Článek
Maturantů z matematiky výrazně ubývá
V minulých dnech proběhla tiskem zpráva, že maturantů z matematiky ubývá. Hlavně mizí ze středních odborných škol, kde by matematika měla být pro studenty každodenním chlebem. Letos podle dat maturovalo z matematiky jen asi 11 % všech maturantů ze středních odborných škol. Před třinácti lety to byla více než třetina. Problémem je, že právě z těchto škol by měli vycházet lidé, kteří matematiku ovládají a dokážou ji využít při svém dalším studiu na technických vysokých školách. Podle statistik je tento klesající trend zřetelný zejména v posledních pěti letech.
Snadnější cesta k maturitě vítězí
Tento trend ale není pro zemi, která je průmyslová a chce stavět na rozvoji technologií, vůbec dobrou zprávou. Bude totiž výrazně méně lidí, kteří budou technickým oborům rozumět, a tím se zužuje vlastní základna talentů. Neoblíbenost matematiky navíc nevzniká až v maturitním ročníku, ale mnohem dříve. Je spíše vyvrcholením celého předmaturitního studia žáka.
Hlavním důvodem, proč si studenti raději volí cizí jazyk než matematiku, je podle mého názoru skutečnost, že se jim tato cesta jeví jako jednodušší a méně náročná. Přitom k úspěšnému složení maturitní zkoušky z matematiky stačí získat třetinu bodů z celkových padesáti. Nalijme si však čistého vína – většina z nás se při dosahování svých cílů snaží zvolit jednodušší cestu. I já bych si spíše vybral maturitu z matematiky, protože jazyky mi nikdy příliš nešly. Přestože mi matematika šla snadněji než ostatní předměty, musel jsem doma pravidelně procvičovat, abych získal základní početní dovednosti a návyky, bez kterých se příklady jednoduše vypočítat nedají.
Má být méně drilu? S tím nesouhlasím
Aby se situace zlepšila, navrhuje se menší důraz na dril a větší důraz na pochopení souvislostí. Často zaznívají výzvy k většímu propojení matematiky s reálným životem a praxí. S omezením drilu si však dovoluji nesouhlasit.
V každém oboru, ať se nám to líbí nebo ne, je dril důležitý pro zvládnutí základních technických dovedností. Chce mi snad někdo tvrdit, že by se například Jan Železný stal světově proslulým atletem a držitelem světového rekordu bez píle, opakování a tvrdého tréninku? Mnozí budou namítat, že toto srovnání není zcela přesné, ale podstata zůstává stejná.
Když se podíváme na data z roku 1995, skončila Česká republika ve srovnávacím výzkumu matematických dovedností těsně na druhém místě v Evropě. Bylo to však za cenu toho, že matematika patřila mezi neoblíbené předměty.
Třicet let změn a rozporuplných výsledků
Co se za těch třicet let změnilo?
Byla zde snaha odejít od drilu a dělat výuku „zábavnější“. Zrušily se osnovy a učivo bylo nahrazeno rámcovými vzdělávacími programy (RVP), na jejichž základě jsou určeny výstupy, které mají žáci na konci základního vzdělávání zvládnout.
Matematické dovednosti se však za těch třicet let zhoršily, přestože stále patříme mezi nadprůměrné státy. Matematiku se snažíme učit zábavněji a s menším důrazem na opakování, ale dospěli jsme do situace, kdy matematika stále patří mezi nejméně oblíbené předměty a mezi největší strašáky školáků. Znalosti jsou slabší, ochota maturovat z matematiky klesá a, jak už bylo zmíněno, pro technické obory to není dobrá zpráva.
Opustili jsme sice dril, ale obliba matematiky zůstala na nízké úrovni.
Asijská cesta: tvrdá práce a základy od dětství
Na světové špici jsou naopak státy z Asie. Mezi pěti nejlepšími zeměmi v matematických dovednostech pravidelně figurují právě asijské státy.
Dětem je zde od útlého věku vštěpováno, že úspěch přichází díky tvrdé práci a není pouze výsledkem vrozeného talentu. Za neúspěchem pak učitelé často vidí především nedostatek píle a systematického úsilí. Právě tvrdá práce je jedním ze symbolů asijského školství.
