Článek
Začaly se množit demonstrace, na kterých se začaly objevovat zbraně v rukou zfanatizovaných Němců, které se pašovaly z Německa. 12. září 1938 měl Hitler projev na sjezdu NSDAP v Norimberku. Během něj slovně útočil na Československo i prezidenta Edvarda Beneše. Prohlašoval, že německá menšina v Československu je utlačovaná pražskou vládou, a že on to tak nenechá. Po tomto projevu začalo v pohraničí povstání, které zasáhlo desítky měst a obcí a přineslo ztráty na padlých i raněných. Povstání bylo 13. září 1938 potlačeno armádou a bezpečnostními složkami, ale tím boje neskončily. Hlavní tíhu bojů této nevyhlášené o pohraničí nesli příslušníci Stáže obrany státu. Během těchto střetů bylo na straně obránců hranic 84 padlých a 170 raněných.
Stráž obrany státu
V polovině 30. let minulého století si českoslovenští vojenští odborníci začali uvědomovat, že případný válečný konflikt kdekoliv v Evropě bude zahájen bleskovým úderem bez předchozího vyhlášení války. Jako preventivní opatření proti nenadálému vpádu nepřítele byl v ČSR od podzimu 1936 na základě vládního nařízení č. 270/1936 Sb. formován speciální bezpečnostní sbor – Stráž obrany státu (SOS). Za mužstvo Stráže byli určováni příslušníci rezortního četnictva, finanční stráže, státní policie a vojenští záložníci s trvalým bydlištěm v blízkosti předpokládaného nasazení. V případě ohrožení bezpečnosti byly jednotky SOS schopné během několika hodin uzavřít hranice po celém obvodu republiky, zatarasit komunikace a zahájit boj na zdrženou, který měl umožnit mobilizaci hlavních československých sil. Během krizových zářijových dnů bylo u Stráže obrany státu zařazeno přes 30 000 mužů.
Nové Vilémovice
22. září 1938 se rozhodli henleinovci odzbrojit příslušníky finanční stráže v Nových Vilémovicích. To se jim po boji podařilo. Útočníci však zjistili, že v budově nebyli všichni financové, a tak se ostatní vydali hledat. Při postupu ke státní hranici narazili na dvojici financů ze sousedního oddělení. Henleinovci je vyzvali, aby se vzdali. Ti to odmítli a došlo k přestřelce, během které padl dozorce finanční stráže Stanislav Majzlík. Druhý člen hlídky dokázal z místa střetu ustoupit. Následující den byla vyhlášena mobilizace, a němečtí obyvatelé Nových Vilémovic hromadně utekli do Německa, aby se vyhnuli případným represím kvůli tomuto incidentu.
Památník připomínající Stanislava Majzlíka
Broumov
27. září 1938 se na třech místech v obci rozpoutaly přestřelky. Byla přepadena celnice, oddělení finanční stráže i družstvo SOS v lese. Budovu zdejšího celního úřadu tehdy bránili pouze čtyři muži, kterým se podařilo na začátku boje telefonem požádat o posilu. Ta dorazila asi po třiceti minutách i s obrněným autem, ale i za tuto krátkou dobu se odehrála tragédie. Respicient finanční stráže Josef Minář vyskočil z napadené celnice oknem, ale na silnici se zhroutil s průstřelem plic. Umírajícího henleinovci dobili pažbami, ačkoliv je přihlížející německé ženy upozorňovaly na to, že zraněný je otcem čtyřleté dcery a ročního syna. Po příjezdu vojenského oddílu však bojovnost henleinovců rychle opadla a raději ustoupili za hranice do Německa. Na místě zanechali jen svou oběť.
Petříkovice
21. září 1938 se pokusili henleinovci obsadit pevnůstku vzor 36 u Petříkovic. Ta byla v té době hlídaná příslušníky SOS. Došlo k přestřelce, při níž obránci pevnůstky použili i lehký kulomet. Útočníky se podařilo zahnat na ústup. Během boje ale padl dozorce finanční stráže František Opočenský.
Staveniště dělostřelecké tvrze Stachelberg
21. září 1938 byla palbou napadena vojenská hlídka na staveništi tvrze Stachelberg. Vojín Josef Beran byl zasažen střelou a následujícího dne tomuto zranění podlehl v trutnovské nemocnici.
Toto jsou jen čtyři příběhy z nevyhlášené války o pohraničí. Bohužel jejich oběti byly marné. 29. září 1938 byla v Mnichově zahájena konference představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie, na níž bylo rozhodnuto o odstoupení našich pohraničních území nacistickému Německu. Vláda republiky se následujícího dne mnichovskému diktátu podrobila. K obraně připravená a odhodlaná armáda byla nucena ustoupit z hranic bez boje. Nezapomínejme na hrdinství a oběti příslušníků Stráže obrany státu.
Prameny:
Marek, Jindřich. HISTORIA BELLICA speciál Cesta k Mnichovu. Válka zrazených hraničářů
Lášek, Radan – Jednotka určení SOS díl třetí. Codyprint 2008
