Článek
V úterý odpoledne jsem čekala majitele na domluvenou půlhodinovou kontrolu. Už v pondělí jsme si psali, že v rámci roční kontroly chce projít okna, koupelnu a radiátory. Uklidila jsem, jak se dalo, ale na sušáku viselo prádlo a u dveří stála krabice od nové komody, ke které jsem se ještě nedostala. Zazvonil o deset minut dřív, zrovna když jsem dodělávala nádobí. Pustila jsem ho dovnitř s mokrýma rukama od dřezu a v duchu jsem si říkala, ať to proběhne rychle a věcně.
Od bodnutí k věcnosti během pár minut
Hned ve dveřích se rozhlédl po chodbě a pronesl: „Tady je pěkný chaos.“ Zasmál se, ale mně to nepřišlo nijak vtipné. Ztuhla jsem, protože jsem zrovna třídila zimní věci a nechala je na hromadě. Řekla jsem jen, že to uklidím po kontrole, a navázala: „Tak co chcete vidět jako první? “ Chtěla jsem dát jasně najevo, že tu nejde o hodnocení mého bydlení, ale o to, na čem jsme se domluvili. Přikývl a navrhl, ať začneme v koupelně. Ulevilo se mi, že se to vrátilo ke konkrétním věcem.
V koupelně se podíval na silikon u sprchového koutu a zvedl kryt odtoku, aby zkontroloval sifon. Řekla jsem mu, že se chystám znovu utěsnit sprchový kout silikonem, protože jednou protekl, a ukázala mu místo, kudy to teklo. Přitakal, že je to dobrý nápad, a zapsal si to do poznámek v mobilu. Bylo vidět, že to bere jako hotovou věc a že mu jde o stav bytu, ne o poznámky k mému režimu. Začala jsem být klidnější. Měla jsem pocit, že se bavíme prakticky a že to mám pod kontrolou. Domluvili jsme se, že použiju sanitární silikon a dám pozor na rohy.
Okno, plíseň a stopka focení soukromí
V ložnici chtěl vyzkoušet okno, jestli dobře doléhá. Otevřel ho dokořán a zároveň poznamenal, ať nesuším prádlo na radiátoru, protože z toho bývá plíseň. Vysvětlila jsem mu, že větrám nárazově a že ten malý flek u rámu jsem už dvakrát čistila. Ukázala jsem mu, kde přesně byl. Kývl a navrhl, ať jednou týdně zkusím delší větrání, třeba patnáct minut, i když je venku chladněji. Nepůsobilo to jako výtka, spíš jako doporučení. Řekla jsem, že to zkusím. Zavřel okno, zkontroloval kliku a tím to bylo hotové.
Když si pak vytáhl telefon s tím, že „pro jistotu“ něco vyfotí, zastavila jsem ho a poprosila, ať nefotí moje osobní věci. Řekla jsem, že je mi to nepříjemné a že radši sepíšeme stručný seznam do mailu. Nechtěla jsem se s ním dohadovat, jen jsem se chtěla doma cítit bezpečně. Přijal to bez řečí, telefon schoval a vrátili jsme se k radiátorům a ventilům. Pustili jsme topení, zkontrolovali hlavice, prohodili pár slov o odvzdušnění. Dohodli jsme se, že přetěsnění v koupelně udělám do týdne a že v pátek pošlu fotku, jak to dopadlo. Mně to přišlo fér, jemu taky.
Říct si o respekt a mít klid doma
U dveří jsem mu řekla, že mě jeho první poznámka zaskočila a že bych uvítala, kdybychom to příště vzali víc věcně. Neurazila jsem se, ale potřebovala jsem to pojmenovat, aby se mi příště nechtělo schovávat prádlo do skříně jen ze strachu z komentáře. Trochu zrudl a zamumlal, že je prostě upřímný. Pak se omluvil, jestli to vyznělo špatně. Stačilo mi to. Podali jsme si ruce a rozešli se bez napětí.
Po jeho odchodu jsem odnesla krabici do sklepa, otřela rám u okna a sedla jsem si k mailu. Poslala jsem mu krátké shrnutí domluvy: přetěsnění během týdne, v pátek pošlu fotku, okno budu větrat delší dobu jednou týdně a kdyby něco, napíšu. Odpověděl rychle „v pořádku“. Cítila jsem se klidněji. Měla jsem hotový plán, jasné hranice a pocit, že jsem se za sebe postavila normálně, bez scén. Ještě jsem si nastavila připomínku na pátek, ať na tu fotku nezapomenu.