Asiaté navíc při výuce matematiky v nižším věku často využívají klasické počítadlo. To umožňuje dětem osvojovat si základní početní operace formou hry. Pomocí prstů a kuliček si vytvářejí obrazovou paměť a lépe chápou principy číselných soustav. Díky tomu mohou zábavnou formou pochopit základy matematiky, bez nichž se ve vyšších ročnících neobejdou.
Zároveň si osvojí základní početní operace, které později využijí při rychlejším a efektivnějším počítání.
Počítadlo jako inspirace pro české školy
Právě v tomto by mohla být inspirace i pro naše školství. Pomocí názorných a hravých metod by se žáci mohli naučit základní kupecké počty i násobilku.
Osvojení malé násobilky a základních početních operací vede k rychlejšímu a jednoduššímu počítání a podle mého názoru také k lepšímu pochopení matematiky. V důsledku by to mohlo přivést více studentů k technickým oborům.
Co si budeme povídat – pokud někdo velmi dlouho přemýšlí nad jednoduchým příkladem typu sedmkrát tři, je jasné, že mu matematika bude dělat problémy. A když člověku něco nejde, zpravidla ho to ani nebaví.
Proto považuji za důležité, aby si žáci pomocí hravého drilu osvojili základní početní operace a následně je dokázali využívat při dalším studiu matematiky. Pak mají na čem stavět a nedělají zbytečné základní chyby. Právě tím by se podle mého názoru mohl odstranit fakt, že je matematika pro mnoho žáků strašákem.
Cesta zpět bude dlouhá a náročná
Vrátit se na matematické výsluní však bude velmi obtížné. Vyžadovalo by to celospolečenskou shodu na tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Bohužel každý ministr přichází s novou vizí a koncepcí a často nenavazuje na práci svého předchůdce. Posledních třicet let se tak české školství pohybovalo od jednoho extrému ke druhému.
Přiznejme si, že právě matematika na to doplatila sníženou úrovní znalostí i menším počtem studentů, kteří si ji vybírají u maturity. To se následně promítá i do technického rozvoje země.
Bylo by také vhodné omezit používání smartphonů mezi dospívajícími, protože výrazně odvádějí jejich pozornost. Možná by stálo za úvahu upravit i některé aspekty inkluze a posílit časovou dotaci matematiky na prvním stupni základních škol. Čtyři hodiny týdně jsou podle mého názoru velmi málo.
To vše jsou však zatím pouze návrhy a úvahy. Dostat se alespoň na úroveň před třiceti lety bude velmi náročný a zdlouhavý proces. Bez dlouhodobé strategie, trpělivosti a společné vůle celé společnosti se to však podařit nemůže.
Zdroje:
MAČÍ, Josef. Matematika „vymírá“ a pro Česko to může být problém. Seznam Zprávy [online]. 7. 6. 2026 [cit. 21. 6. 2026]. Dostupné z: Seznam Zprávy – Matematika „vymírá“ a pro Česko to může být problém
ŠTEFFL, Ondřej. Matematika krásná i nechutná. Lidovky.cz [online]. 18. listopadu 2010 [cit. 21. 6. 2026]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/matematika-krasna-i-nechutna.A101118_000041_ln_noviny_sko
MACH, Jiří. V matematice a přírodních vědách jsou čeští žáci nadprůměrní. Na děti z 90. let ale nemají. Novinky.cz [online]. 4. 12. 2024 [cit. 21. 6. 2026]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-v-matematice-a-prirodnich-vedach-jsou-cesti-zaci-nadprumerni-na-deti-z-90-let-ale-nemaji-40499844
AŠI. Proč jsou asijské děti lepší v matematice? Budete se divit, může za to počítadlo! Supermámy [online]. 20. 11. 2019 [cit. 21. 6. 2026]. Dostupné z: https://supermamy.maminka.cz/clanek/pro-zeny-super-mamy-materstvi-skola/625879/proc-jsou-asijske-deti-lepsi-v-matematice-budete-se-divit-muze-za-to-pocitadlo.html
