Článek
Bujaré politické dění a závažné společenské situace, které je nutné řešit týdny či měsíce, bez ustání a s velkým vypětím sil. To je přesně český rybníček, ve kterém prostor dostává zejména nový účes ShopaholicAdel, větší či menší přešlap Jaromíra Soukupa či Filip Turek a jeho jízda na plný plyn.
Ano i bitcoinová kauza nebo zákaz propagace komunismu. I toto bylo předmětem, kterým se zabývala mnohá média i kvantum zákonodárců. Komunismus byl takto ošetřen sice až téměř čtyřicet let od převratu, ale budiž. Asi pro dlouhou chvíli nadešel zrovna teď ten správný čas.
U mnohých poslanců a senátorů je jejich workoholismus natolik očividný, že sem tam ve sněmovně i usnou. Jiní, kteří zřejmě neví, kde jim hlava stojí, se omluví či neomluví, a nedorazí vůbec.
A to zřejmě proto, aby v momentech, kdy nastane tragický problém světového rozsahu bylo ticho po pěšině…A teď skutečně. Ještě, že máme v naší republice osoby jako jsou manželé Klusovi a další, jinak bychom všichni měli nateklé tváře od toho, jak by nás dennodenně fackovala hanba. Minimálně za lhostejnost, kterou naši politici i média projevují.
A jak bylo naznačeno výše, zatímco politický i mediální svět mlčí nebo Izraelsko-palestinský konflikt ukazuje s velmi omezenou optikou, máme zde snahy, které se nebojí být slyšet.
Tomáš Klus i jeho žena Tamara několikrát do týdne na svých sociálních sítích poukazují na naprosto otřesné dění v Pásmu Gazy a informují o novinkách. Zřejmě i proto, že to nedělají ti, kteří by měli. Ti, kteří berou měsíčně statisíce a pak jsou ticho, když je třeba se hlasitě projevit.
Klusovi naštěstí nejsou jediní. V únoru 2024 podepsalo téměř 80 významných osobností z kulturní, duchovní a akademické sféry otevřený dopis adresovaný české vládě, prezidentovi a parlamentním výborům. V dopise vyjádřili nesouhlas s bezvýhradnou podporou Izraele a vyzvali k přehodnocení tohoto postoje s ohledem na humanitární katastrofu v Gaze.
Mezi signatáři byli například katolický kněz a teolog Tomáš Halík, pomocný biskup pražský Václav Malý, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, spisovatel Jáchym Topol či historik a publicista Petr Placák.
V březnu 2025 iniciativa „Mluvme o tom“ zaslala otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi, ve kterém vyzvala k využití veškerých prostředků k tlaku na Izrael, aby okamžitě zastavil válečné operace v Gaze, umožnil přísun humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu a obnovil jednání o příměří a návratu zbývajících izraelských rukojmí. Mezi podepsanými osobnostmi byli například Pavel Rychetský, Tomáš Klus, Pavel Barša a Adéla Provazníková.
Je tu jistě mnoho dalších osob, kterým se možná genocida v Gaze nelíbí, ale jejich hlas obyčejného občana není ve stáním měřítku slyšet.
Izraelsko-palestinský konflikt po lopatě
Konflikt mezi Izraelem a Palestinci vznikl po založení státu Izrael v roce 1948, kdy mnoho Palestinců přišlo o domov a vznikl trvalý a vleklý spor o území, zvláště o Západní břeh, Východní Jeruzalém a právě Pásmo Gazy.
K největší gradaci sporů, které plynou z výše uvedené skutečnosti, dochází od roku 2007. Neboť téhož roku v Palestině převzalo moc hnutí Hamás. To Izrael, USA, EU včetně Česka považují právem za teroristickou organizaci. Jedná se o palestinské islamistické hnutí a politickou stranu, která vznikla v osmdesátých letech minulého století, během povstání proti izraelské okupaci.
Hamás neuznává právo Izraele na existenci a opakovaně vyzývá ke zničení tohoto státu. Ozbrojený boj je pro toto hnutí legitimní prostředek k dosažení svých cílů, včetně použití raket za účelem ostřelování Izraele, únosů rukojmí apod. K těmto útokům dochází pravidelně a toto hnutí de facto ovládá Gazu.
Některé státy (např. Katar, Írán, Turecko) Hamás částečně podporují nebo s ním udržují kontakt.
Okupace a blokáda Gazy, eskalace sporů a nulový mírový proces
Izrael na útoky raketami odpovídá leteckými a vojenskými operacemi. Mimo to na Gazu uvalil přísnou blokádu, která omezuje pohyb lidí, zboží, potravin, léků i paliva. To způsobilo humanitární krizi a posílilo napětí mezi oběma stranami. Tato blokáda trvá dodnes a odporuje lidským právům.
Obě strany páchají válečné zločiny a jsou zodpovědné za úmrtí mnoha civilistů včetně zcela nevinných dětí. Dochází k mnoha incidentům a událostem, které stále „přilévají do ohně.“ Jako například policejní zásahy v mešitě Al-Aksá, zabití palestinských civilistů, výstavba izraelských osad nebo útoky na izraelské vojáky a civilisty.
Zásadní potíží je fakt, že napříč desetiletími neprobíhá smysluplný mírový proces. Mezinárodní pokusy o zprostředkování míru selhávají kvůli nedůvěře obou stran a radikalizaci společnosti na obou stranách.
Situace je velmi vážná
Aktuálně izraelská armáda zahájila novou rozsáhlou pozemní operaci s cílem eliminovat Hamás. Tato operace se zaměřuje na severní i jižní část Pásma Gazy. Civilnímu obyvatelstvu je odpíráno jídlo a humanitární pomoc, i přesto, že na hranicích čekají tisíce plných kamionů s pomocí. Vjezd k obyvatelstvu je jim ale zakázán.
Vyjma minima, které bylo vpuštěno po silném mezinárodním tlaku. Ovšem není to ani zdaleka dostatečné. Dle OSN zde trpí přibližně 14 000 dětí akutní podvýživou a potřebují pro svou záchranu okamžitou pomoc.
OSN varuje, že zde hrozí hlad téměř celému obyvatelstvu. Situace je označována za nejhorší na světě, přičemž humanitární pomoc je nedostatečná a její distribuce je chaotická. Některé incidenty, jako například útoky na sklady s potravinami OSN a nemocnice, dále zhoršují dostupnost základních potřeb pro civilní obyvatelstvo.
Moderní světové dějiny podobnou brutalitu doposud nezažily. Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albaneseová ve své zprávě uvedla, že existují důkazy o záměru fyzicky zničit Palestince jako skupinu, což je jedním z kritérií pro určení genocidy.
Zdroje:
