Článek
Mládí
Narodil se 12. září 1914 v Kroměříži. Byl ze čtyř sourozenců, a sice tří chlapců a sestry. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu v Kroměříži. V mládí též cvičil v Sokole. V roce 1928 nastoupil do učení u firmy Baťa, kde po vyučení zůstal pracovat. Začínal u pásové výroby bot, ale díky své píli a inteligenci byl po třech letech převeden do prodejního oddělení. U firmy pracoval až do roku 1936, kdy nastoupil vojenskou službu u pěšího pluku 3 v Kroměříži. Jako inteligentní voják absolvoval poddůstojnickou školu. Během mobilizace v září 1938 sloužil jako velitel družstva v linii objektů lehkého opevnění. Ve službě zůstal až do osudových březnových dnů roku 1939.
V odboji
Po propuštění z armády byl nějakou dobu bez zaměstnání. Práci našel nakonec u firmy Baťa, která ho poslala jako vedoucího filiálky do Belgického Konga. Později bylo rozhodnuto o změně místa, a sice o Rhodesii. Opustil tedy Protektorát, a vydal se do Jugoslávie, ze které se měl dostat do Afriky. Avšak v té době vypukla válka. Riedl na nic nečekal, a vydal se z Jugoslávie do Francie, kde se začínala tvořit československá zahraniční armáda. 27. prosince 1939 byl prezentován v Agde, tedy v místě, kde vznikala naše armáda. Byl zařazen k rotě doprovodných zbraní u pěšího pluku 1. Zde se podílel na výcviku nováčků. V lednu 1940 se stal výkonným rotmistrem 12. roty pluku, s níž na jaře 1940 zasáhl do bojů s německým wehrmachtem, v nichž vynikl hrdinstvím a chladnokrevností, za což byl vyznamenán Za chrabrost.
Velká Británie
Po pádu Francie se rozhodl pokračovat v boji, a tak se evakuoval do Velké Británie. Zde sloužil u 1. roty 1. pěšího praporu 1. Československé smíšené brigády. V lednu 1941 byl pro svůj nenápadný zjev vybrán pro speciální výcvik. Od 28. ledna do 1. února 1941 absolvoval výcvik na STS 51 v Ringway u Manchesteru.
Operace BENJAMIN
Úkolem operace bylo praktické vyzkoušení nového způsobu dopravy na území Protektorátu. Kromě toho obdržel náhradní krystaly pro radiostanici a poselství prezidenta Edvarda Beneše a ministra národní obrany Sergěje Ingra. Akce byla připravovaná velmi pečlivě. Mezi Londýnem a Prahou proběhlo ohledně operace celkem 56 depeší. Parašutistu mělo na místě seskoku čekat příjmové družstvo domácích odbojářů.
Do akce
Již zmíněného 16. dubna 1941 byl Otmar Riedl vysazen. Původní místo vysazení měl být Křečhoř u Kolína. Jenže letoun byl napaden nad Německem nočními stíhači. Došlo tak k odchylu od původní trasy, a tak když si navigátor byl jistý, že jsou nad určeným místem, Riedl vyskočil z letadla. Po seskoku si však nebyl jistý, že se nachází na Kolínsku. Když objevil nápis Landeck, tak mu došlo, že se nachází hodně daleko od Protektorátu. Zakopal proto krystaly do vysílačky a kapsli s poselstvím pro domácí odboj spolkl. Poté se vydal na cestu. Po mnoha hodinovém bloudění byl zadržen německými celníky.
V rukou nepřítele
Po zadržení byl vězněn nejprve v Landucku, a poté v Innsbrucku. Německým vyšetřovatelům vyprávěl smyšlený příběh o tom, že je zaměstnanec firmy Baťa, že byl v Jugoslávii, a že jej přes hranice měl převést jakýsi člověk, který ho okradl, a proto u sebe nemá žádné doklady. Němci si to samozřejmě šli ověřit na personální oddělení firmy Baťa. Zde naštěstí narazili na Riedlova kamaráda, který potvrdil, že Otmar Riedl je zaměstnancem firmy. To, že firma o něm již dva roky nic neví, si nechal pro sebe. Riedl byl tak po krátkém uvěznění propuštěn na svobodu.
Protektorát a po válce
Po propuštění se vydal Riedl okamžitě do Prahy, kde chtěl navázat na kontaktní adrese spojení s odbojem. Zde jej však již nikdo nečekal, a tak mu nezbylo nic jiného než se vžít do běžného protektorátního života. Nastoupil u firmy Baťa jako vedoucí prodejny v Trhových Svinech. Zde se 13. září 1941 oženil s prodavačkou Jaroslavou Kubíčkovou. Spojení na odboj se mu navázat nepodařilo. I tak se obával, aby se mu gestapo nedostalo na stopu. V květnu 1945 se účastnil povstání v Trhových Svinech. Po skončení války se vydal na Ministerstvo národní obrany do Prahy, kde jeho příchod způsobil senzaci. Nikdo totiž nepočítal s tím, že by mohl čtyři roky v okupované vlasti přežít. Nastoupil poté zpět do činné služby, dočkal se povýšení do hodnosti nadporučíka a čtvrt roku působil u 2. oddělení Hlavního štábu, kde zpracoval podrobnou zprávu o svých osudech a podílel se i na sběru informací o dalších výsadcích, které z Velké Británie do okupované vlasti seskočily.
Závěr života
V září 1945 odešel Otmar Riedl na vlastní žádost do civilu, a nastoupil k firmě Baťa, u níž působil jako kontrolor prodeje, a od roku 1948 vedoucí jedné z jejích prodejen až do roku 1951. Následujících téměř 20 let působil v Gottwaldově jako vedoucí obchodního domu národního podniku Textil Gottwaldov. Do zaslouženého důchodu odešel v roce 1970 a usadil se v Holešově, kde žil až do 10. října 1994, kde necelý měsíc po svých osmdesátých narozeninách zemřel. 16. října 1990 byl povýšen na podplukovníka v záloze. Za válečné působení obdržel: Československý válečný kříž 1939, Medaili Za chrabrost před nepřítelem, Československou medaili za zásluhy a Pamětní medaili čs. armády v zahraničí.
Prameny
Břečka, Jan – Válka revue. První poslové z nebes