Jak to bylo s vysíláním Tábora ve Sluneční zátoce? A jak se žilo ve Foglarově Dvojce na podzim 1940?

Můj děda Jaromír Míša Průša byl členem Dvojky Jaroslava Foglara. Když jsem tu před časem zveřejnil zápisky z jeho deníku z „Tábora Psanců“ z července 1940, překvapilo mne, jak velkou odezvu to vyvolalo. A protože mne velké množství čtenářů prosilo, abych v těchto deníkových zápiscích pokračoval, je tady druhý díl.

Míšovi je pořád 16 let. Vrátil se z tábora, zbytek prázdnin trávil v Praze a na venkově. A v září mu opět začal běžný školní a skautský rok. Zastihneme jej v době, kdy je členem družiny Vlků, těší se na rozhlasové vysílání „Tábora ve Sluneční zátoce“ v němž má také účinkovat a prožívá válečný podzim roku 1940 i první drobná rozčarování z života, který si ale stále naivně idealizuje. Alespoň tak čtu jeho třiaosmdesát let staré zápisky.

A tak se přesuňme na konec srpna 1940. Míša i ostatní skauti se těší na velkou slavnostní událost. Ale nechme už mluvit jeho.

Na vědomost se dává, že jest 7. září bude v 15 hodin velká sláva. „Tábor ve Sluneční zátoce“ se bude vysílati, Dvojkaři tam budou účinkovati. Bude to veliká krása, každý z Vás jistě už jásá. Referát z tohoto rozhlasového hříště vám přineseme zase příště.

Dnes 31. srpna jdu zasejc po dlouhé době do klubovny. Chtěl jsem už ve středu, ale bohužel pro různé gruntování doma a pod. to nešlo. Dnes jsem se také v programovém věstníku „Týden rozhlasu“ dověděl tu předcházející zprávu. Těším se už hrozitánsky na to vysílání. Alespoň si zopakuji svoji úlohu. Už ji ani neumím. Ráček mne ji zkoušel, ale škobrtal jsem, až to hezké nebylo.

Pomalu už tomu bude 5 let, co jsem členem nejprve „Svazu skautů“ a potom „Junáka“. Při té příležitosti vzpomínám na své skautské deníky. Byly i s tímto celkem čtyři. K prvnímu mi podnět dal Kája, můj tehdy šestník a Mauglí. Druhý byl ihned za ním a byl vlastně zlepšením a opravou prvního, poněvadž život tehdy, už ve třináctce, byl přeorganizován. Ten musil vydržet až do doby, kdy jsem přestoupil do oddílu.

To jsem načínal třetí, který ale měl (to vedl 13. odíl už Hathi) tolik povinných stránek, které Hathi stále doplňoval, že už nebylo místa na osobní přípisky a pod. Tento čtvrtý píšu ve Dvojce zase ve svém mateřském oddíle a budu s ním začínat 2. pětiletí mého skautování.

Teď právě zvoní u nás Flik a přináší oběžník, který ihned přikládám.

Dne 4. září bylo z rozhodnutí příslušných úřadů odloženo vysílání „Tábora ve Sluneční zátoce“ na neurčito.

Dne 4. září konala se v klubovně „Zahajovačka“ na které mimo jiné byli provedeni „Tři tamboři“

1. výlet byl dne 7. září 1940 do „Větrného údolí“. Zde se také rozhodla nová sestava mančaftu. Činovníci nyní: vedoucí: Jestřáb, zástupce vedoucího: Jumbo. Družiny: Rackové: rádce Jumbo, zástupce rádce Jack, Medvědi: rádce Jang, zástupce rádce Odym, Vlci: rádce Flik, zástupce rádce Miloš K., Tygři rádce Jirka N., Ostříži: rádce Niky, zástupce rádce Sněhura, čekatelé: Macek, Balů, Jenda St., Užovka, Zlato, Jíra.

9. září tomu bylo 1. rok, kdy jsem opět ve Dvojce.

Připisuji ještě jednu značnou změnu z ciziny. Dne 6. září v 6 hod. ráno rumunského času podepsal rumunský panovník Carol II. abdikační dekret. V Rumunsku nastala diktatura osobou generála Autonescu a nový král Michal I. podepsal zároveň listinu omezující těměř úplně jeho moc. Král Carol odjel pak do ciziny.

Na prvním výletě byla vyhlášena „I. oddílová olympiada“, jejíž soutěže se dělí na ideové a fyzické. Tutéž neděli byl pořádán „Lesní běh“, který se stal kořistí Oldy. Z naší družiny závodili Flik a Miloš, kteří se velmi pěkně umístili a Smíšek, jehož kořistí bylo poslední místo.

Dne 17. září tomu byly již dva roky, co zemřel zakladatel a první náčelník Junáků prof. A. B. Svojsík. Každý Junák musí si ho bráti vždy za příklad a vzpomínat na něj neobyčejně vděčně.

Z III. družinovky 25. 9. jsem se vrátil domů ve velmi špatné náladě proti různým nesrovnalostem, které jsem za svého skautování nepoznal, a které mne velmi překvapily. Mrzí mne to tím více, že to bylo právě na naší družinovce a v naší družině a doufám, že se postarám o náležitou nápravu. Jinak by mi to kazilo radost práce pro oddíl, kterou budu vždy dělat rád, i když se to nějakým lidem, kteří sotva k oddílu přičichli, nelíbí.

Dne 29. 9. jsme byli za nepříznivého počasí v „Modřanském údolí“. Zde jsme měli od „Fialového kříže“ připravený závod ve sbírání lístků od radia, potom jsme hráli hru, ze které zde přikládám „život“.

Dne 2. 10. byla 4. družinovka. Miloš odešel k čekatelům. Noví tři členové družiny: Rudla (R. Heger), Jim (Miroslav Koclík), Venda (V. Zich). Jim vystoupil 4. 10. 1940.

Dne 5. 10. 1940 byli jsme na Dračí louce.

Dne 9. 10. 1940 byla 5. družinovka. Obodoval jsem s mizerným výsledkem deníky. Účast 100 % V družinovém bodování za měsíc říjen získávám 10 bodů za deník. Tyto se mi zároveň připočítávají do listopadu.

11. 10. 1940. Dnes, v den mého 5. výročí vstupu do skautingu, končím tě, milý deníčku. Založil jsem si už tvého pokračovatele, ty mu buď vedoucím. Nyní je mně cennou památkou na všechny události a nezapomenu na tě.