Hlavní obsah
Sport

Jak si vedli hráči Chance ligy ve vstupu do pásma v sezóně 2023/24?

Foto: Hokejové statistické okénko

Po úvodním článku o týmovém pronikání do útočného pásma v Chance lize 2023/24 vám dnes přináším detailní přehled individuálních výkonů hráčů. Kdo byl nejúspěšnější a jaké styly vstupů do pásma preferoval?

Článek

Tento článek navazuje na předchozí analýzy zaměřené na sledování vstupů do útočného pásma a rozšiřuje tuto problematiku o detailní pohled na individuální výkony hráčů v Chance lize během loňské sezóny. Cílem je přiblížit, jak intenzivně, s jakým stylem a jak úspěšně jednotliví hráči překonávali obranu soupeře a pronikali do útočného pásma při hře 5 na 5. Tyto faktory výrazně ovlivňují celkovou útočnou sílu a dynamiku hry každého týmu.

Pokud chcete přejít přímo na grafy, na konci článku najdete příslušný odkaz. Pro ty, kteří se chtějí hlouběji seznámit s metodologií a základními pojmy, doporučuji vrátit se k předchozímu článku, kde byly tyto aspekty detailně rozebrány. Tento článek však přináší nové poznatky a rozšířené statistiky.

Je důležité zmínit, že statistiky vstupů do útočného pásma jsou přepočítány na 60 minut hry, aby byly mezi hráči porovnatelnější. To zohledňuje rozdíly v čase stráveném na ledě. Časové údaje jsou pečlivě sbírány a vycházejí z jednotlivých zápasů, jejichž statistiky jsou k dispozici na portálu hokej.cz.

Každý tým byl analyzován v devíti zápasech, z toho pět utkání se odehrálo na domácím ledě a čtyři na ledě soupeře, nebo obráceně. Výjimkou je pardubický B tým, kde kvůli horší čitelnosti dresů na videu byly všechny zápasy analyzovány na venkovním ledě. Aby byla zajištěna přesnost dat a eliminovány možné výkyvy vzniklé menším časovým vzorkem, je ve vizualizaci nastaven filtr pro hráče, kteří odehráli minimálně 5 000 vteřin (přibližně 83 minut). Tento filtr zajišťuje, že výsledky budou spolehlivé a nebudou ovlivněny krátkodobými výkyvy výkonů jednotlivců.

Tato analýza představuje další krok k hlubšímu pochopení toho, jak konkrétní hráči přispívají ke hře svého týmu v klíčových momentech. Poskytuje trenérům i fanouškům nástroj pro objektivnější hodnocení hráčských výkonů v této důležité části hry.

Foto: Hokejové statistické okénko

Vstupy do pásma - kontrolované, přihrávané a nahazované // vlevo obránci, vpravo útočníci

V grafech jsou vlevo zobrazeni obránci a vpravo útočníci. Horní grafy znázorňují kontrolované vstupy do útočného pásma, prostřední grafy ukazují přihrávané pokusy, a spodní grafy představují nahazované puky do pásma. Čím více je hráč umístěn vpravo, tím více pokusů měl, a čím výše v grafu se nachází, tím více preferuje daný styl vstupu do útočného pásma.

Každý popisek obsahuje číslo dresu, jméno a příjmení hráče a jeho věk, který je vypočítán k 1. 4. 2024. Z analýzy je zřejmé, že útočníci častěji zavážejí puk do útočného pásma než obránci.

Mezi obránci vynikají Zdeněk Čáp (ZLN) a Miha Štebih (TRE), kteří mají v průměru 16 zavážených puků za 60 minut hry. U útočníků byl nejaktivnější Zdeněk Doležal (PRO), jenž má více než 23 zavážených puků za hodinu. Rozložení stylu vstupů je mezi hráči relativně rovnoměrné.

Je zajímavé, že například Třebíč měla v každé formaci hráče, přes kterého se často dostával puk do pásma. Po zobrazení hráčů Třebíče v grafech vidíme na pravé straně například Martina Dočekala, mladé hráče jako Jakuba Malého (22 let), Šimona Frommela (21), Jana Kučeru (21) a Matěje Svobodu (21).

