Článek
Úkoly a složení
Výsadek měl za úkol zajistit spojení s českými a slovenskými krajany v Paříži, kteří byli sjednoceni v Československém národním výboru. Dále měli pomáhat v organizování bojové jednotky, která se nazývala Československá bojová družina. Dalším úkolem bylo za pomoci radiostanice, s krycím označením Jakub, předávat zpravodajské informace do Londýna. Původně měl být výsadek tříčlenný. Velitelem měl být Hugo Weyrich, který se však při cvičném seskoku zranil, a tak musel být z operace vyřazen. Do akce tak odletěli jen Karel Tichý a Bohumil Menšík.
Karel Tichý
Narodil se 2. listopadu 1904 v Táboře. V letech 1923 – 1925 absolvoval vojenskou službu u roty pomocného zdravotnictva 5 v Českých Budějovicích. V roce 1928 odjel do Francie, kde žil a pracoval až do roku 1939, kdy nastoupil službu u československé armády ve Francii. Zde byl zařazen k pěšímu pluku 1, se kterým se účastnil bojů na francouzské frontě v červnu 1940. Po pádu Francie připlul na lodi Rod el Farag do Velké Británie. Zde si prošel speciálním výcvikem.
Karel Tichý
Bohumil Menšík
Narodil se 11. listopadu 1921 v Drahanovicích. Absolvoval obecnou školu, a poté začal studovat na gymnáziu. Koncem prosince 1939 odešel přes Balkán do Francie, kde vstoupil do Československé zahraniční armády. Zde byl zařazen do telegrafní roty velitelství divize. Bojů o Francii se neúčastnil. Po evakuaci do Velké Británie sloužil u telegrafní čety štábní roty. Ve Velké Británii dokončil gymnázium a získal maturitu. Prodělal též školu na důstojníky v záloze. Postupně byl povyšován až na četaře. Sloužil u Vojenské radiové ústředny. Prodělal speciální výcvik, parakurz a spojovací kurz.
Nasazení
Skupina byla vysazena 2. července 1944 u La Troche. Po ukrytí materiálu odešli pěšky do Paříže, kde měli záchytnou adresu na starostu pařížského Sokola pana Lukeše. Po navázání kontaktů s odbojem vyzvedli ukrytý materiál. Spojení s Londýnem se jim podařilo navázat 16. července. S vysíláním však byly problémy, protože Menšík používal stanici se slabým výkonem, a navíc bylo vysílání rušeno jinými stanicemi. V depeších žádali hlavně o shoz zbraní pro odboj. Než však mohlo ke shozu dojít, vypuklo 19. srpna v Paříži povstání. Do toho se zapojili jak příslušníci Československé bojové družiny, tak i oba parašutisté. Povstání nakonec skončilo příjezdem Spojeneckých vojsk do města.
Pařížští povstalci
Další osudy
Karel Tichý se vrátil začátkem roku 1945 zpátky do Velké Británie, kde byl zařazen do výsadku Chromium. Tento výsadek měl být vysazen na území Protektorátu, ale kvůli probíhajícím pozemním operacím Spojeneckých armád již nebylo možné výsadek provést. Po návratu do vlasti sloužil v armádě u vojenské tělovýchovy. Dosáhl hodnosti kapitána. Po únoru 1948 byl z armády vyhozen. Pracoval jako dělník. V lednu 1950 byl poprvé zatčen a do června následujícího roku protiprávně vězněn v táboře nucené práce na Mírově. Po propuštění se uchytil jako brusič v kladenských hutích. Tam jej počátkem září roku 1958 zatkla Státní bezpečnost. Scházel se totiž s několika přáteli, které spojovala sokolská minulost a kritický pohled na socialistickou přítomnost. Netušili, že mezi sebou mají konfidenta. Dne 16. ledna 1959 byl Tichý za činnost v „ilegálním náčelnictvu Podbělohorské župy Sokola“ odsouzen na tři roky vězení, odkud jej vysvobodila až květnová amnestie v roce 1960. V roce 1964 se mohl legálně vystěhovat i s rodinou do Francie. Zemřel 3. září 1988 ve Francii.
Bohumil Menšík se vrátil do Československa v červnu 1945. Nastoupil službu u Ministerstva národní obrany. Byl povýšen na poručíka. V lednu 1946 odešel na vlastní žádost z armády. Začal pracovat jako telegrafista u Ministerstva zahraničních věcí. Působil v Hamburku a v Paříži. Po roce 1948 se odmítl vrátit do Československa. Nakonec odjel do USA, kde 20. ledna 1984 zemřel.
Hugo Veyrich
První velitel skupiny se narodil 14. července 1901 v Paříži. Základní vojenskou službu nastoupil v Praze u leteckého pluku 1. V roce 1922 prodělal školu na důstojníky v záloze. 1. ledna 1924 byl povýšen na podporučíka letectva v záloze. Následně byl povýšen do hodnosti poručíka letectva v záloze. V roce 1925 konal cvičení ve zbrani u leteckého pluku 3 v Nitře. V roce 1925 se ujal spolu s bratrem rodinné kožešnické firmy v Paříži. Zde pracoval až do roku 1939. Po kapitulaci Francie byl evakuován do Velké Británie. Tou dobou měl již hodnost nadporučíka. Byl zařazen u 2. oddělení MNO v Londýně. Byl povýšen na kapitána. Na zpravodajském oddělení pracoval do roku 1944, kdy byl určen velitelem paraskupiny Destroyer. Při cvičném seskoku se však zranil na noze, a tak by z výsadku vyřazen. Jeho velitelskou funkci převzal Karel Tichý. Po válce byl povýšen na štábního kapitána letectva. 1. ledna 1946 byl jmenován zástupcem československého vojenského leteckého atašé v Paříži. V dubnu 1948 byl ze své funkce odvolán. Poté se vrátil k vedení kožešnické firmy. Zemřel v Paříži někdy v 70-tých nebo 80-tých letech 20. století.
Hugo Vejrych
Prameny
