Článek
Celým jménem Maria Anna Walburga Ignáta se narodila 30. července 1751 Leopoldovi a Anně Marii Mozartovým v Salzburgu. Přezdívali jí Nannerl nebo Marianne a byla jejich prvním potomkem, který se dožil dospělosti. Byla zázračné dítě, v sedmi letech ji její otec naučil hrát na spinet. Později bral Leopold ji a jejího o čtyři roky mladšího bratra Wolfganga na koncertní túru po městech jako jsou Vídeň a Paříž. V té době byla Marianne známá jako výtečná hráčka na spinet a fortepiano. Hráli v hlavních městech tehdejších monarchií, mimo jiné třeba pro Marii Antoinettu.
Se svým bratrem měla krásný vztah, byla jeho idol. Hudbu se začal Wolfgang učit nejen díky svému otci, ale také díky své sestře. Mluvili spolu svým tajným jazykem a byli král a královna ve svém vymyšleném království. Jejich hezký vztah také dokládalo to, že Wolfgang napsal několik děl, které by mohla hrát, mezi ně patří Prelude & Fugue v C, K. 394.
Historici dodnes spekulují, jak moc se sourozenci navzájem hudebně ovlivnili. Dokonce převažuje úvaha, že Marianne byla v jejich vztahu ta dominantnější, i proto, že byla starší. Existují důkazy, že svého bratra vyučovala. Další spekulací je, že spolupracovala s Wolfgangem na jeho prvních symfoniích, protože napsat je je velmi náročné pro někoho tak mladého, jako byl Wolfgang. První symfonii totiž složil už v osmi letech.
Ve svých osmnácti letech musela přestat s veřejným vystupováním a na přání rodičů a v souladu se zvyklostmi tehdejší doby si začít hledat manžela. Zůstávala tak doma s matkou, později otcem, v Salzburgu a od roku 1772 vyučovala hru na piano. Tím pomáhala své rodině finančně. Wolfgang v té době totiž se svým otcem podnikal nákladné výpravy do Itálie. V této době napsala i několik svých skladeb, které jí chválil samotný Wolfgang, otec však dopisy Marianne nikdy nepředal. Stejně tak jako Wolfgang obdivoval ji, obdivovala i ona jeho od dětství. Žádné z jejích děl se bohužel nedochovalo.
Když jí bylo kolem třiceti let, zamilovala se do kapitána Františka d´Ippolda. Wolfgangovi se tento nápadník líbil a psal sestře dopisy o souhlasu s její volbou. Ke svatbě ovšem nikdy nedošlo, dodnes není známo proč. V této době se také odcizila se svým bratrem. Naposledy se viděli v roce 1783, psát si přestali kolem roku 1788. O tři roky později Wolfgang umírá.
Po přečtení životopisu svého bratra napsala: „Životopis pana profesora Niemetscheka tak dokonale oživil mé sesterské city k mému tak vroucně milovanému bratrovi, že jsem se často rozplývala v slzách, protože teprve teď jsem se seznámila se smutným stavem, ve kterém se můj bratr nacházel.“
Maria Anna Mozart
V roce 1784 se provdala za barona Jana Baptistu Františka Berchtolda ze Sonnenburgu, který byl dvakrát starší než ona. Usadili se na venkově v St. Gilgen nedaleko Salzburgu. Mariana vyvdala pět nevlastních dětí ze dvou předešlých manželství svého manžela. Spolu měli tři další děti: Leopold Alois Pantaleon, Jeanette a Marii Babette, která bohužel zemřela v jednom roce. I během manželství cvičila hru na klavír tři hodiny denně. Svého prvního syna Leopolda pojmenovala po svém otci, který si doslova vydupal jeho výchovu. Samozřejmě ho stejně jako všechny své děti začal učit hudbě. Pravděpodobně doufal, že vychová dalšího génia. Takto to bylo až do jeho smrti v roce 1787.
Po smrti svého manžela v roce 1801 se vrátila do Salzburgu. Přestože byla dostatečně zabezpečená, stále dávala lekce piana a byla vysoce ceněná sólistka na piano na koncertech pro prince Ernesta Schwanzerberga. Mezi její studentky patřila i Anna Sick (později se stala pianistkou ve Stuttgartu).
Během jejích pozdních let se Mariannino zdraví zhoršovalo a v roce 1825 oslepla. Zemřela v 78 letech a je pohřbena na hřbitově svatého Petra v Salzburgu.
Zdroje:
Obrázky:
