Hlavní obsah
Lidé a společnost

Maxmilián a František Politzerovi. Bratři padlí v řadách RAF

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: wikimedia commons/volné dílo

Příslušníci 311. československé bombardovací perutě v RAF

Rodilí bratři se našli již v rámci legionářských jednotek za první světové války. Nejinak tomu bylo i za druhé světové války. I tady se v zahraničních jednotkách objevili sourozenci, kteří sloužili jak u pěchoty, tak i u letectva.

Článek

Maxmilián Politzer – létání se mu stalo osudem

Narodil se 22. srpna 1919 v Koryčanech. Vychodil obchodní školu v Užhorodě, jelikož rodina bydlela nějaký čas na Podkarpatské Rusi. Už v mládí měl zájem o letectví. Jako žák obchodní školy v roce 1937 s velmi dobrým prospěchem vykonal zkoušku pilota turistických letadel. Poté nastoupil k vojenskému letectvu, kde sloužil nejprve u 2. leteckého pluku, později u 4. leteckého pluku, kde absolvoval výcvik stíhače.

V odboji

Po okupaci v březnu 1939 se rozhodl s bratrem Františkem a dalšími lidmi, že odejdou do zahraniční armády. Před Vánocemi 1939 se vydali na cestu přes Balkán. Maxmilián byl však zatčen maďarskou policií, a byl půl roku vězněn. Poté byl transportován na slovenskou hranici. Odtud se mu podařilo uniknout a dostat se do Jugoslávie. Odtud již následovala cesta do Velké Británie. Jako letec byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti jako druhý pilot. Později byl převelen k 138. speciální peruti. Tato peruť měla za úkol přepravovat parašutisty do okupované Evropy. U této peruti sloužil jako druhý pilot. 10. března 1942 odstartoval z letiště Stradishall na jeden z takových zvláštních letů i jeho letoun Whitley Mk. V Z9125 (NF-A). Krátce po startu začal palivem a nákladem přetížený letoun hořet. Při pokusu o nouzové přistání došlo k explozi letounu. Až na zadního střelce celá osádka zahynula. Maxmilián byl in memoriam vyznamenán čs. válečným křížem 1939 a československou medailí Za chrabrost před nepřítelem.

Foto: wikimedia commons/volné dílo

Znak 138. perutě, u které padl Maxmilián Politzer

František Politzer – z pěšáka letcem

František byl z obou bratrů ten starší. Narodil se 22. února 1912 v Halenkově. Vystudoval učitelský ústav v Mukačevu a rok vykonával učitelské povolání. Rozhodl se pro kariéru vojáka z povolání, a tak nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích. Z ní byl v roce 1938 vyřazen jako poručík pěchoty. Poté nastoupil službu u pěšího pluku 13.

V odboji

Po okupaci se mu podařilo utéct z protektorátu přes Balkán do Francie. Zde byl 9. 2. 1940 prezentován u 1. čs. divize. V červnu 1940 se účastnil ústupových bojů na francouzské frontě. Dobrovolně se přihlásil ke zničení pro nepřítele důležitého signalizačního zařízení. K tomu však musel v noci přeplavat řeku. Jakkoliv byl dle výpovědí pamětníků ze Střílek vynikající sportovec a plavec, překonáním široké řeky, prakticky bez viditelnosti a za silného proudu, riskoval život, protože nemohl vědět, zda se neutopí. Po evakuaci do Velké Británie sloužil u pozemních jednotek. 28. října 1940 byl vyznamenán čs. válečným křížem 1939 osobně Edvardem Benešem. Přesně o rok později byl povýšen do hodnosti nadporučíka. V roce 1942 se oženil s Angličankou Jean Awdry Kennard. Měl s ní dceru Annu.

RAF

Po tragické smrti bratra se rozhodl i on vstoupit do RAF. Po absolvování výcviku u 111. operačně výcvikové jednotky, byl v květnu 1944 zařazen jako navigátor k 311. čs. bombardovací peruti. 28. října 1944 byl povýšen na kapitána. Dne 29. října 1944 posádka jeho Liberatoru vzlétla s cílem zneškodnit německou ponorku, jelikož peruť byla v té době zařazena k Pobřežnímu letectvu z důvodu vysokých ztrát. Krátce po startu však letoun, ve kterém byl František Politzer, havaroval. Přesná příčina havárie není známa. Následky havárie byly tragické. Pět mrtvých a čtyři zranění. Mezi mrtvými byl i František. In memoriam byl vyznamenán čs. válečným křížem 1939 a povýšen do hodnosti štábního kapitána letectva. V roce 1991 byl in memoriam povýšen na podplukovníka.

Dopis, který napsal František krátce po bratrově smrti

„Moje zlatá maminko a tatínku. Náš Máxinek již dobojoval – padl při operaci proti nepříteli 10. 3. 42. Buď hrdá na něj, maminko, protože padl za Tebe a za osvobození ČSR. Jdu bojovat na jeho místo, a kdybych i já měl padnout, neplač, maminko. Poslední naše rozmluva byla o Tobě, maminko – protože Tě máme rádi.“

Prameny

Trávníčková, Zdena - Muži v uniformách RAF z okresu Kroměříž

https://www.valka.cz/Politzer-Frantisek-t274106

Obecní střílecký zpravodaj listopad 2016 - Drápalová, Jana. Foltýn, Otakar - Bratři Politzerovi - Zapomenutí hrdinové ze Střílek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz