Článek
Dluhová štafeta: Babiš předal, Fiala pokračoval
Válka slov, dluh roste dál
Česká politická scéna se s blížícími se volbami mění v arénu. Zatímco si Andrej Babiš i Petr Fiala vzájemně vyčítají rozvrat země, pravda je taková, že se oba podepsali pod obří zadlužení, a to i přes zásadně odlišnou rétoriku. Voliče čeká rozhodování, a znovu ne mezi dobrem a zlem, nýbrž mezi dvěma formami nekompetence, které na sebe pouze navazovaly. Mezi horším a lepším zlem, záleží na úhlu pohledu.
Komunikace: „čau lidi“ versus „státnická“ arogance
Komunikační styly obou premiérů jsou jako oheň a led, ale oba selhávají v zásadní věci: kontaktu s realitou. Babiš se se svým populistickým „čau lidi“ snažil působit jako lídr lidu, i když jeho vládnutí bylo chaotické. Na jeho chaotické kroky opakovaně poukazoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který označil zadlužování za rok 2021 za historicky nejrychlejší v celé Evropské unii (NKÚ: Výroční zpráva 2021, Seznam Zprávy). Fiala, profesor politologie, se naopak prezentuje jako klidný státník, ale jeho rétorika často působí odtrženě a arogantně. Když hovoří o „skvělém stavu země“, zatímco občany dusí inflace a zdražování, jeho slova jsou vnímána jako urážka.
Dluhový sprint: populistické dárky versus úsporný sešup
Babišova vláda se v časech covidu pustila do zběsilého rozhazování. Místo plánu přišel „déšť peněz“ a populistické dárky v podobě zrušení superhrubé mzdy a zvyšování rodičovského příspěvku. Vláda s ministryní financí Alenou Schillerovou se spoléhala na tiskařský stroj, což vyústilo v rozpočet, který tehdejší opozice v čele s Petrem Fialou oprávněně označovala za rozvrat veřejných financí. Státní dluh v letech 2020 a 2021 narostl o více než 50 %, z 1,6 bilionu na 2,5 bilionu korun, což mimochodem bylo nejrychlejší tempo v historii ČR (Ministerstvo financí ČR: Tisková zpráva, leden 2022).
Ironie osudu chtěla, že právě Fialova vláda, která přísahala na fiskální konsolidaci, sama dosáhla vlastního pochybného rekordu. Fiala přišel s „hořkými pilulkami“ v podobě konsolidačního balíčku a zvyšování daní z nemovitosti, které sice bolestivě zasáhly občany, ale kýžený výsledek nepřinesly. Podle oficiálních dat Ministerstva financí ČR státní dluh dál rostl a na konci roku 2024 dosáhl hodnoty 3,367 bilionu korun (Ministerstvo financí ČR: Státní rozpočet 2024 v kostce). Babiš utrácel, aby utlumil covidový šok, ale Fiala, který sliboval opak, paradoxně pokračoval v zadlužování, i když se jeho vládě daří snižovat každoroční deficit (Ministerstvo financí ČR: Státní rozpočet 2024 v kostce).
Zahraniční politika: pragmatismus proti ideologii
Zahraniční politika je jediná oblast, kde se obě vlády diametrálně liší. Babiš se choval jako pragmatický manažer, který se v Evropě choval jako šedá myš a snažil se s nikým nehádat. Fiala naproti tomu vsadil na tvrdou prozápadní rétoriku a jednoznačnou ideologii. To mu sice vyneslo mezinárodní potlesk za podporu Ukrajiny, ale zároveň to jeho vládu v některých situacích, například v postoji k Izraeli, dostalo do diplomatické izolace a rozporu s Evropskou unií. Babišův pragmatismus byl vnímán jako slabost, Fialova nekompromisní politika jako zbytečná zátěž, která ne vždy slouží národním zájmům.
V konečném důsledku stojí voliči před nesnadnou volbou. Mají volit, že se bude opakovat chaos a obří dluh, který ale utlumil ekonomický dopad krize Andreje Babiše? Nebo slibovanou konsolidaci, která nepřinesla kýžené výsledky a vygenerovala rekordní dluh, ale zato posílila mezinárodní postavení Petra Fialy? Ani jeden z premiérů nedokázal dodržet své hlavní sliby. A oba za sebou nechali větší či menší nepořádek.
