Článek
Olga se narodila 3. prosince 1902 ve Slaném. Maminka ji milovala, ale Olze nebylo dopřáno příliš času s maminkou. V době kdy bylo Olze šest let, maminka Božena onemocněla. Poté co zemřela, starost o své tři děti Karla, Boženku a Olinku převzal otec. Ačkoliv nedával najevo své city, své děti bezpochyby miloval. Po roce od smrti manželky se znovu oženil, ale zdá se, že se jednalo o manželství z rozumu.
Nová žena byla na děti velmi přísná
Pohlazení nebylo její doménou, naopak vedla děti k naprosté disciplíně. Co se zdálo být kruté, v pozdějším věku se stalo spíše výhodou. Redaktor Scheinpflug, otec Olinky, naopak ukazoval dětem krásu umění, potřebu studia a svou dychtivost pro milované knihy přenesl hlavně i na Olgu. Věděl, že vklad vědění a víry je nejvyšší. Možná zde byl začátek touhy malé Olinky, která začala tíhnout k umění. Knihy si zamilovala natolik, že se v jejích dětských představách promítaly úžasné příběhy.
I když rodina trpěla nouzí, Olinka si ušetřila peníze, aby mohla navštívit divadelní představení v srdci umění, v Národním divadle. Toužila spatřit Eduarda Vojana, jenž byl svého času považovaný za největšího českého herce. Toto představení bylo pro Olgu tak velký zážitek, že se rozhodla jít podobnou cestou.
Tatínkovi oznámila, že chce studovat a být herečkou
I když chtěl otec pro dcerku jen to nejlepší, spíše ji viděl na místě, které má svou jistotu než být herečkou. Nechtěl dceru zklamat a její sen zhatit. Možná i proto, že právě jemu rodiče nedovolili studovat filosofii a celý život toho litoval. Byl na vážkách. S rozhodnutím mu nevědomky pomohl jeho přítel a básník Josef Svatopuk Machar. Poslechl si Olgu, jak recituje jeho verše a jen suše poznamenal: „Tu neudržíte.“
Karel Scheinpflug, otec Olgy
Po válce se Scheinpflugovi přestěhovali do Prahy
Olga složila přijímací zkoušku do souboru Švandova divadla na Smíchově. Před tím ale věnovala spoustu času samostudiu z knih, které jí doporučoval otec či soukromého studia u divy Národního divadla Marie Hübnerové. Už v sedmnácti letech ochotničila. Olgu do divadla přijali coby elévku bez honoráře a až později za 100 korun měsíčně. Jenže Olžin talent se záhy projevil. Byla cílevědomá, disciplinovaná, měla talent. Měla všechny předpoklady na divadle prorazit. Načež brzy začala dostávat větší role.
Karta se obrátila
Otec na ni začal být pyšný a to natolik, že na její představení zval své přátele a kolegy redaktory. A zde se příběh začíná červenat. Jedním z redaktorů byl třicetiletý Karel Čapek, český spisovatel a dramatik. Olžin přednes na divadle a její zjev ho natolik očaroval, že nelitoval peněz a chodil na její představení stále. Až po desáté repríze se odvážil Olgu oslovit a od té doby se potkávali pravidelně. Karel Čapek se bezhlavě zamiloval:
Pro Krista, dítě, nemáte-li příčin nejvážnějších, nedělejte mi tohle. Ano, vám se to snad zdá být maličkostí: jít někam, čekat pět minut, a je-li to marno, jít si po svém a pískat si v naději, že příště se to povede lépe. Vy snad tomu dobře nerozumíte, že se věci tak snadno neodbývají. Představte si člověka, který den, dva dny, tři dny žije, opravdu žije jen těšením na určitou hodinu; který doslovně tlukoucím srdcem měří každou vteřinu, která přichází.
Setkalo se bouřlivé mládí s vyzrálým charakterem
Rozuměli si téměř ve všem, jak v životě, divadle, dokonce i v názorech na politiku. Jenže zasáhl osud v podobě Čapkovy matky, která mu tvrdě nařídila: „Smíš si vzít za ženu, koho chceš, jenom ne cikánku nebo herečku.“
Karel Čapek v roce 1934
Nicméně pro Karla byla Olga tou jedinou vyvolenou
Stále se stýkali, jen už ji s matkou neseznamoval. Potkávali se mimo domov. Jejich vztah byl sice hluboký a intelektuálně rovnocenný ale také plný protikladů. Mladá a temperamentní Olga, toužící po intenzivním životě, občas hledala naplnění i mimo vztah s Karlem, kterého v té době trápila Bechtěrevova choroba. Mezi její přátele a milence patřili známý pražský gynekolog Karel Steinbach ale také syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk.
