Článek
Po práci jsem měla dvacet minut do srazu s kamarádkou v centru. Venku se ochladilo a já už pár týdnů pokukuju po přechodové bundě, jenže jsem pořád nenašla takovou, která by mi seděla a vešla se do rozpočtu. U sekáče na rohu mě zaujala cedule s velkou slevou. Řekla jsem si, že si zkrátím čekání a třeba narazím na něco použitelného. Vešla jsem dovnitř s tím, že se jen podívám, opravdu jen na chvilku, a že když nic nebude, nic se neděje.
Spěch, sleva a nákup, který se vymstil
Na stojanu mě zaujala tmavá bunda. Vypadala obyčejně, ale zrovna takové věci nosím. Přehodila jsem si ji přes svetr, ani jsem ji nezapnula, jen jsem v rychlosti koukla do zrcadla. Vypadalo to v pořádku. V tu chvíli mi pípala zpráva od kamarádky: „Kde jsi? Za deset minut u tramvaje.“ Prodavačka vedle mě poznamenala, že u nich je každý kus jen jeden a tyhle bundy mizí rychle. Cena byla nízká a napadlo mě, že kdybych to teď nevzala, budu si to vyčítat. Neřešila jsem detaily, sáhla po kartě a zaplatila. Nezkoušela jsem ji bez svetru, nepodívala jsem se na švy, prostě jsem ji strčila do tašky a běžela.
Doma večer jsem ji vytáhla z tašky s pocitem, že jsem udělala dobrou volbu. Oblékla jsem ji k tričku a zapnula. Hned jsem zjistila, že je v ramenou těsná a že když zvednu ruce, táhne. Rukávy byly kratší, než bych potřebovala, a pod lampou se ukázala malá skvrna u zipu, které jsem si v obchodě nevšimla. Když jsem přičichla, cítila jsem z podšívky slabý pach kouře. V krámě to znát nebylo, byl tam silně cítit osvěžovač, a navíc jsem spěchala. Sedla jsem si na postel a došlo mi, že jsem se nechala unést. Zároveň mi došlo, že tenhle týden musím hlídat peníze: v pátek platím nájem a přišlo vyúčtování energií. To mě vyloženě štvalo. Vyčetla jsem si, jak impulzivně jsem zaplatila.
Výměna místo vrácení a lekce trpělivosti
Začala jsem hledat účtenku. Našla jsem ji v kapse tašky, pomačkanou. Dole drobným písmem stálo, že je možná výměna do tří dnů. To mě trochu uklidnilo. Bundu jsem dala zpátky do tašky a poskládala ji, aby vypadala úhledně, a v hlavě si srovnala, co prodavačce řeknu: že mi nesedí v ramenou, že má krátké rukávy a že je tam skvrna a je z ní cítit kouř. Rozhodla jsem se tam zajít hned druhý den po práci, ať to neprotahuju. Nechtěla jsem přijít o peníze za věc, kterou neunosím.
Odpoledne po směně jsem se tam zastavila. U pultu jsem vyndala bundu i účtenku a popravdě popsala, co mi na ní vadí. Prodavačka byla věcná. Řekla, že peníze zpátky nevracejí, ale může mi nabídnout výměnu za jinou věc nebo vystavit poukaz v plné hodnotě. Zeptala se, co preferuju. Řekla jsem, že mi jde hlavně o to nepřijít o zaplacené peníze a nic nedoplácet. Souhlasila a ukázala mi, kde jsou bundy, kde doplňky. Dala jsem si čas a začala procházet regály mnohem pomaleji než včera. Zkoušela jsem věci bez svetru i se svetrem, kontrolovala švy, zipy, knoflíky, přičichla ke každému, jestli z něj není cítit zápach. Najednou mi došlo, jak málo stačí, aby se člověk vyhnul takové pitomosti.
Rozumná volba, poukaz a malé ponaučení
Nakonec jsem se přestala nutit do další bundy a vzala jsem si jednoduchou šálu. Barva, kterou běžně nosím, materiál, který nekouše, délka akorát. Zbytek částky mi prodavačka dopsala na poukaz. Tentokrát jsem se postavila k zrcadlu, podívala se, jak šála vypadá k mému kabátu, a vyšla s ní ven na denní světlo, i když bylo zataženo. Nic nepáchlo, nic neškrtilo, prostě normální kus, který unosím. U pultu jsem si ještě jednou zkontrolovala, že na poukazu je správná částka a platnost, a schovala ho k peněžence, ne volně do tašky.
Odcházela jsem klidnější než včera. Ten večerní pocit lítosti se zmenšil a proměnil v malé, ale užitečné ponaučení. Když spěchám, nekupuju nic naslepo. Když mám pocit, že mě někdo tlačí, zastavím se a dám si dvě minuty navíc. Vím, že šetřím každou stovku, a tak mi nedává smysl dělat rychlá rozhodnutí jen proto, že mám mezi schůzkami díru. Kdybych si včera bundu zkusila pořádně a neřešila, že kamarádka už čeká, všimla bych si krátkých rukávů i skvrny. Příště si radši dám schůzku o deset minut později. Teď mám šálu, poukaz do zásoby a o jeden unáhlený nákup méně. Stačilo se na chvilku zastavit a být k sobě upřímná.
