Článek
Úvodem
Pojďme si rozebrat jednotlivé roviny. O tom, že učitel musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník není pochyb. Stanovuje tak zákon a ruku na srdce, každý rodič chce, aby učitel jeho dítěte byl kvalifikovaný pracovník.
Není to jen o tom umět látku a rozumět učivu. Je to o jeho hlubokém ovládání, předání a vysvětlení mnoha způsoby a metodami tak, aby ji předal každému jednomu žákovi. Včetně těch se specifickými vzdělávacími potřebami. Učitel musí naplánovat vyučovací hodinu v souladu s ŠVP a RVP, mnohdy dle pokynů inspekce a ministerstva školství, strhnout a zaujmout žáky a pochopitelně řešit kázeň.
A pakliže má ve třídě mimo běžných žáků dítě nedané, dítě s ADHD a dítě s jazykovou bariérou, musí během jedné hodiny zohlednit každého z nich.
V rámci výchovného a sociálního působení by měl předávat hodnoty, být vzorem, řešit třídní klima, konflikty mezi žáky, realizovat třídnické hodiny, budovat důvěru a nastavovat hranice. Pochopitelně si všímat rizikového chování a často vést bez odborného psychologického vzdělání s žáky citlivé rozhovory. Učitel by měl zajistit bezpečí dětí ve třídě.
Administrativní činnost učitele zahrnuje výkazy, zápisy probraného učiva a z třídnických hodin, klasifikaci, plány, metodiky, školení, GDPR, BOZP, evaluační dotazníky či podklady k pedagogickým radám. Také často se měnící požadavky z MŠMT, z inspekcí či vedení školy. O přípravách, kontrolách sešitů u nejmenších žáčku a hodnocení písemných prací včetně zadávání známek do systémů nemluvě.
V rámci diplomacie, manažerského přístupu a týmovosti musí pochopitelně komunikovat s rodiči, být mediátorem mezi školou a rodinou, případně OSPODEM. Například při zanedbávání, absencích, agresivitě apod. Pochopitelně mimo této spolupráce musí fungovat s dalšími učiteli, asistenty, vedením, výchovným poradcem i metodikem prevence a případně poradnami a centry.
Krizová intervence zahrnuje správné reakce v nečekaných situacích. Například při úrazu, agresivitě, výbuchu emocí, panice, šikaně, sebepoškozování, rizikovému chování, úzkosti žáků apod. A to s ohledem na žáky, kteří jsou začlenění do běžných tříd v rámci integrace a jejichž zdravotní znevýhodnění může samo osobě přinášet nezvyklé okolnosti.
Mimo to musí být pedagog empatický, spravedlivý, trpělivý, zábavný, ale profesionální, autentický, odolný vůči stresu…a takto bychom mohli pokračovat ještě hodinu. Učitel musí zvládat mnoho kompetencí a zcela zásadně ovlivňuje naše děti, své žáky. Navíc bývá často pod drobnohledem rodičů, žáků, vedení i inspekcí.
Jen za poslední měsíce média zveřejnila několik případů, kdy byl vyučující odposloucháván či natáčen. Pár měsíců je starý případ, kdy žák třetí třídy na popud svého otce nahrával vyučují pomocí speciálního pera. Obzvlášť čerstvý je případ natočeného pedagoga, který vulgárně křičel na své žáky. Ačkoliv společnost odsoudila chování tohoto kantora, je nadmíru důležité se zamyslet, čím byl vyprovokován a proč žák ze zmiňovaného videa leží (a dovoluje si ležet) během vyučování na parapetu.
Kam se poděl respekt a zachování důstojnosti vůči pedagogům?
Hrdinové, kteří ovlivňují přítomnost i budoucnost
Učitel je v kontaktu se žáky každý všední den a zcela ovlivňuje čas strávený ve škole. A že ho je dost. Jak je patrné z výše uvedeného textu, práce učitele není jen o předání učiva a poskytnutí vzdělání. Učitele můžeme chápat jako hrdinu, který zaštiťuje celé klima třídy a školy.
Ze statistik z roku 2022 vyplývá, že se 40 % žáků na druhém stupni ZŠ pravidelně setkává se slovní šikanou a 13 % s fyzickým ubližováním. Tyto informace potvrdil i průzkum z podzimu 2023 a potvrdil téměř totožná čísla. A to 40 % slovní šikana, 16 % fyzické projevy šikany. Často nebo téměř denně.
ČŠI uvedla, že 57 % základních škol během posledních tří let řešilo alespoň jeden případ šikany , nejčastěji verbální a kyberšikanu. Ta je za poslední roky na intenzivním vzestupu.
Není to vina učitelů, na prvním místě jsou rodiče, kteří jako první utváří hodnoty svých dětí a jejichž chování je odrazem chování v rodině. Dlouze bychom se tu mohli bavit o naplňování primárních potřeb dětí a mládeže a jejich směřování k něčemu smysluplnému, které vychází z rodinného prostředí. A také o tom, že škola nikdy nemůže suplovat rodinu.
Nicméně kantor má mimo všeho výše uvedeného při řešení závažných problémů, jako je šikana, sebepoškozování či další rizikové chování, klíčovou roli a musí zvládnout řadu různorodých dovedností a aktivit, jako je:
- Včasné rozpoznání a prevence.
- Aktivní intervence a podpora, komunikace s dalšími osobami, orgány.
- Spolupracovat s celým školním prostředím včetně rodičů.
- Vše řádně zaevidovat, dokumentovat, pracovat v souladu s legislativou.
- Zvládnout podporu a klima v celé třídě.
- Celé to profesionálně ustát, zvládnout možnou vysokou emoční náročnost, nevyhořet.
Protože mimo jiné tohle všechno od učitelů nekompromisně očekáváme. A pakliže učitel selže, je to vždy vnímáno jako jeho vina. Nikoliv vina „problémových“, provokativních žáků, direktivního vedení či špatného kolektivu.
Nedostatek učitelů
Dnes již dle statistik víme, že chybí napříč republikou minimálně 6 000 učitelů. Přibližně 10 % vyučovacích hodin na základních školách je vyučováno nekvalifikovanými učiteli, na středních školách je to zhruba 7 % .
Analýzy Pedagogické fakulty UK a ministerstva školství ukazují, že do roku 2035 bude potřeba 113 000 učitelů, ale kvalifikovaných bude jen asi 90 000. Tedy chybět bude zhruba 20 % učitelů.
Jiný zdroj upozorňuje, že do roku 2035 by dále chybělo až 10 000 pedagogů navíc, pokud se nezmění trendy.
Proč si pedagogů (ne)přestáváme vážit a co jsou největší problémy?
1. Nízké a nestabilní platy
Přestože se platy v posledních letech zvyšovaly, učitelská profese stále zaostává za jinými vysokoškolskými profesemi, hlavně v soukromém sektoru. Mladí učitelé nastupují za 32–35 000 Kč hrubého což je často méně než dělník s praxí. A za tuto výplatu si bohužel ve velkých městech nejsou schopni zajistit ani důstojné bydlení. Pokud ovšem nechtějí žít bez energií, vody, sítí a závislí na potravinové bance.
2. Přetížení a vyhoření
Jak je již zřejmé, učitelé mají mnohem víc práce mimo výuku a musí zvládnout více funkcí najednou. A pokud chybí kolegové, musí suplovat, přesčasové hodiny přibývají a vyhoření je běžné už po pár letech.
3. Složitá cesta ke kvalifikaci
Chcete učit? Musíte mít pedagogické vzdělání, často dvouoborové (např. český jazyk + dějepis). Pokud mátr vystudovaný jen jeden obor (např. fyziku, ale ne pedagogiku), musíte si dodělat doplňkové studium pro učitele, které není zdarma.
4. Nízký společenský status profese
I když učitelé mají obrovskou odpovědnost, veřejnost je často vnímá s despektem: „Mají prázdniny, učí 4 hodiny denně, co si stěžují?“ Nedostatek respektu od rodičů, žáků i vedení školy přispívá k demotivaci.
5. Stárnutí pedagogického sboru
Průměrný věk učitelů je přes 50 let, u některých předmětů (fyzika, chemie, informatika) je situace kritická. Mladí učitelé často nenastoupí, nebo ze školství po pár letech odejdou.
6. Nerovnoměrné rozložení
V Praze a větších městech je víc uchazečů než míst, zato v regionech (Karlovarsko, Ústecko, Jeseníky, pohraničí) školy marně shánějí učitele i na klíčové předměty. Roli hraje i nedostupné bydlení. Mladý učitel se za 30 000 Kč zkrátka nemá kde ubytovat.
7. Neatraktivita některých oborů
Nejvíc chybí učitelé matematiky, fyziky, informatiky, cizích jazyků. Absolventi těchto oborů jdou často jinam, kde mají lepší plat a podmínky. Naopak obory jako český jazyk nebo biologie mají přetlak uchazečů. Podobně je to s učiteli odborných předmětů, kteří mají mnohem větší plat jako reální IT specialisté, strojaři, ekonomové i zdravotníci než jako učitelé těchto disciplín.
Co by pomohlo?
- Lepší finanční ohodnocení i pro začínající učitele, bez nahodilých změn. K tomu asi není co dodávat.
- Zlepšení společenského postavení, prestiže a postojů vůči učitelům, posílení respektu vůči nim. A to například veřejnými kampaněmi na podporu, oceňování jejich práce na lokální i státní úrovní. Silná komunikace ze strany MŠMT, inspekcí i vedení škol.
- Zjednodušení byrokracie v podobě digitalizace, eliminování množství výkazů, zápisů a pod. Sdílení dokumentů a materiálů mezi učiteli napříč kraji.
- Pravidelné supervize, skupinová sezení, peer mentoring.
- Změna stylu vedení škol i inspekcí - z kontrolorů podpůrnými lídry
- Důraz na prostředí školy, například teambuildingy, relaxační prostory, kampaně ve spolupráci s rodiči, veřejností, učitelskými organizacemi.
- Inspirace v zahraničí, kdy například ve Finsku probíhají celostátní kampaně na podporu učitelů (neznámější s názvem Teacher is a hero), v Estonsku kladou důraz na digitalizaci, supervizi a respekt vůči pedagogům, v Nizozemsku funguje cílené rozdělení výuky a administrativy.
Zdroje:
