Článek
Operace Blücher
Německá posádka byla v Dunkerque obklíčena již řadu měsíců. Na počátku dubna 1945 se podařilo Spojencům zlikvidovat německé jednotky obklíčené v ústí Girondy. Velení jednotek v Dunkerque potřebovalo provést akci, která by posílila morálku obklíčených vojáků. Operace však byla kvůli častým dezercím několikrát odložena. 9. dubna 1945 nakonec došlo k jejímu provedení. Němci zaútočili na západním úseku, kde získali menší územní zisky. Jedním ze zisků bylo i obsazení továrny Filature, kterou bránila francouzská 8. rota 2. praporu 51. pěšího pluku. Německý útok Francouze zcela překvapil. Francouzi ustoupili a Němci se v obsazené továrně dobře opevnili. Francouzi se snažili továrnu dobýt zpět, ale jejich útoky byly odraženy.
Čechoslováci na scéně
Vrchní velitel všech Spojeneckých jednotek u Dunkerque brigádní generál Alois Liška se rozhodl nasadit do dalších útoků na továrnu i československé jednotky. 11. dubna 1945 zaútočily dvě roty francouzské a československá 1. rota tankového praporu 3 s podporou dělostřelectva. Tankisté však neútočili v tancích, ale jako pěchota. Akce však dopadla špatně hlavně kvůli Francouzům. Jedna rota nakonec ani vyrazila do útoku, a druhá se po krátké době zastavila a nepokračovala dále. Francouzský útok podél průplavu Bourbourg – Veurne doprovázely i československé tanky. Kvůli zbabělosti Francouzů však útočily samostatně. Tanky dosáhly budov továrny a stály tak jen krůček od úspěchu operace. Ovšem bez podpory pěchoty tanky nemohly udělat více a musely se stáhnout. Hlavní tíhu bojů nesli Čechoslováci, kteří se nakonec museli stáhnout. Tento útok stál naši brigádu 11 padlých a 28 raněných.
Krvavá repríza
Druhý útok byl proveden 15. dubna 1945. V 5. 45 vyrazili naši vojáci do útoku. Zanedlouho dosáhli prvního postupového cíle a zdálo se, že továrnu brzy obsadí. Jenže Němci se nevzdávali a zahájili silnou dělostřeleckou palbu. Našim vojákům se podařilo probojovat do prostoru továrny, jenže Němci na několika místech přešli do protiútoku. V budovách továrny se tak odehrávaly dramatické okamžiky spojené s bojem muže proti muži. Během chaotického boje uvnitř budov bylo i několik našich vojáků zajato. Ve večerních hodinách se začaly zbytky našich jednotek stahovat zpět do výchozího postavení. Začalo počítání ztrát. Brigáda přišla o 35 padlých, 33 raněných a 16 zajatých. K dalším útokům na továrnu již nedošlo. Ta tak zůstala v držení Němců až do kapitulace 9. května 1945. Během bojových operací u továrny ztratily československé jednotky 49 padlých a 75 raněných.
Vojáci 1. československé samostatné obrněné brigády
Miloslav Hájek
Narodil se 8. srpna 1921 v Pelhřimově. Absolvoval obecnou školu, čtyři ročníky měšťanky a dva ročníky pokračovací školy. Pracoval jako drogista. 18. července 1940 vstoupil do Vládního vojska, což byla symbolická armáda Protektorátu Čechy a Morava. 14. března 1943 se oženil s Květuší Šitinovou. Téhož roku se jim narodil syn Miloš. 24. května 1944 byl spolu s dalšími jednotkami Vládního vojska odeslán do Itálie. K tomuto přesunu došlo proto, že se Němci obávali, že domácí odboj využije Vládní vojsko při povstání. Po příchodu do Itálie začali vojáci hledat kontakty na odboj. Díky navázání kontaktům s partyzány začaly fingované přepady našich hlídek, které byly oficiálně odvlečeny partyzány do hor, ale doopravdy se přidaly k partyzánskému hnutí. Miloslav Hájek přešel k partyzánům 8. července 1944. Odešel bojovat za svobodu vlasti, ač měl doma manželku a syna. Odešel bojovat, ačkoliv tím vystavil rodinu v nebezpečí. Během německé protipartyzánské operace musela skupina zběhnuvších vojáků překročit hranice do Švýcarska, kde se přihlásili ke službě v československé armádě. 2. prosince 1944 byl zařazen k Náhradnímu tělesu. 29. ledna 1945 byl zařazen k 3. rotě Motorizovaného praporu. 2. března 1945 byl povýšen na svobodníka. 15. dubna 1945 se účastnil útoku na továrnu Filature. Během boje byl těžce raněn a následně Němci zajat. Při převozu do německé vojenské nemocnice svému zranění podlehl.
Vojtěch Macháček
Narodil se 21. března 1922 v Hutisku. Absolvoval obecnou školu a pracoval jako dělník. V létě 1942 byl totálně nasazen, ovšem nikoliv v Německu, ale v okupované Francii. 25. září 1944 se u Verdunu dostal ke Spojencům. Řada osvobozených mužů, kteří byli totálně nasazeni ve Francii, se přihlásila ke službě v Československé armádě. Nejinak tomu bylo i v případě Vojtěcha Macháčka, který se do Velké Británie dostal 13. října 1944. 23. listopadu 1944 byl zařazen u Náhradního tělesa, kde si prošel výcvikem. 29. ledna 1945 byl odeslán k 3. rotě Motorizovaného praporu. 15. dubna 1945 se v rámci 1. čety 3. roty Motorizovaného praporu účastnil útoku podél jižního břehu průplavu Bourbourg – Veurne. Cílem tohoto útoku bylo obsadit křižovatku s mostem na jih od továrny. Četě se podařilo v těžké palbě bez ohledu na ztráty dosáhnout cíle. Následný německý protiútok však četu zcela zlikvidoval. Vojtěch Macháček během bojů padl.
Prameny
Plachý, Jiří - Kříže a hvězdy od Dunkerque. Svět křídel, 2011
Marek, Jindřich - Muži z Ringway. Svět křídel, 2014
Maršálek, Zdenko. Hofman, Petr - Dunkerque 1944 – 1945. Lidové noviny, 2011
