Článek
Po babičce nám zůstal dům a já v něm mám menší spoluvlastnický podíl. Ve čtvrtek odpoledne mi volala teta Jana, jestli bych se večer zastavila. Chtěli ode mě podíl odkoupit. Mluvila o tom, že chtějí před zimou řešit střechu a že by bylo dobré mít podíly v rodině vypořádané. Znělo to rozumně. Navíc se mi blížila kauce na nový pronájem, takže jsem peníze potřebovala. Souhlasila jsem a domluvily jsme se, že se večer zastavím u nich.
Podpis u stolu, ráno studená sprcha
Seděli jsme u nich v kuchyni. Teta s bratrancem Petrem přede mě položili složku. Měli připravenou kupní smlouvu od známého realitního makléře a částku převzali z jeho orientačního odhadu. Zmínili starou střechu a vlhkost ve sklepě. Byla jsem po práci unavená a cenám moc nerozumím, takže jsem se ptala hlavně na to, kdy dorazí peníze a zda zařídí katastr. U nich jsme smlouvu podepsali zatím bez ověřených podpisů s tím, že ráno zajedeme na poštu. Ještě u stolu mi přišla záloha jako okamžitá platba. Všechno působilo svižně a prakticky.
Ráno jsem se probudila s neklidem. Pořád jsem přemýšlela o těch číslech. U kafe jsem otevřela inzeráty a porovnávala ceny v okolí, včetně nabídek podílů. Rychle mi došlo, že něco nesedí. Zavolala jsem kolegovi, který se v nemovitostech vyzná. Řekl mi na rovinu, že jsem šla s cenou moc nízko. Bylo mi z toho špatně. Napadlo mě, že jsem to včera neměla podepisovat. Došlo mi, že jsem řešila krátkodobý problém a nezkontrolovala si, jaká je obvyklá hodnota.
Katastr už běží, hledám únikovou cestu
Hned jsem volala tetě, že jsem si to rozmyslela a chci smlouvu zrušit, nebo aspoň přehodnotit cenu. Řekla, že ráno ověřili podpisy na poště a jejich známý už podal návrh na vklad do katastru. Kvůli tomu mají domluvené řemeslníky. Tvrdila, že cena byla fér a že jsme si plácli, ať to neotáčím. Chvíli jsme se přely po telefonu. Mluvila o tom, že už se vše začalo vyřizovat, já o tom, že nechci prodávat pod cenou. Nikam to nevedlo. Zavěsila jsem bez výsledku a cítila se bezmocně.
V polední pauze jsem si domluvila krátkou konzultaci s právničkou, kterou mi doporučila kamarádka. Vysvětlila mi, že smlouva je platná a návrh na vklad se dá vzít zpět jen se souhlasem obou stran. Napadat to pro tíseň nebo nápadně nevýhodné podmínky by trvalo dlouho a výsledek by byl nejistý. Doporučila zkusit domluvu o navýšení a varovala, že soud by stál hodně nervů i peněz. Nepotřebovala jsem slyšet víc. Odcházela jsem zklamaná, ale aspoň jsem věděla, že během dvou dnů se nic nezmění a že realita je taková, jaká je.
Ještě ten večer jsem tetě napsala zprávu: buď cenu rozumně navýšíme, nebo to budu řešit dál. Nepřeháněla jsem to, jen jsem popsala, že jsem si dohledala srovnání a konzultovala to. Po pár hodinách volali, že kvůli klidu v rodině cenu trochu zvednou. Dohodli jsme se na jednoduchém dodatku ke smlouvě a doplatek poslali převodem. Souhlasila jsem, i když vím, že to pořád nebylo tržní. Od té doby náš vztah zůstal spíš opatrný. Nehádáme se, ale některá témata obcházíme. Pro sebe mám jasno, že příště si dám aspoň noc na rozmyšlenou a než něco podepíšu, zjistím si vlastní odhad ceny a zavolám si o radu dřív, ne až ráno potom.
