Článek
Mládí
Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně u Loun. Po absolvování základní školní docházky studoval obchodní akademii v Teplicích. Tu úspěšně ukončil maturitou v roce 1932. Téhož roku nastoupil základní vojenskou službu u 9. pěšího pluku. Následně absolvoval školu pro důstojníky v záloze a sloužil u horského praporu 11 a později sloužil u horského pluku 4. Ovšem pěchota nebyla nic pro něj, a tak se rozhodl zůstat v armádě a přejít k letectvu. Nastoupil na vojenskou akademii v Hranicích a na letecké učiliště v Prostějově. Stal se tak důstojníkem a pilotem. Sloužil u 63. zvědné letky v Přerově, kde zažil mobilizaci v září 1938, tragický Mnichov i březnovou okupaci 1939.
Vzhůru do boje
S březnovou okupací Čech a Moravy se nehodlal smířit, a proto 11. června 1939 přešel hranice do Polska. V Polsku však nezůstal dlouho, jelikož se vydal do Francie. Muži, kteří uprchli do Francie, museli podepsat pětiletý závazek do cizinecké legie. Do legie nastoupil i František Fajtl. Po vypuknutí války byli tito muži z legie propuštěni, a zařazeni do československé armády ve Francii a letci byli zařazeni do jednotek francouzského letectva. Fajtl si prošel výcvikem na francouzských letadlech. Poté byl přidělen k polní letecké jednotce.
Velká Británie
Po porážce Francie v červnu 1940 se František Fajtl spolu s dalšími letci okolo štábního kapitána Emila Bušiny evakuoval do Velké Británie, která pokračovala ve válce proti Německu. 2. srpna 1940 byl Fajtl přijat do RAF. Prošel si výcvikem na britských letounech a následně se zúčastnil bitvy o Británii. Prošel si službou u 1. britské stíhací perutě, 17. britské stíhací perutě a 313. československé stíhací perutě. 27. dubna 1942 se stal velitelem 122. britské stíhací perutě. Bohužel na tomto svém velitelském místě sloužil jen několik dnů. 5. května 1942 byl během operačního letu nad Francií sestřelen. Díky statečným Francouzům se mu podařilo uniknout zajetí a následně se vydal směrem do Španělska. Ve Španělsku, které bylo tenkrát ovládáno fašisty, byl zatčen a na 2 měsíce skončil v koncentračním táboře Miranda de Ebro. Díky britskému konzulovi ve Španělsku byl propuštěn a v srpnu 1942 se dostal zpátky do Velké Británie. Nenastoupil však zpátky k operační jednotce, ale sloužil na Inspektorátu československého letectva v Londýně a poté jako styčný důstojník. Chtěl však znovu létat, a tak byl 24. září 1943 pověřen velením 313. československé stíhací perutě.
Východní fronta
V únoru 1944 se stal velitelem skupiny 21 letců RAF, kteří byli odesláni na východní frontu, kde měli za úkol vytvořit československou leteckou jednotku. V polovině dubna 1944 se skupina soustředila v městečku Ivanovo zhruba 350 km od Moskvy. 3. května 1944 vznikla 128. československá stíhací peruť, která byla o měsíc později přejmenována na 1. československý samostatný stíhací letecký pluk. Došlo k výcviku československých pilotů na sovětskou leteckou techniku, hlavně na stíhačky Lavočkin La-5.
SNP a Ostrava
29. srpna 1944 vypuklo na Slovensku povstání, kterému dnes říkáme Slovenské národní povstání. Povstalecké letectvo však bylo slabé a nemohlo se rovnat s německou Luftwaffe. Proto bylo rozhodnuto, že 1. československý samostatný stíhací letecký pluk odletí na povstalecké území, kde bude tvořit vzdušnou podporu povstaleckým pozemním silám. 17. září 1944 přiletěli piloti s mezipřistáním na letišti Krosno na polní letiště Zolná. Odtud byly následně zahájeny vzdušné útoky na německé síly na Slovensku. Letci provedli nálet na letiště v Piešťanech, kde zničili deset německých letadel a další poškodili. Během leteckých soubojů sestřelili 9 německých letadel. Dále se účastnili útoků na pozemní cíle protivníka. Během bojů na Slovensku zahynuli tři piloti. Byl to Tomáš Motyčka, Bohuslav Mráz a František Vaculík. Pluk operoval až do 25. října 1944. V té době začalo být povstání potlačováno a zbylí letci tak před blížícím se nepřítelem přelétli zpátky přes frontu nebo odešli do hor k partyzánům. František Fajtl, který stál v čele jednotky, přelétl se svojí stíhačkou zpátky přes frontu.
Československá letecká jednotka na východní frontě se postupně rozrůstala, a tak došlo ve vzniku 1. československé smíšené letecké divize, které velel podplukovník Ludvík Budín. František Fajtl zůstal velitelem 1. stíhacího pluku. Po vycvičení byla divize nasazena do těžkých bojů Ostravské operace. František Fajtl během války sestřelil 4 nepřátelská letadla a 2 poškodil.
Komunistická perzekuce
Po skončení války se stal František Fajtl posluchačem Vysoké školy válečné v Praze. Po ukončení studia byl zařazen jako zástupce velitele 1. letecké divize. Posléze se stal profesorem na Vysoké škole vojenské. V únoru 1949 i na něj dolehla perzekuce od nového komunistického režimu. Jako politicky nespolehlivý byl vyhozen z armády. Našel si tedy práci v Národním technickém muzeu, ale 10. ledna 1950 byl zatčen. Následně byl odeslán do tábora nucených prací na Mírově, kde byl vězněn 16 měsíců. Manželka Hana byla spolu s dcerou nuceně vystěhována z bytu.
Komunisté? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin.
František Fajtl ve Velké Británii
Po propuštění musel vykonávat pouze dělnické práce. V roce 1964 byl částečně rehabilitován. Stal se zaměstnancem Státní letecké inspekce, kde působil v komisi pro vyšetřování leteckých katastrof. Plné rehabilitace se stejně jako další letci dočkal až po pádu komunistů v listopadu 1989. Byl povýšen na generála a obdržel Řád bílého lva. Zemřel 4. října 2006 v Praze. Napsal několik vzpomínkových knih, které se věnují působení u RAF i na východní frontě.
Zdroje
Letecká karta Františka Fajtla
