Článek
Česká republika má pole, sady, stáje, dokonce i pár farmářů, kteří to ještě nevzdali. Přesto se v roce 2025 stáváme zemí, která si nechává jídlo dovézt, jako by domácí produkce byla jen nostalgickou vzpomínkou. Agrární deficit míří k historickému rekordu a my si můžeme pogratulovat: v umění ztratit přidanou hodnotu jsme mistři.
Vepřové maso: z domácího chovu do zahraniční vaničky
Za první pololetí roku 2025 činí rozdíl mezi dovozem a vývozem agrárních produktů 27,9 miliardy korun. Až 80 % tohoto deficitu tvoří vepřové maso. Zatímco dřív jsme si prasata chovali sami, dnes je raději importujeme. Z Německa, Španělska, Polska… odkudkoli, kde to vyjde levněji.
Mléko vyvážíme, jogurty dovážíme
Syrové mléko vyvážíme, aby se v zahraničí proměnilo v jogurty, sýry a další dobroty, které si pak dovážíme zpět. Český potravinářský průmysl tak připomíná kuchaře, který si nechá uvařit oběd v sousední restauraci, protože nemá čas ani chuť zapnout sporák.
Jablka z Polska, mrazy z Česka
Loňské mrazy zničily přes dvě třetiny domácí úrody ovoce, takže jsme letos museli dovézt o 2,7 % více čerstvého ovoce. Jablka a hrušky tak putují z Polska a Itálie, zatímco české sady zůstávají tiché.
Tabák jako kosmetická úprava statistik
Statistici přiznávají, že tabákové výrobky opticky vylepšují agrární bilanci. Bez nich by se schodek mohl na konci roku vyšplhat až na 65 miliard korun. Takže ano, jsme na tom špatně — ale díky cigaretám to vypadá o něco líp.
Ministerstvo hasí požár kapesníkem
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy chybí koncepce, podpora a odvaha hájit české zájmy v Bruselu. Ministerstvo zemědělství sice vysílá agrární diplomaty do Japonska, USA nebo Turecka, ale zatím to připomíná spíš snahu hasit požár kapesníkem.
Zdravý rozum jako nedostatkové zboží
Česko má půdu, know-how i tradici. Pokud ale budeme dál dovážet to, co si umíme vypěstovat, skončíme jako země, která má všechno — jen ne vlastní jídlo. A to už není jen ekonomická otázka. To je otázka zdravého rozumu.
