Článek
Na jaře jsem seděla u kuchyňského stolu v podnájmu a plánovala svůj první flip. Měla jsem našetřeno pár set tisíc a předschválený krátkodobý bridge úvěr se zástavou kupovaného bytu a notářským zápisem. Vysoký úrok, splatnost šest měsíců. V inzerci se objevila levná garsonka v širším centru, psali „jen drobné úpravy“. Plán byl jasný: koupit, hned rozjet rekonstrukci a do pěti, šesti měsíců prodat. Všechno to vypadalo jednoduše a rychle. Podepsala jsem rezervační smlouvu s podmínkou vrácení poplatku, kdyby neprošlo financování, a měla pocit, že mám rizika pokrytá. Přišlo mi, že když budu makat a držet harmonogram, nemůže se nic zásadního pokazit.
Zápach chloru odhalil dřevomorku a lavinu problémů
Zhruba za měsíc, po vkladu do katastru a uvolnění peněz z advokátní úschovy, jsem přebírala klíče. Vzala jsem si volno a kamarád zedník si přinesl nářadí. Při strhávání podlah a omítek mě udeřil do nosu silný zápach chloru. Makléřka to shodila na „hloubkový úklid“ před předáním. V rozích bylo vlhko, ale říkala jsem si, že to vysušíme a vyřešíme při nové skladbě podlahy. Úroky běžely, tak jsem nechala přivézt vysoušeče, objednala materiál a tlačila na postup. Jenže po odsekání omítek se objevily hnědé mapy a bílé provazce. Kamarád zvedl obočí a řekl jen: „Tohle se mi nelíbí.“ Bylo mi jasné, že to nebude jen kosmetická záležitost.
Objednala jsem mykologický posudek. Odborník přijel, prolézal byt, bral vzorky a pak bez okolků řekl: dřevomorka. Popsal rozsah, dodal, že to pravděpodobně zasahuje i společné části domu, a že sanace bude časově i finančně náročná. Volala jsem předsedkyni SVJ, předala závěry. SVJ si vyžádalo vlastní posudek a zatím říkalo, že co je v bytě, je můj problém. Do toho jsem kontaktovala prodávajícího a právníka. Poslali jsme předžalobní výzvu na slevu z kupní ceny za skrytou vadu. Prodávající nárok odmítl s tím, že o ničem nevěděl. V tu chvíli mi došlo, že rozpočet ani termín už neudržím. Každý den znamenal další peníze za úroky a vysoušení a já nevěděla, jak to zastavit.
Neprodejný byt, rostoucí úroky a úřady v patách
Rozhodla jsem se byt rychle prodat, i s rizikem ztráty, abych minimalizovala škodu. S makléřkou jsme dali inzerát jako „částečně po úpravách“ a přímo napsali, že je v bytě zjevná vlhkost a doporučujeme mykologický posudek. Na prohlídku dorazil mladý pár s technikem. Technik důkladně prošel byt, potvrdil dřevomorku a nadhodil odhad nákladů na sanaci. Měli by zájem, ale požadovali výraznou slevu. Podívala jsem se na svoje čísla a věděla, že s úvěrem si takovou slevu nemůžu dovolit. Odmítla jsem. Podle klauzule v rezervační smlouvě o podstatné vadě jsme jim zálohu vrátili. Uplynul další měsíc, úroky naskakovaly a já jsem trávila večery nad tabulkami, které nevycházely.
Banka mi připomněla blížící se splatnost bridge úvěru a nabídla prodloužení za vyšší úrok a poplatky. Polkla jsem a souhlasila, protože jsem neviděla jiné východisko. Mezitím si soused stěžoval SVJ na zápach a prach. Na jejich podnět přišla hygiena, doporučila neprodlenou sanaci a následně stavební úřad uložil nápravná opatření s lhůtou a hrozbou pokuty. Oslovila jsem firmy na sanaci. Chtěly vysoké zálohy předem. Na účtu už jsem otáčela každou korunu a s bankou jsem řešila, že další půjčku nedostanu. Tlak přicházel ze všech stran. Věděla jsem, že možností rychle ubývá, i když jsem běhala mezi schůzkami a telefonáty.
Exekuce, dražba a tvrdé probuzení z iluzí
Pak přišlo vyhlášení mimořádné splatnosti. Banka využila notářský zápis, exekutor vydal příkaz bance a účty se mi zablokovaly. Seděla jsem s telefonem v ruce a zkoušela volat do banky, do SVJ, dodavatelům. Vyjednávala jsem splátkové kalendáře, snažila se zastavit penále a pokuty. Prodala jsem auto, zrušila jsem drobné pojistky, stěhovala jsem se do levnějšího podnájmu, kam jsem dala pár krabic a matraci. Byt šel na návrh banky jako zástavního věřitele do dražby. Výtěžek pokryl jen část jistiny, úroků a nákladů. Zbytek mi zůstal jako dluh, který teď splácím ve splátkách. Každý měsíc kousek.
Kdybych to měla pojmenovat bez okolků, přecenila jsem rychlost a podcenila riziko. Věřila jsem, že všechno uřídím vůlí a prací, a nepočítala s tím, že skrytá vada zmaří celý plán. Teď mám jednoduchý rozpočet, sleduju splátky a řeším jen to, co zvládnu zaplatit ze své výplaty. Do dalšího flipu se nehrnu. Kdykoli si na ten byt vzpomenu, cítím směs studu a úlevy, že je to za mnou. O iluze o rychlých penězích mě připravily dřevomorka a úroky. Zůstala zkušenost, která je nepříjemná, ale dá se s ní žít.
