Článek
Evoluce je často vnímána jako proces, který probíhal v milionech let a zanechal za sebou pouze zkamenělé kosti. Tato představa je ale mylná. Pravda je taková, že náš druh, se aktivně vyvíjí právě teď, a dá se říci že s nevídanou rychlostí. Díky našim vlastním kulturním a technologickým inovacím jako třeba zavedení vařené stravy po globální medicínu . Naše tělo musí reagovat na zcela nové podmínky než měli lovci mamutů, a to vede k fascinujícím změnám. Od genetických mutací, které nám umožňují pít mléko v dospělosti, po tiché anatomické úpravy, jako je mizení zubů moudrosti. Podívejme se jak se naše tělo na základě těchto faktorů mění.
Anatomické změny: Co mizí a co přibývá
Mizení zubů moudrosti (třetích stoliček): Jde o klasický příklad anatomické redukce. V důsledku měkčí, vařené stravy se naše čelisti zmenšují a stoličky jsou zbytečné. Stále více lidí se rodí s agenezí (nevytvořením zárodku) těchto zubů, což je znakem jejich probíhajícího evolučního zániku.:
Céva v předloktí - arteria mediana , která má normálně zaniknout po embryonálním vývoji, se objevuje u rostoucího podílu dospělé populace (až 35 %). Vědci to považují za rychlou mikroevoluční změnu, která může být spojena s vyššími nároky na prokrvení rukou kvůli jemné motorice.
Zakrňování svalů: U části populace chybí dlouhý dlaňový sval na předloktí. Byl důležitý pro šplhání, ale pro moderní úchop už není nutný, a jeho absence je neškodná.
Metabolické a genetické adaptace
Tolerance laktózy v dospělosti (Perzistence laktázy): Jedna z nejrychlejších a nejsilnějších evolučních změn. Genetická mutace se rozšířila v populacích chovatelů dobytka, protože jedinci schopní trávit mléko v dospělosti získali obrovskou výživovou výhodu a lepší šanci na přežití.
Adaptace na vysokou nadmořskou výšku: Populace dlouhodobě žijící ve vyšších polohách (např. Tibeťané) vyvinuly specifické genetické mutace, které jim umožňují efektivněji využívat kyslík ve vzduchu s nízkým obsahem kyslíku. Jde o rychlou adaptaci na extrémní prostředí.
Reakce na škrob: Populace, které se přeorientovaly na zemědělství a konzumaci škrobových plodin, mají zvýšený počet kopií genu pro amylázu (enzym štěpící škrob) ve srovnání s lovecko-sběračskými skupinami.
Imunitní systém a rezistence vůči chorobám
Odolnost vůči HIV a neštovicím: Mutace v genu CCR5 (CCR5-Δ32) poskytuje nositelům zvýšenou odolnost vůči infekci virem HIV a dalším virům. V oblastech s vysokou prevalencí se tato mutace šíří rychleji, což je ukázka současného selekčního tlaku.
Ochrana před malárií: Genetické mutace spojené se srpkovitou anémií nebo thalasémií ( porucha při nichž dochází k narušení syntézy hemoglobinu ) poskytují částečnou, ale životně důležitou ochranu proti malárii v oblastech, kde je tato choroba endemická. Jde o klasický příklad vyvážené selekce.
Zdroj: tolerance Laktózy (Perzistence laktázy):
Bersaglieri, T. et al. (2004). Genetic signatures of strong recent positive selection at the lactase gene. American Journal of Human Genetics. – Tato práce je klíčová pro pochopení rychlosti a mechanismu šíření genu pro toleranci mléka.
Anatomická Změna (Arteria mediana):
Lucas, T. et al. (2020). A variant for the future? Population increase of the median artery of the forearm. Journal of Anatomy. – Tato studie dokumentuje rostoucí prevalenci (četnost) této cévy v populaci, což poukazuje na probíhající mikroevoluční změnu v anatomii.
Genetická Odolnost vůči HIV:
Samson, M. et al. (1996). Resistance to HIV-1 infection in Caucasian individuals bearing deletions in the $CCR5$ gene. Nature. – První studie identifikující mutaci $CCR5-\Delta32$ a její silnou ochrannou roli proti HIV, což ji vystavuje silnému selekčnímu tlaku.
Adaptace na Stravu (Amyláza):
Perry, G. H. et al. (2007). Diet and the evolution of human amylase gene copy number variation. Nature Genetics. – Studie prokazující, že populace s tradiční stravou bohatou na škrob mají vyšší počet kopií genu $AMY1$ (pro amylázu), což je přímá a rychlá metabolická adaptace na zemědělství.
Adaptace na Výšku (Tibeťané):
Simonson, T. S. et al. (2010). Genetic evidence for high-altitude adaptation in Tibet. Science. – Tato práce identifikovala mutace v genu EPAS1 jako klíčové pro rychlou adaptaci Tibeťanů na nízkou hladinu kyslíku.
