Hlavní obsah

Česko a válka v Gaze: Ticho, kontroverze a zrcadlo naší empatie

Zatímco konflikt na Ukrajině rezonoval českým veřejným prostorem, genocida ve válce v Gaze zůstala bez zřetelného postoje vlády a převážně jednostranně zpracovaná médii.

Článek

České mlčení a mediální kontroverze

Zatímco svět s rostoucím znepokojením sleduje válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, v níž jsou Palestinci rukojmími tohoto konfliktu, český mediální a politický prostor zůstává poměrně tichý a převážně stranou. V Gaze mezitím sílí humanitární katastrofa, objevují se vážná obvinění z genocidy [Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ] a i samotná izraelská společnost je hluboce rozdělená. Český čtenář nebo divák přitom nemá dostatek informací, aby mohl chápat současné souvislosti nebo si vytvořit vlastní názor.

Veřejnoprávní média, včetně České televize, čelí čím dál tím větší kritice za nevyvážené zpravodajství. Označování všech Palestinců propuštěných výměnou za rukojmí jako „teroristů“ bez uvedení věku nebo kontextu, eufemistické popisy bombardování či důraz jen na izraelské ztráty při ignorování palestinských — to vše vyvolává otázky nestrannosti, zejména u média, které si všichni platíme i díky očekávání oné nestranné informovanosti.

Historie konfliktu a eskalace v Gaze

Izraelsko-palestinský konflikt, jehož součástí je i válka v Gaze, trvá nepřetržitě od roku 1948, kdy vznikl stát Izrael. Tehdy došlo k první arabsko-izraelské válce, která vedla k vysídlení statisíců Palestinců a vytvoření Pásma Gazy jako útočiště uprchlíků [OSN - Dějiny palestinských uprchlíků]. Od té doby se oblast stala trvalým ohniskem napětí, střetů a politických sporů. Pásmo Gazy bylo v posledních dvou desetiletích dějištěm několika ozbrojených konfliktů mezi Izraelem a hnutím Hamás, které se vyznačovaly krátkodobou intenzitou a omezenými cíli. Nejničivějšími byly operace Lité olovo (2008–2009) , Pilíř obrany (2012) a Ochranné ostří (2014) , které trvaly od několika dnů po zhruba dva měsíce a vedly k tisícům obětí, převážně na palestinské straně . V letech 2018 a 2021 následovaly další střety formou vzájemného ostřelování, zatímco Izrael uplatňoval strategii „sekání trávníku“ — tedy pravidelné vojenské zásahy s cílem oslabit teroristy Hamásu bez snahy o jeho úplné zničení s ohledem na civilní obyvatelstvo [International Crisis Group - Gaza's Unending Cycle].

Útok Hamásu ze 7. října 2023 znamenal zásadní zlom, který proměnil dosavadní dynamiku v dlouhodobý existenční střet ]. Počet obětí, rozsah destrukce a humanitární dopady dalece převyšují předchozí konflikty. Válka vedla k masovému vysídlení obyvatelstva, zničení infrastruktury a vážné humanitární krizi [UNRWA - Gaza Emergency]. Mezinárodní organizace varují před hladomorem a šířením nemocí [ (WHO) - Zdravotní krize v Gaze]. Situace civilního obyvatelstva je kritická v podobě hladomoru, nedostatku léků, destrukce domů a škol [Lékaři bez hranic - Gaza: Urgentní potřeba pomoci]. Mezinárodní organizace hovoří o humanitární katastrofě [UNICEF - Děti v Gaze]. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na premiéra Netanjahua a ministra obrany Galanta 21. listopadu 2024 (ICC) ]. Důvodem je obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně používání hladovění civilního obyvatelstva jako válečného nástroje, cílených útoků na civilisty a úmyslného způsobení velkého utrpení během války. Obviněni byli i představitelé Hamásu, na které byly podány žádosti o zatykače. Zatímco Hamás jako teroristická organizace nebyla obviněna poprvé, opakované obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ze strany mezinárodních organizací, jako jsou Amnesty International nebo Human Rights Watch, za činy jako sebevražedné útoky na civilisty, používání lidských štítů, únosy, mučení a mimosoudní popravy Palestinců. Bohužel, v suverénním státě s parlamentní demokracií, jako je Izrael, se s takovými obviněními proti lidskosti u lídrů setkáváme poprvé. Je až překvapující že představitelé státu Izrael jsou obvinění za podobné či stejné zločiny jako zločinci kdysi nacistického Německa.

