Článek
Zatímco počáteční vlna solidarity byla silná, data z nejnovějších výzkumů veřejného mínění z roku 2025 jasně signalizují nástup takzvané „únavy z války“ a rostoucí touhu po rychlém a pragmatickém řešení konfliktu, i za cenu teritoriálních ústupků Kyjeva.
Hlavní zjištění vycházejí z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), analytického ústavu STEM a Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO), provedených v průběhu roku 2025.
Převládá touha po míru za cenu ústupků
Navzdory tomu, že drtivá většina Čechů stále považuje invazi z února 2022 za neoprávněnou agresi, se priority posouvají od boje za vítězství Ukrajiny k zajištění míru a stability v Evropě. Podle průzkumů provedených na začátku roku 2025 by se až šedesát procent dotázaných přiklonilo k prosazování okamžitého příměří, a to i v případě, že by si Rusko ponechalo území, které aktuálně kontroluje. Tyto údaje podtrhují nárůst pragmatismu v české společnosti, která si přeje co nejrychlejší konec bojů, což potvrzuje stabilně vysoký podíl (kolem 67 %) těch, kteří si přejí okamžité ukončení konfliktu.
Podpora se dělí: Klesá ochota dodávat zbraně
Tato únava se promítá i do ochoty dále Ukrajinu podporovat. Česká veřejnost je nyní v podpoře silně rozdělena podle typu pomoci. Zatímco humanitární pomoc a diplomatický a ekonomický tlak na Moskvu si stále drží nadpoloviční podporu, významně klesá ochota dodávat Ukrajině vojenskou techniku a munici. Údaje z podzimu 2025 ukazují, že kolem 42 % Čechů by tyto vojenské dodávky buď snížilo, nebo je dokonce zcela zastavilo. Zároveň platí silný konsenzus v odmítání přímého vojenského zapojení: vyslání českých vojáků k boji na Ukrajině zcela odmítá přibližně 71 % obyvatel.
Vliv politické orientace na postoje
K polarizaci postojů významně přispívá i politická orientace: voliči bývalé vládní koalice (např. ODS, TOP 09) setrvávají ve výrazně silnější podpoře vojenské pomoci, zatímco voliči například ANO, SPD tvoří páteř sílícího skepticismu, jsou kritičtí k vládní pomoci a nejvíce nakloněni rychlému míru za cenu teritoriálních ústupků Kyjeva.
Kritika podpory uprchlíků a ekonomické obavy
Dále je patrná polarizace v otázce ukrajinských uprchlíků. Původní vlna solidarity ustoupila obavám o ekonomické dopady a sociální systém. Nedávné výzkumy ukazují, že více než 65 % Čechů by podporu uprchlíkům buď snížilo, nebo ji úplně zastavilo, často kvůli pocitu, že vláda věnovala ukrajinským občanům více pozornosti než vlastním obyvatelům potýkajícím se s inflací.
Celkově lze říci, že zatímco ruskou agresi většina odmítá, ochota nést ekonomické a sociální náklady podpory Ukrajiny mezi českou veřejností výrazně poklesla. V roce 2025 tak české postoje k válce definuje rozdělení mezi ideologickou podporou Západu a rostoucím tlakem na pragmatické řešení, které by ulevilo domácí ekonomice.
