Článek
Každý to zná. Dotknete se něčeho studeného, posloucháte tóny oblíbené skladby, nebo se koukáte na strhující scénu ve filmu, a po těle vám naskočí drobný mráz. Tento pocit, odborně nazvaný piloerekce, je však mnohem víc než jen reakce na zimu. Je to fascinující pozůstatek z dávných dob, kdy jsme měli tělo pokryté hustou srstí a kdy nám to pomáhalo přežít.
Evoluční dědictví: Obrana před chladem a predátory
Pro naše chlupaté předky měla piloerekce dva klíčové účely, které souvisely s přežitím. Za prvé, šlo o obranný mechanismus proti chladu. Když se podchlazený chloupek napřímil, vytvořil tenkou izolační vrstvu vzduchu, která udržovala tělesné teplo. Tento mechanismus dodnes můžeme pozorovat u zvířat, jako je například ježek, který se při pocitu chladu „načepýří“.
Druhým důvodem byla obrana proti predátorům. V nebezpečné situaci se napřímila srst po celém těle a zvíře tak vypadalo mnohem větší a hrozivější. Tato primitivní reakce funguje dodnes u mnoha savců, například u koček, kterým se při pocitu ohrožení naježí srst.
Proč nám husí kůže naskakuje i z hudby?
Přestože jsme ztratili většinu srsti, naše DNA si tento instinkt pamatujeme. Husí kůže nám dnes naskakuje nejen při pocitu chladu a strachu, ale i při silných emocích, jako je dojetí, úžas nebo nadšení z hudby.
Vědci se domnívají, že je to proto, že se emocionální a primitivní centra v našem mozku propojily. Pocit hlubokého prožitku tak spustí stejný signál, jaký dříve patřil nebezpečí nebo chladu. Zbytek z dávné minulosti se tak stal součástí naší emocionální výbavy.
Zdroje:
- Pochopení evolučních reflexů: National Geographic - The Science Behind Goosebumps (Věda za husí kůží).
- Mechanismus piloerekce: Smithsonian Magazine - Why Do We Get Goosebumps? (Proč nám naskakuje husí kůže?).
- Psychologické spojení s hudbou: Frontiers in Psychology - An Empirical Study on the Relationship Between Goosebumps and Music (Empirická studie vztahu mezi husí kůží a hudbou).