Izraelská demokracie pod tlakem

Izrael, dlouhodobě považovaný za jedinou stabilní demokracii na Blízkém východě, prochází hlubokou politickou a společenskou krizí. Vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua, složená z nacionalistických a ultraortodoxních stran, prosazuje reformy, které zásadně mění charakter institucí [The Times of Israel - Soudní reforma]. Masové protesty, polarizace společnosti a úpadek důvěry v politické vedení naznačují, že stát ztrácí své demokratické pilíře [Human Rights Watch - Izrael a okupovaná palestinská území]. Eskalující konflikt v Gaze, označovaný některými pozorovateli za možnou genocidu [Amnesty International - Varování před genocidou v Gaze], rozděluje i samotné Izraelce — rostoucí část veřejnosti nesouhlasí s tvrdým postupem armády, varuje před morálním úpadkem a vnímá využití bezpečnostní rétoriky jako nástroj k upevnění moci [Haaretz - Izraelská opozice proti válce]. Proti vedení války se vyslovují nejen běžní občané, ale i významní představitelé izraelské inteligence, akademici, umělci a bývalí vojenští činitelé [B'Tselem - Válka a morálka]. Izraelský novinář Yuval Abraham například zveřejnil výpověď důstojníka, který přiznal: „Investoval jsem 20 sekund do každého cíle – každý den jsem jich splnil desítky. Jako člověk jsem neměl žádnou přidanou hodnotu; byl jsem jen běžec.“ Tato slova odhalují mrazivou realitu války vedené algoritmy, která podle kritiků postrádá lidskou odpovědnost [The Guardian - Algoritmy ve válce v Gaze, Yuval Abraham]. Izraelská demokracie tak balancuje na hraně, pod tlakem domácí opozice i mezinárodní kritiky.

Mezinárodní reakce a české dilema

Pozadí této katastrofy vedlo k mezinárodní mobilizaci: více než třicet států — včetně Japonska, Francie, Nizozemska, Španělska, Irska, Norska, Švédska, Portugalska, Itálie, Řecka, Rakouska, Finska, Islandu, Chile, Kolumbie, Mexika, Brazílie, Indonésie, Turecka, Tuniska a Jihoafrické republiky — se připojilo k výzvě k okamžitému příměří [Euro-Med Monitor ]. Deklarace požaduje nejen ukončení bojů, ale i propuštění všech rukojmích, stažení izraelské armády z civilních oblastí, neomezenou humanitární pomoc a obnovení mírových jednání [OSN - Rezoluce o příměří v Gaze]. Reakce těchto států není jen diplomatickým gestem — je odpovědí na zdrcující realitu, v níž podle OSN hrozí hladomor celé populaci Gazy, a kde tisíce dětí umírají hlady během několika dní [UNICEF - Děti umírají v Gaze]. Česká republika se k této deklaraci nepřipojila. Prezident Petr Pavel uvedl, že „Česká republika podporuje dvoustátní řešení, ale to musí být výsledkem jednání obou stran,“ a že „Izrael má právo na obranu, ale i povinnost dodržovat mezinárodní humanitární právo“ [Česká televize - Vyjádření prezidenta Pavla k Izraeli].

Tato diplomatická opatrnost ostře kontrastuje s razantním postojem Česka k válce na Ukrajině, kde vláda hrdě deklaruje pomoc slabším a obranu demokratických hodnot. Kritici poukazují na dvojí metr — zatímco Ukrajincům se dostává bezvýhradné solidarity, palestinské civilní oběti jsou přehlíženy [Amnesty International ČR - Dvojí metr]. Mlčení a jazyková opatrnost přispívají k dehumanizaci. A pokud slova ztrácejí význam, ztrácíme i schopnost empatie. Válka v Gaze není jen mezinárodní konflikt. Je to zrcadlo: politické, morální i mediální. A odráží to, co jsme ochotni vidět — i to, co raději přehlížíme.

Zdroje:1. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) - Případ Jihoafrické republiky proti Izraeli.2. OSN - Dějiny palestinských uprchlíků-3. BBC News - Operation Cast Lead.4. CNN - Israel's Operation Pillar of Defense.5. Amnesty International - Gaza: Operation Protective Edge.6. UNOCHA - Humanitární dopady konfliktů v Gaze.7. International Crisis Group - Gaza's Unending Cycle.8. The New York Times - October 7 Attack.9. UNRWA - Gaza Emergency.10. Světová zdravotnická organizace (WHO) - Zdravotní krize v Gaze.11. Lékaři bez hranic - Gaza: Urgentní potřeba pomoci.12. UNICEF - Děti v Gaze.13. Mezinárodní trestní soud (ICC) - Zatykače na izraelské představitele.14. Mezinárodní trestní soud (ICC) - Zatykače na představitele Hamásu; Amnesty International - Zpráva o Gaze 2014; Human Rights Watch - Zprávy o Hamásu.15. The Times of Israel - Soudní reforma.16. Human Rights Watch - Izrael a okupovaná palestinská území.17. Amnesty International - Varování před genocidou v Gaze.18. Haaretz - Izraelská opozice proti válce.19. B'Tselem - Válka a morálka.20. The Guardian - Algoritmy ve válce v Gaze, Yuval Abraham.21. Euro-Med Monitor - Vyzývají k příměří.22. OSN - Rezoluce o příměří v Gaze.23. UNICEF - Děti umírají v Gaze.24. Česká televize - Vyjádření prezidenta Pavla k Izraeli.25. Amnesty International ČR - Dvojí metr.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz