORY ROČNÍKY 2011 - 2017
