Článek
Nedalo mi to, a celé to propagandistické pojednání od Dr. Rolfa Kappa, které v roce 1942 vydalo nakladatelství Orbis-Praha a v reedici vyšlo v roce 2013, jsem si přečetl.
Není pochyb o tom, že Adolf Hitler byl jednou z nejzápornějších postav novodobé politiky. Lidská zrůda, válečný zločinec, fanatik. Esence zla. V té knize je ale vylíčen téměř jako bůh. Na co její autor pomyslí, v tom jde Hitler příkladem a ne, Knapp tu nepomýšlí na likvidaci Židů a koncentrační tábory nebo zabírání cizího území, tedy věci, v nichž jakési výsledky führer zaznamenával.
Knapp vyzdvihuje Hitlera jako významného myslitele, bytost se sociálním cítěním s citem o péči pro pracujícího člověka, podporovatele vědy a výzkumu, člověka, který nakopl průmysl. Díky Hitlerovi dle Kappa vzkvétá úplně všechno, co vzkvétat má, od zemědělství, podpory selského stavu, zdraví obyvatel („všechno, co udržuje, posiluje nebo obnovuje zdraví lidu, je v Německu vydatně podporováno“), architektury, budování infrastruktury, sportu. A takhle bych mohl vyjmenovávat dalších mnoho věcí a oborů, zkrátka toho, o čem Adolf snil, když náhodou nespal.
Nejabsurdněji to pak vyzní v kapitole o kultuře, z níž část octuji: „Vůdce sám je prvním příznivcem umění v Německu. Osobně pracuje na projektech velkých stavebních děl a během stavby kontroluje každou podrobnost. Na velkých národních výstavách umění není ani jednoho díla, které by neznal. Sám geniálně nadaný umělec, dává neustále umělcům podněty pro jejich práci.“
A jo, jde o propagandu z roku 1942. Ale díky dostatečnému odstupu od druhé světové války a díky všeobecně známému faktu, kým Hitler skutečně byl, by kniha mohla sloužit i dnes jako užitečný nástroj pro pochopení současné domácí i mezinárodní politické situace. Bylo by velmi užitečné, kdyby se na nacistické propagandě (a samozřejmě i na té komunistické) učilo, jak pracovat z dezinformacemi, jak kriticky myslet a jak jen nekonzumovat lži od některých politiků a nenechat se ulovit na jejich laciné sliby. Tady lze vedle té propagandy postavit právě fakta, která jsou obecně přijímána a nerozporovatelná.
Mírové dílo Adolfa Hitlera
Vedle toho zůstává smutným obrazem dneška, že současní populisté a manipulátoři to ve svých kampaních a obecně ve svém konání dělají úplně stejně, jako nacisté před osmdesáti lety. Používají podobné lži, podobné argumenty a realizují podobné kroky, z nichž jsme se ani za dlouhá destiletí nedokázali poučit a následně se jich zbavit a vymýtit je.
Třeba nenápadná věta, v závěru Kappovy knihy: „Tvrdou rukou vyloučil z německého uměleckého života projevy zvrhlého umění a umožnil zato skutečnému, velikému umění, aby mohlo opět volně dýchat a žít.“ Co vám to připomíná? Nechová se podobně současná slovenská Ficova vláda? Že by se Martina Šimkovičová a celá SNS nechali inspirovat mírovým dílem Adolfa Hitlera? A podobných příkladů by v knize čtenář našel plno.
„Hledáme-li pravé viníky nynější války, setkáme se v celém světě s poměrně malou, ale bohužel po dlouhou dobu velmi vlivnou vrstvou válečných štváčů, kteří slovem, písmem, obrazem, filmem a rozhlasem po léta hanobili německý národ. Byli to především emigranti z Německa, potom však Židé ze všech zemí světa a konečně řada lehkovážných příslušníků nejrůznějších národů, kteří tak podlehli sugesci, že německý národ je chce napadnout, že z domnělého vlastenectví se dali do služeb tohoto světového štvaní,“ začínal své krátké propagandistické dílo Dr. Rolf Kapp a pokračoval:
„Vědomě či nevědomě byli však tito nactiutrhovači ve službách mezinárodního, židovského velkokapitálu a jeho společníků, jejichž nejvyšším cílem bylo zničiti vzorný sociální státní útvar, který si německý lid vytvořil a budoval stále k větší dokonalosti. Obávali se, že jinak by v celém světě nadešlo období skutečného socialismu činů a že by se zhroutila jejich anonymní vláda nad světem.“
Něco takového by si měli přečíst všichni ti chcimírové, kteří závidí naši pomoc Ukrajině a vyzývají k zastavení zbrojení tamtéž. Ti, kteří by uvítali, kdyby Ukrajina kapitulovala a na východě by nastal mír. Možná by jim konečně došlo, jak by takové mírové dílo Vladimíra Putina pokračovalo.
