Článek
Začátek sedmileté války
Tato válka získala podle své délky název sedmiletá. Začala vpádem pruské armády do Saska. Na pomoc Sasku se vydala habsburská armáda. Ke střetu habsburské a pruské armády došlo 1. října 1756 u Lovosic. Bitva se zpočátku vyvíjela lépe pro rakouskou stranu, a sám pruský král Fridrich II. bojiště opustil. Ovšem došlo k obratu a rakouské vojsko muselo bojiště vyklidit. Ovšem pruský plán na úplné zničení rakouských sil nevyšel. Pruská armáda se následně z Čech stáhla a dokončila zničení saské armády.
Nový vpád do Čech
Znovu se do Čech Prusové vrátili na jaře 1757. Vpadly do Čech ve třech proudech, které se následně setkaly u Prahy. Ještě během postupu se Prusové střetli s Rakušany u Liberce, kde pruská armáda zvítězila. Dne 6. května 1757 došlo k bitvě u Prahy, ve které pruská armáda znovu zvítězila, ale zase nedokázala naplnit svůj záměr úplného zničení nepřítele. Zbytky rakouské armády se stáhly za městské hradby, a začalo obléhání Prahy. Rakouská armáda měla v té době ještě k dispozici jednu armádu, které velel maršál Leopold Daun. Tato armáda se vydala obležené Praze na pomoc. Fridrich II. se rozhodl vydat se s asi 34 000 muži Daunovi vstříc. Daun rozmístil svých asi 54 000 mužů na návrších nedaleko Kolína.
Bitva začala v 5 hodin ráno 18. června 1757. Pruská armáda zaútočila na Plaňany, které následně dobyla. Fridrich II. však poté čekal, co udělá silnější rakouská armáda. Daun využil zaváhání pruského krále, a přeskupil své jednotky. Ve 14 hodin zahájili Prusové nový útok. Úspěšně se jim podařilo dobýt Křečhoř a rakouská vojska ustoupila. Kolem 16.00 se již bojovalo po celé délce fronty. Zde se ovšem ukázala početní převaha rakouské armády a Daun kolem 18:00 nasadil přes 30 eskadron jezdectva, které zdecimovalo pruskou pěchotu. Mezi jezdci se nacházeli i saští emigranti, kteří měli s Prusy nevyřízené účty z předchozího roku. V tu chvíli Fridrich II. poznal, že bitva je prohraná. Opustil bojiště, a předal velení svým generálům. Zbytky pruské armády vedené svými generály ustupovaly z bojiště. Maršál Daun Prusy nepronásledoval, ale nechal své vojáky přenocovat na bojišti. Vítězství pokládal za dostačující, v čemž se nemýlil. Porážka u Kolína znamenala ukončení obléhání Prahy. Prusové se následně stáhli z Čech. Během bitvy u Kolína padlo, bylo raněno či zajato přes 13 000 mužů pruské armády. Rakouské ztráty byly přes 9 000 mužů. Fridrich II. se večer po bitvě posadil do podloubí na náměstí v Nymburku, kde se rozplakal.
Rakouské jezdectvo během rekonstrukce bitvy u Kolína
Rok 1757 byl nakonec pro Habsburskou monarchii úspěšný. Podařilo se vyhnat Prusy z Čech a ukázalo se, že král Fridrich II. není neporazitelný. Fridrich se ovšem nehodlal s porážkou smířit a roku 1758 vtáhl se svým vojskem na Moravu. Obklíčil Olomouc, ale po rozprášení zásobovacího konvoje jistým generálem Laudonem musel obléhání ukončit.
Maršál Leopold Daun
Leopold Josef Maria hrabě z Daunu, kníže z Thiana se narodil 24. září 1705 ve Vídni. Jeho otec byl polní maršál císařské armády. Sám se účastnil válek proti Turkům i války o rakouské dědictví. Nejvíce se zapsal do historie právě díky slavnému vítězství u Kolína. Poté převzal vrchní velení nad rakouskou armádou, se kterou se účastnil dalších bojů sedmileté války. Byl nositelem Řádu zlatého rouna a Vojenského řádu Marie Terezie. Zemřel ve Vídni 5. února 1766 ve věku 60 let.
Maršál Daun
Prameny
