Agent Richard Sorge: Zachránil Stalinovi kůži, ten ho za to hodil přes palubu

Jeden z nejvýznačnějších špionů v dějinách, Richard Sorge, se narodil 4. října 1895 v Baku jako nejmladší z devíti dětí německého inženýra Wilhelma Sorgeho a jeho ruské manželky Niny Semjonovny Kobělevové. Jeho prastrýc byl tajemníkem Karla Marxe, což mohlo přispět k jeho pozdějšímu příklonu k myšlenkám socialismu.

V první světové válce bojoval v německé armádě na západní frontě, kde v roce 1916 utrpěl těžké zranění. Šrapnel z granátu mu utrhl tři prsty a poranil obě dolní končetiny, takže až do konce života kulhal. Během války se seznámil s mladou ošetřovatelkou a jejím otcem. Oba byli radikálními socialisty a právě oni v něm probudili zájem o komunismus. Tato ideologie ho naprosto okouzlila a Sorge v ní spatřoval jediný lék na „nemoci“ tehdejšího světa.

Hned po válce vstoupil do německé komunistické strany a začal studovat politické vědy na univerzitě v Hamburku, kde získal doktorát. Po skončení studia odjel do Sovětského svazu, aby se v jediné komunistické zemi na světě naučil, jak se uskutečňuje revoluce. V Moskvě začal pracovat v německé sekci Kominterny. Během pobytu v hlavním městě Sovětského svazu ho zlákala práce pro vojenskou rozvědku, jejímž agentem se následně stal. Navíc vstoupil také do komunistické strany Sovětského svazu.

Mezi hlavní přednosti Sorgeho patřily inteligence, velké charisma a znalost několika světových jazyků. Další výhodou bylo, že dokázal přesvědčivě zahrát jakoukoli roli, kterou si okolnosti žádaly. K jeho slabostem naopak patřily alkohol, ženy a hazardní hry. Právě tyto vlastnosti mu však paradoxně pomáhaly vytvářet obraz člověka, který by jen stěží mohl předávat informace nepříteli. V Japonsku proto dlouho nevzbudil podezření. Získal krycí jméno Ramsay.

V roce 1929 byl převelen do Rudé armády, kde absolvoval výcvik. Sověti si ho nejprve vyzkoušeli na několika misích v Evropě a poté ho vyslali do Číny. Tam si vybudoval rozsáhlou špionážní síť. Podařilo se mu zjistit, že se Německo chystá v blízké budoucnosti sblížit s Japonskem. Pokud by obě mocnosti spojily své síly, Sovětský svaz by se mohl ocitnout v sevření dvou států, které vůči němu zaujímaly nepřátelský postoj.

Po skončení mise v Číně byl Sorge převelen do Německa. Je až s podivem, že německé tajné služby neodhalily jeho minulost spojenou s komunistickým hnutím. Agent Ramsay se během své mise infiltroval do NSDAP a vybudoval si pověst horlivého nacisty. Díky svému šarmu a inteligenci dokázal velmi rychle navázat blízké kontakty s několika vlivnými členy nacistické strany.

Zvláště blízký vztah si vytvořil s plukovníkem Eugennem Ottem, který byl po nástupu nacistů k moci povýšen na generála a později se stal německým velvyslancem v Japonsku. Za Ottem záhy odcestoval do Tokia také Sorge, který tam působil jako dopisovatel listu Frankfurter Zeitung. V japonské metropoli se mu podařilo vybudovat efektivní špionážní síť.

Díky svým schopnostem získával Sorge velmi brzy přístup k tajným informacím nejen z německého velvyslanectví, ale také z okruhu japonského premiéra Fumimara Konoeho. Významným zdrojem jeho informací byl japonský novinář Hotsumi Ozaki. V jeho zpravodajské síti sehrávala důležitou roli také americká novinářka a publicistka Agnes Smedleyová, s níž byl Sorge v kontaktu.

Pro Moskvu získal například v roce 1936 informaci, že Německo a Japonsko brzy uzavřou Pakt proti Kominterně. O rok později předal Sovětům zprávy, podle nichž bude konflikt mezi Japonskem a Čínou velmi dlouhý. Ani v tomto odhadu se nemýlil. Válka mezi oběma zeměmi se protáhla až do roku 1945, kdy Japonsko kapitulovalo na konci druhé světové války.

Po vypuknutí druhé světové války byly Sorgeho informace stále cennější a důležitější. Na jaře roku 1941 varoval Moskvu, že německá vojska zahájí 22. června invazi do Sovětského svazu. Stalin mu však nevěřil a jeho zprávy naprosto ignoroval.

Po zahájení operace Barbarossa Sorge zuřil, když zjistil, že Rudá armáda byla německým útokem naprosto zaskočena. Přesto se od Sovětského svazu neodvrátil a nadále zůstával věrný myšlence komunismu.

V době, kdy německá armáda nezadržitelně postupovala směrem k Moskvě a zdálo se, že pád sovětské metropole je otázkou několika dnů, zasáhl Richard Sorge do dění způsobem, který mohl ovlivnit průběh války.

Ve své depeši, která dorazila do Moskvy 15. srpna 1941, informoval, že Japonci neplánují zaútočit na Sovětský svaz, přestože s ním měli od roku 1939 nevyřízené účty. Tentokrát mu sovětský diktátor Stalin uvěřil. Z Dálného východu proto mohly být přesunuty vycvičené sibiřské jednotky k Moskvě. V prosinci 1941 se jim podařilo německé útočníky odrazit a zahnat od hlavního města, čímž byl zastaven jejich dosavadní bleskový postup.

Sorgeho zpravodajská činnost tak Sovětskému svazu poskytla mimořádně cenné informace v kritickém okamžiku války. Muž, jehož varování před německým vpádem Stalin před několika měsíci odmítl, mu nyní pomohl při rozhodování, které mohlo mít zásadní význam pro obranu Moskvy.

Nad Sorgem se však mezitím začala v Japonsku stahovat mračna. Částečně si za to mohl sám, protože pokračoval v náboru dalších agentů, čímž na sebe přitahoval stále větší pozornost. Navíc se mu na ulici podařilo upustit část kódované zprávy, což mohlo přispět k jeho odhalení. Uniknout z nebezpečné situace v Japonsku se mu už nepodařilo.

Smyčka kolem něj se postupně stahovala a 18. října 1941 byl zatčen také Sorge, známý pod krycím jménem Ramsay. Ještě se sice v pyžamu a bačkorách pokusil o zoufalý útěk, ale marně.

Při výsleších prokázal osobní statečnost, když neprozradil nic podstatného, co by mohlo zásadně poškodit jeho spolupracovníky. Japonci se původně domnívali, že jde o špiona německé vojenské zpravodajské služby abwehr. Sorge se však nakonec přiznal, že pracuje pro Moskvu, což jeho vyšetřovatele šokovalo.

Po svém přiznání mohl Sorge doufat už jen v záchranu ze strany svého sovětského chlebodárce, Stalina. Ten skutečně měl možnost jednoho ze svých nejlepších agentů vyměnit za několik japonských špionů. Času měl přitom dostatek, protože Sorge strávil v japonském vězení tři roky. Podle některých zpráv měl Stalin nabídku na jeho výměnu na stole dokonce třikrát.

Přesto k výměně nedošlo. Důvody Stalinova rozhodnutí nejsou zcela jednoznačné. Jedním z možných vysvětlení je, že se chtěl zbavit nepohodlného svědka, který mohl odhalit, že sovětský vůdce ignoroval varování před německým vpádem v červnu 1941. Pokud by tomu tak skutečně bylo, naplnilo by se na Sorgem přísloví o vděčnosti mocných. Muž, který riskoval život ve službách Sovětského svazu, se od svého vůdce žádné záchrany nedočkal.

V roce 1943 byl Richard Sorge odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán oběšením 7. listopadu 1944, tedy v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Jeho poslední slova svědčila o hlubokém přesvědčení, s nímž sloužil komunistické ideologii. Zvolal: „Ať žije Komunistická strana Sovětského svazu! Ať žije Rudá armáda!“

Protože Sorge během věznění zhubl, byla údajně nesprávně vypočítána délka lana. Podle některých líčení se tak ještě přibližně dvacet minut dusil, než naposledy vydechl. Přesné okolnosti jeho smrti je však třeba posuzovat s ohledem na zdroje, z nichž toto vyprávění pochází.

Po jeho popravě zůstávalo Sorgeho jméno v Sovětském svazu přibližně dvě desetiletí tabu. Navíc jeho ženu poslali do Gulagu. Teprve později se mu dostalo oficiálního uznání a byl mu posmrtně udělen titul Hrdina Sovětského svazu. V Německu se naopak jeho jméno stalo synonymem pro zrádce.

Richard Sorge tak zůstává jednou z nejpozoruhodnějších postav špionážních dějin. Dokázal proniknout do nejvyšších kruhů nacistického Německa i japonského vedení a poskytovat Moskvě informace, které mohly ovlivnit průběh druhé světové války. Přestože zůstal věrný Sovětskému svazu až do své smrti, odměny ani záchrany od Stalina se nedočkal.

ZDROJE:

Richard Sorge. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [citováno 2026-10-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Sorge.

HERTL, David. Neslavný konec slavného Stalinova špiona. Richarda Sorge chtěli Japonci za války třikrát vyměnit, Moskva tvrdila, že ho nezná. Český rozhlas Plus [online]. 14. února 2024 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/neslavny-konec-slavneho-stalinova-spiona-richarda-sorge-chteli-japonci-za-valky-8338698

HOLUBEC, Jiří. Špion jako z románu. Richarda Sorge Sověti nechali zemřít v Japonsku, jeho ženu poslali do Gulagu. Reflex [online]. 7. listopadu 2024 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/historie/127515/spion-jako-z-romanu-richarda-sorge-soveti-nechali-zemrit-v-japonsku-jeho-zenu-poslali-do-gulagu.html

Stalinův nejlepší špion. Richard Sorge pronikl k německým špičkám, i přes postel. Deník.cz [online]. 7. listopadu 2024 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://www.denik.cz/historie/spion-richard-sorge-stalin-druha-svetova-valka-japonsko/