Článek
Habsburkové poprvé sahají po české koruně
Většina si ze školy pamatuje, že Habsburkové na český trůn nastoupili v roce 1526 poté, co Ludvík Jagellonský zahynul při útěku z prohrané bitvy u Moháče, kde čelil osmanské přesile. Poté u nás vládli téměř dalších 400 let, než je z trůnu sesadila nově vznikající Československá republika.
Nebyl to však jejich první pokus získat svatováclavský trůn. Naopak šlo už o třetí habsburskou snahu, přičemž první dvě se odehrály v předcházejících staletích. Ta první přišla v roce 1306 poté, co v srpnu téhož roku vymřeli Přemyslovci po meči smrtí Václava III.
Habsburkové, jako nový a stále více expandující rod, okamžitě vycítili příležitost k dalšímu rozšíření svých rodových držav. Novým českým králem byl však zvolen Jindřich Korutanský, který byl díky sňatku se sestrou zemřelého krále Annou zároveň švagrem Václava III.
Rozhodnutí české šlechty ale okamžitě vzbudilo nevoli římského krále Albrechta Habsburského. Ten prohlásil české království za odumřelé léno a udělil je svému pětadvacetiletému synovi Rudolfovi. Společně pak vpadli do Čech.
Poté, co se Albrechtovi podařilo uplatit některé české velmože, musel Jindřich Korutanský poprvé uprchnout z českého království. Nic tak již nestálo v cestě tomu, aby byl Rudolf Habsburský zvolen českým králem. Oženil se s vdovou po Václavu II., Eliškou Rejčkou, a vládu v Rakousku předal svému mladšímu bratrovi Friedrichovi.
Král, který šetřil každý groš
Rudolf se během své krátké vlády snažil ozdravit veřejné finance českého království, které byly vyčerpány předchozí nákladnou politikou, především za vlády Václava II. Právě jeho šetrnost se ale postupně stala jedním z důvodů, proč se mu dostalo poněkud posměšné přezdívky.
O Rudolfovi se vyprávělo, že si nechal „pro groš vrtat koleno“. Kvůli své šetrnosti a také střídmé stravě si vysloužil přezdívku král Kaše. Historici spekulují, že jeho dietní způsob stravování mohl souviset s jeho chatrným zdravím. Podle některých domněnek trpěl žaludečními vředy, které mu způsobovaly velké a nesnesitelné bolesti.
Rudolf přitom neměl mnoho času, aby své plány v českém království uskutečnil.
Znojemské ujednání a vzpoura českých pánů
V lednu roku 1307 udělil král Albrecht Čechy svému synovi a zároveň také svým mladším synům v léno. Zavedl rovněž nový nástupnický řád, podle něhož by v případě Rudolfovy smrti bez dědiců připadlo české království jeho mladším bratrům.
Čeští páni toto rozhodnutí potvrdili Albrechtovi ve Znojmě. Přitom byl do značné míry opomíjen fakt, že se tím vzdali možnosti svobodně si zvolit českého krále.
Ne všichni čeští páni však se Znojemským ujednáním souhlasili. Proti Rudolfovi začali postupně vystupovat a připravovali vzpouru. Ohniskem povstání se staly jihozápadní Čechy. V čele odporu stáli Bavor III. ze Strakonic a Vilém Zajíc z Valdeka.
Rudolf se rozhodl povstání potlačit silou.
Trestná výprava do západních Čech
V červnu 1307 zahájil král Rudolf proti odbojným pánům trestnou výpravu. Na její financování si musel půjčit a zadlužit se u kutnohorských a pražských patricijů.
Tažení se pro Rudolfovo vojsko vyvíjelo velmi úspěšně, i když přesnější podrobnosti o jeho průběhu se nedochovaly. Cílem výpravy byly západní Čechy. Bavor ze Strakonic se mezitím uchýlil do města Horažďovic, které Rudolf následně oblehl.
Dne 3. července 1307 obležené Horažďovice před Rudolfovým vojskem kapitulovaly.
Král si však svůj triumf příliš dlouho neužil.
Ve stejný den totiž podlehl úplavici.
Smrt mladého krále a spekulace o jejích příčinách
Kolem Rudolfovy smrti se postupem času vyrojily různé spekulace. Jedna z nich tvrdila, že mladý král zemřel vysílený nadměrnou konzumací aktu lásky se svou údajně náruživou manželkou Eliškou Rejčkou.
Protože však Rudolf trpěl značně chatrným zdravím již před samotným tažením, je mnohem pravděpodobnější verze, podle níž podlehl úplavici, která napadla jeho oslabený organismus. Ani jeho mladé tělo se s nemocí nedokázalo vypořádat.
Na druhou stranu existuje i jistá pochybnost. V Rudolfově vojenském táboře totiž podle dostupných zpráv na tuto nemoc nikdo další nezemřel. Je proto možné, že příčinou královy smrti byly žaludeční vředy nebo jiné zdravotní komplikace.
Spekulovalo se také o tom, že byl Rudolf otráven. Pro tuto možnost však nesměřují žádné konkrétní indicie.
Na smrtelném loži ještě Rudolf ve své závěti zvýšil dvojnásobně věno své již dvojnásobné vdově Elišce Rejčce. Její věno se tím vyšplhalo na závratných 40 000 hřiven stříbra.
Mrtvý král v temném stanu
Ke smrti Rudolfa se váže ještě jedna pozoruhodná příhoda.
Pokořený a poražený Bavor ze Strakonic vůbec netušil, že Rudolf již zemřel. Vstoupil proto do temného králova stanu, kde prosil o odpuštění mrtvolu krále a vzdal se ve prospěch Jindřicha z Rožmberka hradu Zvíkov.
Až po tomto poněkud morbidním aktu byly Rudolfovy ostatky převezeny do Prahy. Tam byl mladý král slavnostně pohřben v bazilice svatého Víta na Pražském hradě.
Jeho smrt však zdaleka neznamenala konec habsburských ambicí v českých zemích.
Habsburkové se české koruny nevzdali
A co Habsburkové? Stal se mladší Rudolfův bratr Friedrich českým králem, jak původně odsouhlasila česká šlechta ve Znojmě?
Čeští páni velmi rychle zapomněli na své slovo a znovu povolali na český trůn Jindřicha Korutanského.
Habsburkové se však svých nároků nevzdali. Římský král Albrecht Habsburský společně se svým synem Friedrichem Sličným znovu vpadl s vojskem do českých zemí.
Tuto válku nakonec ukončila dramatická událost. Dne 1. května 1308 byl římský král Albrecht I. zavražděn svým synovcem Janem Parricidou.
Friedrich Sličný se poté necítil dostatečně silný na další pokračování konfliktu a uzavřel mír s Jindřichem Korutanským. V něm se vzdal svých nároků na český trůn.
Tímto aktem se na čas zastavil nejen vzestup moci Habsburků v říši, ale také jejich expanze do Českého království. Na další výraznější habsburský pokus o získání české koruny si české země musely počkat zhruba dalších 130 let.
ZDROJE:
Wikipedie – Rudolf Habsburský. Rudolf Habsburský – Wikipedie
100+1 zahraniční zajímavost, „Zemřel Rudolf Habsburský, český ‚král Kaše‘“, 3. 7. 2016. Článek na 100+1 zahraniční zajímavosti
RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr (eds.). Čeští králové. Praha: Paseka, 2008, s. 147–153. ISBN 978-80-7185-940-6.
TN.cz, „Rudolf ‚Kaše‘. První Habsburk na českém trůnu“, 3. 7. 2009, autor vrl. tn.nova.cz