Poruba, která dominovala základní části, nevykazuje tolik výrazně vytěžovaných hráčů, ale má více rovnoměrně rozložených hráčů kolem středu grafu. To naznačuje, že tým tolik nespoléhal na jednotlivce, ale více na kolektivní výkon.

Z Litoměřic stojí za zmínku Přemysl Svoboda, který po sezóně odešel do 2. německé ligy, kde si vede velmi dobře i bodově. V týmu zůstali hráči jako Riku Sihvonen (26), Kale Costa (22) a Pavel Kordule, kteří měli přes 20 pokusů za 60 minut.

Foto: Hokejové statistické okénko

Vstupy do pásma kontrolované, přihrávané, nahozené // úspěšné / s šancí

Stejně jako u předchozího obrázku, i zde jsou nahoře zobrazeny kontrolované vstupy, pod nimi přihrávané pokusy a dole jsou nahazované puky do útočného pásma. Levá část každého grafu znázorňuje pokusy, které byly úspěšné (tedy tým udržel puk v útočném pásmu), zatímco vpravo jsou pokusy, které navíc vedly ke střele nebo šanci na branku. Čím výše je hráč v grafu, tím více pokusů měl; čím více je vpravo, tím více těchto pokusů bylo úspěšných.

V levém horním grafu určitě zaujmou jména jako Jakub Malý (TRE), Přemysl Svoboda (LTM) a Adam Křemen. Tito hráči měli přibližně 10 kontrolovaných pokusů o vstup do útočného pásma, z nichž více než 7,5 bylo úspěšně zavezeno do pásma.

V pravém horním grafu najdeme zkušenější hráče, jako jsou Martin a Zdeněk Doležalovi, kteří si dokázali vytvořit více než 4 úspěšné přechody se střelou na branku. To, že se jedná o zkušené hráče s větším počtem odehraných zápasů, není překvapením, protože s pukem na holi si dokážou připravit šance velmi efektivně.

V přechodech s přihrávkou dominuje Petr Mrázek (POR), přičemž vpravo vidíme Josefa Mikysku (PCE), jehož přihrávky vedou k ohrožení branky soupeře nejčastěji v přepočtu na čas strávený na ledě.

V poslední kategorii, nahazování puku a následné získání nebo ohrožení branky, je patrné, že tato strategie není tak efektivní jako předchozí dvě. Přesto můžeme vidět některé hráče, kteří dokázali tuto taktiku úspěšně využívat.

Níže v odkazu si můžete prohlédnout podrobný poměr úspěšných a neúspěšných pokusů jednotlivých hráčů.

Foto: Hokejové statistické okénko

Kterou stranou který hráč útočí?

Z dat lze dále vyčíst, kterou stranou hráči nejčastěji útočí. Tento aspekt je samozřejmě do určité míry ovlivněn postem, na kterém hráč hraje – obránci a útočníci na svých pevných pozicích mají tendenci útočit z příslušné strany. Někteří hráči však rotují nebo se sjíždějí do lepších pozic, což může způsobit odchylky od běžných vzorců. To je důležité pro trenéry při tvorbě strategií, protože hráči, kteří jsou schopni efektivně útočit z obou stran, přinášejí větší flexibilitu v ofenzivě.

V odkazu níže naleznete další grafy, které jsem zde nezobrazil.

Závěr:

Tato analýza ukazuje, že útočníci jsou obvykle aktivnější při zavážení puku do útočného pásma, zatímco obránci jsou spíše zapojeni do podpůrných akcí, jako jsou přihrávky nebo nahazování puků. Výsledky také naznačují, že někteří hráči, zejména ti s většími zkušenostmi, dokážou své pokusy o vstupy do pásma přetavit v nebezpečné šance na branku. Třebíč, jako tým, ukázala nevyváženou distribuci vstupů do pásma mezi své hráče, zatímco týmy jako Poruba spoléhaly na kolektivní úsilí bez výrazně dominantních jedinců.

Celkově analýza zdůrazňuje důležitost pochopení individuálních i týmových preferencí při vstupu do útočného pásma, což může být cenným nástrojem jak pro trenéry při přípravě strategií, tak pro fanoušky, kteří chtějí lépe porozumět výkonům hráčů a týmové dynamice.

Odkaz na všechny grafy zde

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz