Článek
15. března 1939 došlo k okupaci naší vlasti. Ne všichni se však s touto událostí smířili. Řada mužů odešla za hranice, kde chtěli po vzoru legií z první světové války vybojovat naši svobodu. Byli mezi nimi i letci, kteří si vydobyli slávu v bitvě o Francii i bitvě o Británii. Piloti jako František Peřina či Alois Vašátko se stali legendami. Jiní piloti jsou však pro širší veřejnost neznámé osoby. To platí i pro následující dvojici pilotů.
Karel Zouhar
Narodil se 21. ledna 1917 v Rudicích. Absolvoval obecnou školu, 4 ročníky měšťanky a 2 ročníky pokračovací školy. Civilním povoláním byl řezník. V roce 1937 nastoupil základní vojenskou službu v Brně. Následně sloužil v Praze a Prostějově. Absolvoval poddůstojnickou školu, pilotní školu a stíhací kurz. Dosáhl hodnosti desátníka.
Cesta do odboje
Okupace v březnu 1939 jej zastihla v Praze. Nehodlal nečinně přihlížet okupaci své země, a tak 12. srpna 1939 přešel hranice do Polska, kde se přidal k československé vojenské skupině. Během invaze do Polska se dostal spolu s dalšími vojáky k rumunským hranicím, které následně překročili. Tím se vyhnuli sovětskému zajetí, ve kterém skončili někteří naši letci i vojáci skupiny Ludvíka Svobody. Z Rumunska se mu podařilo dostat přes Blízký východ do Francie. Zde byl zařazen k letecké skupině. Po porážce Francie v červnu 1940 odplouvá se skupinou letců z Bordeaux do Velké Británie, kam doráží 21. června 1940. 5. srpna 1940 byl přijat do RAF.
RAF
Stejně jako ostatní českoslovenští letci si musí i Zouhar projít výcvikem na britských letounech. Po ukončení výcviku je 26. listopadu 1940 zařazen do 111. britské stíhací perutě RAF. U této perutě sloužil do 20. května 1942. 16. listopadu 1942 nastoupil k 310. československé stíhací peruti RAF, u které sloužil s krátkou přestávkou až do 30. dubna 1944. 1. září 1944 nastoupil službu u 313. československé stíhací perutě RAF. Od 28. února 1945 byl velitelem B letky. Během války obdržel 3 Československé válečné kříže 1939.
Po válce
13. srpna 1945 se vrátil do vlasti jako nadporučík letectva. Sloužil dál v armádě, kde dosáhl hodnosti štábního kapitána. Rok 1948 však ukončil jeho kariéru. Komunisté bývalého „zápaďáka“ v armádě nechtějí, a tak je vyhozen. Před hrozbou další perzekuce utíká zpátky do Velké Británie. Tím se pravděpodobně vyhnul uvěznění, kterého se dostalo mnoha jeho kamarádům, kteří zůstali po roce 1948 ve vlasti. Ve Velké Británii začal pracovat v pneuservisu. V Anglii se oženil. V roce 1951 se manželům narodila dcera Jane. V září 1967 se naposledy podíval do svého rodného kraje. Po okupaci v srpnu 1968 se do vlasti již nikdy nepodíval. Zemřel 14. března 1985 v Derby ve Velké Británii.
Vladislav Chocholín
Narodil se 1. března 1913 v Praze. Absolvoval 5 ročníků obecné školy a 7 ročníků reálky, kterou zakončil maturitou. V roce 1935 nastoupil základní vojenskou službu u letectva. Absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově. Rozhodl se stát vojákem z povolání, a tak nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, ze které by 29. srpna 1937 vyřazen jako poručík letectva. Následně si prošel aplikačním kurzem v Prostějově. Poté působil u Leteckého pluku 6.
Cesta do odboje
S okupací v březnu 1939 se nehodlal jako bývalý důstojník smířit, a tak už 17. května 1939 odešel za hranice do Polska. V Polsku ale dlouho nezůstal, protože předpokládal, že centrum odboje bude na západě, a tak odešel do Francie, kde musel vstoupit do cizinecké legie. Po vypuknutí války je z legie propuštěn. 2. října 1939 je prezentován u československé armády. Následně byl přemístěn k letectvu. Po porážce Francie odplouvá na stejné lodi jako Karel Zouhar do Velké Británie.
RAF
12. července 1940 byl přijat do RAF. Nastoupil službu u 310. československé stíhací perutě RAF. V září 1940 byl na devět dnů přeřazen k 312. československé stíhací peruti, ale následně byl zařazen zpět k 310. stíhací peruti. U této perutě operačně létal do 1. února 1943. 28. října 1940 byl povýšen na nadporučíka a 1. května 1943 na kapitána. Poté nastoupil mimooperační službu. K operačnímu létání se vrátil 1. června 1943. 24. září 1943 peruť doprovázela bombardéry B-25 nad Brest. Během akce se dostal do souboje s německými stíhačkami. Jeho stroj byl zasažen a následně se zřítil do kanálu La Manche. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Během války sestřelil jedno letadlo ve spolupráci, jedno letadlo pravděpodobně a dvě letadla poškodil. Obdržel 2 československé medaile Za chrabrost před nepřítelem a 2 Československé válečné kříže 1939, z toho jeden in memoriam.
Vladislav Chocholín stojí v první řadě druhý zprava
Prameny
Letecká karta Karla Zouhara
Letecká karta Vladislava Chocholína
