Článek
Po porážce Francie v červnu roku 1940 se českoslovenští vojáci evakuovali do Velké Británie, která v té době stála proti Německu a jeho spojencům osamocena. Mezi vojáky se nacházeli i letci, kteří byli posléze přijati do Dobrovolnické zálohy RAF. Následně si prošli výcvikem na britských letadlech. Prvního operačního nasazení se naši letci dočkali v bitvě o Británii, kde ukázali své odhodlání k porážce nenáviděných Němců. Část letců, kteří se vydali po okupaci v březnu 1939 do zahraničí, se však v té době nacházela na území Sovětského svazu, kde byli drženi v zajetí. Byli to muži, kteří vstoupili do řad polského letectva, se kterým se zapojili do bojů v září 1939. Polsko bylo 17. září 1939 napadeno Rudou armádou, která zajala jak jednotku pod velením Ludvíka Svobody, tak i československé letce, kteří byli umístěni u jednotek polského letectva. Svobodova jednotka byla internována jako celek, zatímco letci byli vězněni v různých věznicích či sběrných táborech po celém Sovětském svazu. Někteří letci skončili dokonce v gulagu, jako například Zdeněk Bachůrek nebo Imrich Gablech. Trvalo dost dlouho, než bylo umožněno letcům opustit zajetí a odplout do Velké Británie, aby tam posílili naše perutě v RAF.
Josef Bláha
Mládí
Narodil se 12. prosince 1914 v Šelešovicích. Rodina bydlela v obci Nětčice nedaleko Zdounek. Absolvoval 3 třídy měšťanky, 2 třídy pokračovací školy a 2 třídy obchodní školy. Následně se vyučil automechanikem. Ve třicátých letech absolvoval vojenskou službu v Československé armádě, a to u letectva. Absolvoval pilotní výcvik a poddůstojnickou školu. Dosáhl hodnosti četař v záloze.
Polsko a sovětské zajetí
Po okupaci v březnu 1939 začali Protektorát Čechy a Morava opouštět muži, kteří chtěli bojovat proti okupantům. Jedním z nich byl i Josef Bláha. Hranice přešel 20. července 1939. Odešel do Polska, kde byl spolu s dalšími letci zařazen do řad polského letectva. Zde jej zastihlo vypuknutí války. Spolu s četařem Jiřím Sehnalem nalétali na svém neozbrojeném letounu Potéz XXV celkem 20 operačních hodin. Dne 17. září 1939 se jejich letoun setkal ve vzduchu s německými bombardéry. Palubní střelci z bombardérů začali na letoun střílet. Potéz byl poškozen a musel nouzově přistát. Letoun byl na odpis a navíc se Sehnal zranil na hlavě. Oba letci začali ustupovat dále na východ, ale byli následně zajati Rudou armádou, která Polsko napadla z východu. Bláha se ocitl v sovětském vězení, odkud se dostal nakonec ke skupině Ludvíka Svobody. Odtud se Bláha dostává do Velké Británie.
Velká Británie
Jelikož nějakou dobu nelétal, tak si musí projít celým výcvikem na cvičných letounech. Následně zahájil výcvik na letounu Spitfire. Byl povýšen do hodnosti štábní rotmistr. Dne 7. července 1942 byl zařazen jako pilot k 313. československé stíhací peruti. 20. srpna 1942 obdržel britskou Leteckou medaili (AFM). 15. ledna 1943 peruť doprovázela bombardéry nad Cherbourg. Během zatáčení formace směrem ke Slunci se jeho letoun Spitfirem Vb EP449 (RY-) srazil s letounem poručíka Bedřicha Krátkorukého. Bláhův letoun přešel okamžitě do vývrtky a roztříštil se o hladinu kanálu La Manche. Jeho tělo se nikdy nenašlo.
Pocty
In memoriam byl povýšen na poručíka letectva. V roce 1991 byl v rámci rehabilitace našich letců povýšen na plukovníka letectva in memoriam. Jeho jméno se nachází na památníku nezvěstných letců RAF v Runnymede, na pomníku v Guernsey, na pomníku padlých v Netčicích a na rodinné hrobce ve Zdounkách.
Blažej Konvalina
Mládí
Narodil se 3. ledna 1919 Blížkovicích. Vyučil se zámečníkem a posléze pracoval jako zámečník u firmy Kamenský v Moravských Budějovicích. Přihlásil se do akce 1000 pilotů republice. Byl vycvičen jako pilot a následně sloužil v Prostějově.
V zahraničním odboji
S okupací v březnu 1939 se nehodlal smířit, a proto 1. srpna 1939 odešel do Ostravy, odkud přešel hranice do Polska. Po porážce Polska se ocitl na území Sovětského svazu. Po propuštění za zajetí se vydal přes Afriku do Velké Británie, kam dorazil 30. října 1940. Od 23. července 1941 sloužil u několika britských perutí RAF. Jednalo se o 1. peruť, 258. peruť, 54. peruť a 65. peruť. Teprve 1. ledna 1942 byl zařazen do 313. československé stíhací perutě. Dlouho u ní však nesloužil. 22. ledna 1942 havaroval při cvičném letu, při kterém jeho letoun narazil do země. Blažej Konvalina byl na místě mrtev. Jeho rodina byla po celou válku pod dohledem gestapa.
Prameny
Letecká karta Josefa Bláhy
Trávníčková, Zdena – Muži v uniformách RAF z okresu Kroměříž