Hlavní obsah
Lidé a společnost

Příběhy tobruckých krys: Ladislav Snídal a Ferdinand Pavelka. Dvě cesty do zahraniční armády

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Wikimedia Commons/public domain

Českoslovenští vojáci v Tobruku.

Českoslovenští vojáci bojovali za druhé světové války i na africkém bojišti. Nejslavnějším nasazením se stala obrana přístavu Tobruk. Zhruba 700 Čechoslováků zde bojovalo v obklíčení německých a italských jednotek. Tady jsou příběhy dvou z nich.

Článek

Ladislav Snídal – z Tobruku do Tmavomodrého světa

Narodil se 22. června 1914 v Kokorech na Přerovsku. Vystudoval obecnou a měšťanskou školu. Poté vystudoval učitelský ústav. V roce 1935 nastoupil základní vojenskou službu na Podkarpatské Rusi. Zde absolvoval záložní důstojnickou školu. Poté se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. V roce 1938 byl vyřazen z vojenské akademie v Hranicích. Po okupaci došlo k rozpuštění československé armády, a tak se vrátil k učitelskému povolání.

Tobruk

V červnu 1940 odešel z okupované vlasti do zahraničí. Přes tzv. Balkánskou cestu se dostal až do Palestiny, kde následně vznikla čs. vojenská jednotka pod velením Karla Klapálka, onen známý Československý pěší prapor 11 – východní. S touto jednotkou se účastnil již zmíněné obrany Tobruku. Zde se účastnil i nebezpečných průzkumných hlídek, a patřil mezi nejstatečnější hlídkaře. Takto probíhala hlídka z 10. prosince 1941: Hlídka npor. Snídala (des. Jaroslav Mifka se samopalem a vojíni Koloman Benický a Karel Veselý) postoupila k nepřátelskému postavení na kótě 69, připlížila se až k drátěným překážkám, aniž zpozorovala nějaký pohyb. Vojíni Benický a Veselý jako první překročili drátěné překážky, načež celá hlídka vnikla do nepřátelských pozic, kde zjistila, že nejbližší tři sangary jsou prázdné. Postupně hlídka prohledala celé postavení skládající se asi z 20 sangarů. Potom v 05.15 npor. Snídal odeslal voj. Veselého na velitelství roty s hlášením, že postavení na kótě 69 je zajištěno jeho hlídkou. Po reorganizaci jednotky na 200. čs. lehký protiletadlový pluk, sloužil Ladislav Snídal dál v jeho řadách.

RAF

Několik bývalých obránců Tobruku se přihlásilo ke službě v RAF. Mezi nimi byl i Ladislav Snídal, který prodělal výcvik navigátora, bombometčíka a střelce v Kanadě. V červnu 1944 byl přeložen k výcvikové operační jednotce na Bahamských ostrovech. Jeho poslední zařazení navigátor bylo k 311. čs. bombardovací peruti.

Ve vlasti

V roce 1947 dokončil studia na vysoké vojenské škole a do roku 1949 působil na velitelství letectva Ministerstva národní obrany. V roce 1949 však musel jako bývalý „zápaďák“ své místo opustit. Teprve v roce 1965 byl částečně rehabilitován, a nastoupil na Hlavní správě dopravních letišť. Na vojenské akademii v Brně získal titul inženýra. Zemřel 6. září 2001 v Praze

Ferdinand Pavelka - smrt si jej našla u Dunkerque

Narodil se 4. ledna 1914 ve Znojmě. Vychodil obecnou školu a čtyři roky měšťanky. Pracoval jako nádeník. 1. října 1935 nastoupil základní vojenskou službu u 11. roty pěšího pluku 24. Byl frekventantem poddůstojnické školy. V roce 1937 byl přeložen do zálohy. Následující rok odešel do Španělska, kde vstoupil do mezinárodních brigád. Bojoval jako kulometník na řece Ebro. Po porážce republikánské armády odešel do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. Sloužil v Sýrii, odkud v červnu 1941 uprchl.

U československé armády na Středním východě a v Africe

V zajateckém táboře v Palestině si přihlásil do Československé zahraniční armády. 14. července nastoupil službu u Výcvikové roty Čs. výcvikového střediska – Východního. 11. srpna 1941 složil přísahu a odjel k 3. rotě Československého pěšího praporu 11 – východního. S touto jednotkou se účastnil obrany Tobruku. Na jaře 1942 byl přemístěn 6. rotě 501. praporu 200. čs. lehkého protiletadlového pluku – východního. Dne 7. března 1943 byl povýšen na svobodníka.

U obrněné brigády ve Velké Británii

Dne 12. srpna 1943 dorazili vojáci z Afriky na lodi Mauretania do Velké Británie. Pavelka byl zařazen do velitelské roty motorizovaného praporu. V lednu 1944 vykonal vojenské řidičské zkoušky. Se svojí jednotkou odešel na přelomu srpna a září 1944 na frontu do Francie. „Kamarádský, pracovitý, čistotný, ukázněný, jako voják tělesně zdatný, dobře vycvičen, jako šofér dobrý.“ Tak znělo hodnocení nadřízených. 26. ledna 1945 byl vyznamenán medailí Za chrabrost před nepřítelem a 2. března povýšen na desátníka.

Smrt na zapomenuté frontě

V dubnu 1945 provedli Němci u Dunkerque útok na továrnu Filature. Továrnu se jim podařilo dobýt, jelikož francouzské jednotky nebyly schopné své pozice udržet. Proto byly podniknuty pokusy o znovuzískání továrny do spojeneckých rukou. Během bojů o továrnu padlo celkem 49 československých vojáků. Mezi nimi i Ferdinand Pavelka, který padl při druhém útoku na továrnu dne 15. dubna 1945. V září 1959 byly jeho ostatky převezeny na Československý vojenský hřbitov La Targette.

Prameny

Plachý, Jiří - Hvězdy a kříže od Dunkerque

Trávníčková, Zdena - Muži v uniformách RAF z okresu Kroměříž

VHU Praha

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz