Článek
Přátelé, omlouvám se pokud budou následující věty kostrbaté, ale vře ve mně sopka emocí.
Mám velkou zlost na generaci rodičů, kteří mají v jedné ruce dítě a v druhé telefon. Na ty, kteří se od té zářivé krabičky nedokáží odpoutat i přesto, že musí alespoň minimálně tušit, že to není pro děti v pořádku.
Neházím všechny do jednoho pytle. Vídám plno maminek, které telefon nezajímá a jejich děti znají mnoho říkanek, pohádek a jsou motoricky zdatné. Věřte mi, je poznat, které děti mají maminky upnuté na telefon, a které ne. Učím totiž v mateřské škole již 25 let.
Nejprve si ale musím nalít čistého vína. Začala jsem vnímat tento nevhodný fenomén zhruba posledních 5-7 let zpět. Velmi intenzivně před dvěma lety, kdy se mé dceři narodil synek.
Nikoho nepřekvapí, že miluji děti a práce s nimi mě celoživotně naplňuje. Když se narodil vnouček, byla jsem štěstím bez sebe a jsem dodnes. Dcera se zhostila mateřství moc pěkně. Ovšem s telefonem v ruce.
Stará se o domácnost, uklízí, vaří, syna rozvíjí a jde jí to, ale s telefonem v ruce.
Krmí synka a má telefon v ruce, kojí s telefonem v ruce, tlačí kočárek…s telefonem v ruce. A pokud si myslíte, že nejde žehlit s telefonem v ruce, tak jde.
Pokaždé, když dcera s malým přijde nebo jsme s manželem u ní, předá nám malého a téměř celou návštěvu má telefon v ruce. V žádném případě nekritizuji, že nám dává malého. Je to nyní to nejkrásnější, co v životě máme a moc rádi s vnoučkem travíme čas, rádi ho hlídáme a tak to má být. Kritizuji čas, který stráví na telefonu.
Máme skvělého zetě. Nikdy bych s ním však nezbrojila proti dceři. Nicméně když jsem se to snažila citlivě řešit nejprve s ní, drsně mě odpálkovala. Argumentovala tím, že dnes je to normální, taková je doba. Jsou nové výchovné metody a dříve byly také jiné. Je to její věc a nazdar.
Z telefonu v ruce se u ní stala norma a já měla nutkavou potřebu obrátit se na zetě.
Ten mě ovšem překvapil, jelikož velmi brzy přiznal, že je to předmět jejich častých sporů. Zeť je s malým však podstatě méně než by měl být a bohužel je to oprávněný protiargument mé dcery. Slíbil však, že práci omezí a zapracuje na tom.
Nemilé překvapení
Říkala jsem si, že mi to nepřísluší dál řešit. Ovšem v práci nastala situace, kdy mi mladší kolegyně ukazovala instagramový profil mé dcery plný fotek vnoučka včetně mě.
Nevydržela jsem to. Po práci jsem dojela neohlášeně k dceři a spražila jí. Velmi mírně s ohledem na přítomnost vnoučka.
Vyčítala jsem jí, že při svém vzdělání neví, kolik prasat a úchylů se na sociálních sítích pohybuje. Jak snadné je ukrást fotky dětí a kam až se mohou dostat. Umělá inteligence je v tomhle bohužel velké zlo. Kdyby jen maminky fotící a sdílící své děti věděly, co je v dnešní době možné a v jak temných stránkách internetu jejich děti mohou být, nikdy by je tak bezohledně nezveřejňovaly. A pokud si myslíte, že přeháním, stačí se pozeptat lidí, kteří pracují u kriminální policie, oddělení kybernetiky. Anebo navštívit jejich přednášky. Doporučuji.
Tenkrát jsme se ošklivě pohádaly, mrzelo mě to, ale dcera prozřela.
Osobně odsuzuji každou maminku, která sprostě zneužívá fotografie svých dětí pro profit, reklamu a výdělek na sociálních sítích. Věřím, že to jsou milující matky, ale toto je sobeckost největšího kalibru. A nezodpovědnost. Mimochodem zdánlivě nevinné letní fotky s nahatými zadečky, bradavkami apod., splňují aspekty dětské pornografie.
Brýle, ADHD, nesoustředěnost, vztekání a závislost
A od té doby jsem na maminky s telefonem v ruce citlivější. A bohužel je to častý jev kdekoliv. S kolegyněmi se bavíme na školeních o tom, jak malé děti mají obtíže se ve školce sami najíst, obléci, utřít si zadeček. Ale (i dle slov maminek) si sami pustí TV a ovládají YouTube. Polovina z nich špatně mluví. Přemýšlím. Má vliv na tyto věci narůstající četnost elektroniky v životech kojenců a batolat?
Dovedu pochopit jak moc mateřství dokáže být náročné a mnohé maminky se mohou cítit izolovány. Ale toto není řešení!
Omlouvám se, pokud nyní budu hrubá. Ale pokud se řadíte do maminek, které mají v jedné ruce dítě a v druhé telefon a palíte všechno to zařízení dítěti do obličeje, snižujete tím inteligenční i emoční potenciál svého dítěte. Tablet podsouváte nesmyslně brzy, abyste měly klid? Televize je denní rutina? Nedivte se, až přijdou potíže.
Až se dítě začne vztekat, že chce telefon. No ještě aby ne, když to vidí u vás.
Nedivte se, když se bez elektroniky nenají, nedivte se, až bude muset mít brýle.
Nedivte se prosím, až bude neklidné a hyperaktivní. Rozhodně se nedivte až mu nepůjde učení, čtení i psaní a až neudrží pozornost. Nedivte se, až bude mít vadu řeči.
Nedivte se, až nebude mít o nic jiného zájem, jen o mobil, tablet a televizi a bez toho bude vzteklé.
Nedivte se, až se bude v noci budit a počůrávat se.
Nedivte se, ale svojí hloupostí jsme mu, milé maminky, poškodily mozek i zrak.
Říkejte si, co chcete, ale chybu hledejte u sebe a v tom, že jste se v útlém věku vašeho děťátka nedokázaly odtrhnout od telefonu a sociálních sítí. Bohužel je to vaše chyba a jste za to odpovědné vy.
Připomínám, že to platí pro maminky závislačky. Nikoliv pro ty, které dělají všechno správně, ale osud jim rozdal karty se zdravotně znevýhodněným děťátkem.
Já jsem své dceři toto vše řekla a ta měla naštěstí dostatečnou míru sebereflexe.
