Článek
Na začátku roku 1942 vzniká na území Sovětského svazu československá vojenská jednotka pod velením Ludvíka Svobody. V Buzuluku vzniká polní prapor, který je v březnu 1943 nasazen do bojů u obce Sokolovo. Po stažení praporu z fronty začíná vznikat 1. československá samostatná brigáda v SSSR. Součástí brigády je i tankový prapor, který se spolu s ostatními jednotkami brigády proslaví v bitvě o Kyjev v listopadu 1943. Naši tankisté se následně zúčastní osvobozování pravobřežní Ukrajiny, bojů na Dukle a legendární Ostravské operace. V době bojů na Ostravsku měla naše tanková jednotka již sílu brigády, která se skládala ze tří tankových praporů a praporu motorizovaných samopalníků.
Emil Cilc
Mládí a válka
Narodil se 22. prosince 1922 v obci Huleč Česká ve Volyňské oblasti. Absolvoval reálné gymnázium v Rovnu. V říjnu 1941 vstoupil do odbojové organizace volyňských Čechů s názvem Blaník. Když se fronta převalila přes Volyň, bylo umožněno volyňským Čechům vstoupit do československé vojenské jednotky v SSSR. Této možnosti využil i Emil Cilc, který byl následně odeslán do tankového učiliště v Saratově. Po absolvování učiliště byl v listopadu 1944 zařazen do 1. československé tankové brigády v SSSR. Zde působil jako velitel čety. V březnu 1945 byl ustanoven velitelem 3. tankové roty 2. tankového praporu. S tankovou brigádou se účastnil Ostravské operace, během které byl dvakrát raněn.
Po válce
Po skončení války zůstal v armádě, kde zastával řadu velitelských a štábních funkcí. Působil jako velitel roty u 1. tankové brigády ve Vysokém Mýtě, pobočník velitele 21. tankové brigády v Žatci, jako osvětový důstojník či opět jako velitel tankové roty. V lednu 1949 odjel na studie na Vojenskou akademii tankových a mechanizovaných vojsk J. V. Stalina v Moskvě. Zde studoval do listopadu 1949. Po návratu do Československa působil jako operační důstojník u 22. tankové brigády v Dědicích u Vyškova. Následně se stal operačním důstojníkem tankového sboru v Olomouci. Od konce roku 1950 působil jako velitel 3. školního tankového praporu. V dubnu 1951 se stal náčelníkem štábu 3. tankové divize, které od ledna 1952 i velel. Následovala opět studia, a to v Praze na vojenské akademii, a následně v Moskvě na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR Klimenta Vorošilova. V dubnu 1954 byl povýšen na generála. Po ukončení studií působil jako velitel 4. střeleckého sboru v Brně. Zemřel tragicky 23. října 1957 při letecké nehodě u obce Komňa.
Slavnostní přehlídka našich tankistů v Praze (1945)
Vladimír Beneš
Mládí a válka
Narodil se 24. srpna 1918 v Krasnofominsku na území Sovětského svazu. Vystudoval střední průmyslovou školu a následně pracoval jako technicko-administrativní zaměstnanec v elektrárně. 1. května 1939 byl povolán do Rudé armády. Po absolvování krátkého výcviku se zúčastnil Zimní války proti Finsku a taktéž anexe Besarábie. Absolvoval poddůstojnickou školu v Oděse a školu řidičů a mechaniků tanků v Charkově. Během bojů v roce 1941 působil jako řidič-mechanik tanku BT-7. 11. června 1943 byl zařazen k 1. československé samostatné brigádě v SSSR, kde sloužil jako řidič-mechanik u tanku T-34/76. S tankovým praporem brigády se zúčastnil bojů o Kyjev a na pravobřežní Ukrajině. V roce 1944 byl ustanoven technickým důstojníkem 3. tankového praporu. Zde měl na starost jednak opravy a přípravy tanků, ale také i výcvik nováčků, většinou z řad volyňských Čechů. S tankovou brigádou se účastnil bojů v Karpatech, při kterých byl 22. září 1944 raněn dělostřeleckou palbou. Po vyléčení se vrátil zpět k tankistům. S nimi se účastnil bojů Ostravské operace.
Po válce
Po válce se rozhodl zůstat v armádě, kde sloužil u tankistů. Působil na Tankovém učilišti ve Vyškově a později na Vojenské akademii v Brně. Posléze působil na Tankové a automobilní správě MNO. Toto místo však musel opustit. Ač byl voják, který prošel východní frontou, nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Během prověrek byl v roce 1970 přeložen na méně významné místo. V lednu 1974 odešel do výslužby. Zemřel 19. září 1997 v Praze.
Prameny
Brož, Miroslav - Kopecký, Milan: Československé vojenské jednotky na východě