Čapkova matka zemřela
26. srpna 1935 se na vinohradské radnici Olga provdala za Karla Čapka. Svého příjmení se však nevzdala. Jejich společnou vášní bylo cestování, ale manželské štěstí netrvalo dlouho. V prosinci 1938 Karel Čapek umírá. Jenže to nebyla první ani poslední kapka tíhy života.
Pohřeb Karla Čapka
Těžký život v období protektorátu
Vdova Scheinpflugová trpí ztrátou manžela, ale to gestapo nebere v potaz. Je opakovaně nekompromisně vyslýchána. Navíc musí strpět i časté prohlídky svého domu a mlčky přihlížet jejich řádění. A také snášet štvavé útoky fašistického tisku. Ve svých vzpomínkách uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi.
Zavzpomínejme na život Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové:
Život se s ní nemazlil
Stále ale má možnost působit jako herečka, a to až do roku 1940, kdy ji v divadle nahrazuje Lída Baarová. Arijský boj (český antisemitský týdeník) ji napadá pro její pohostinská vystoupení:
...Nechtěla byste toho jednání nechat, milostpaní? Máme na vás nepěkné vzpomínky ještě z dob, kdy jste byla pravidelnou páteční návštěvnicí hradních židovských potlachů.
Josef Hora hovoří nad rakví Karla Čapka
Po válce se vrací do Národního divadla
Své umění na prknech, co znamenají svět, předává celým svým srdcem vděčným divákům až do roku 1968. Má na kontě přes 130 rolí. Karel Čapek ji symbolicky doprovází, když se loučí v jeho hře Matka-s Divadlem na Vinohradech. Ztvárnila zde svou vysněnou roli. Hra měla premiéru 1. září 1967 a svou divadelní kariéru, v pohostinském představení, ukončila.
Olga Scheinpflugová u norského fjordu (výřez z fotografie od Karla Čapka)
Těžké chvíle prožila v představení hry o Velikonocích 1968
Neunesla neukázněné chování dětských diváků, kteří se hercům okatě vysmívali. Hru sice dohrála, ale na prkna, která znamenají svět, se už nevrátila. Přitížilo se jí. Dlouhodobě se léčila se srdeční chorobou. Na kliniku Fakultní nemocnice UK v Praze byla přijata 11. dubna 1968. O dva dny poskytuje interview s tím, že prožívá nejkrásnější léta svého života a následující den podá svědectví o svém příteli Janu Masarykovi.
Avšak pár hodin předtím, než se měla svěřit se svými vzpomínkami na Jana Masaryka, zasáhl osud. Olga Scheinpflugová náhle zemřela na srdeční infarkt a tajemství o jejich vztahu si odnesla s sebou. Zemřela 13. dubna ve věku nedožitých 66 let. Národní pohřeb se konal 19. dubna 1968. Je pohřbena na Vyšehradě.
Hrob Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové na Vyšehradském hřbitově v Praze
Herecký vývoj Olgy byl přirozený
Zpočátku se zhostila rolí půvabných a temperamentních dívek. Časem její herecké umění vygradovalo v poezii a realistické herectví. Na vrcholu své tvorby byla uznávanou herečkou, jež svým postavám dokázala vtisknout netušené možnosti spolu s obrovským hereckým talentem. Její milované a nezapomenutelné role, například: Sen noci svatojánské, Zločin a trest, Romeo a Julie, Macbeth, Matka, Bílá nemoc a další. Zvláště její role v dramatech Karla Čapka, jako např. Matka, byly považovány za mistrovské.
Film nebyl její doménou
Olga Scheinpflugová zazářila v televizním seriálu Eliška a její rod. Sama film ale nevyhledávala. Domnívala se totiž, že pro filmaře není dostatečně hezká. Jako autorka o sobě dává vědět, když se v třicátých letech dočkaly zfilmování její divadelní hry Okénko a Madla z cihelny. Madlu z cihelny mimochodem miluji. Stejně jako film Andula vyhrála (taktéž z pera Scheinpflugové).
Olga Scheinpflugová i přes těžké životní zkoušky dělala to, co ji naplňovalo a neztrácela nikdy víru a naději. Nebyla jen herečka, byla i autorkou 16 románů, 10 knih, 10 divadelních her a podílela se i na 6 filmových námětech. Psala také do „Lumíra“ a „Národních listů“. Tato kombinace talentů byla v její době výjimečná.
Stala se symbolem nezdolné vůle a morální cti v dob, kdy se osudy lidí lámaly. Dokázala se postavit nacistickému teroru i komunistickému režimu, který ji nikdy nepřijal a vždy si udržela svou uměleckou i lidskou důstojnost.
Zdroje:
