Článek
Jejich řečí a výrazy, které mnozí z nás neznají.
Ačkoliv je to výstup z komfortní zóny, který může vyznít vůči samotnému Čapkovi až neuctivě, mohlo by to stát za to. Neboť se rozhodně nejedná o nudnou literární a politickou postavu dob minulých.
Proč žákům neříct, že měl Karel Čapek mega rizz na budoucnost? Napsal o umělé inteligenci dřív než mobily. Flexil s obyčejným perem, nikoliv s iPhonem. A přesto vyhrál.
Sigma boy, který by převálcoval mnohé influencery
Karel Čapek se narodil roku 1890 v Malých Svatoňovicích. Byl synem venkovského doktora, ale k psaní a sociálnímu cítění ho naklikla jeho babička, Helena Novotná.
V jeho sedmnácti letech se Čapkovi přestěhovali do Prahy, kde Karel vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Bylo jasné, že jeho vibe k literatuře a politice byl už od mládí hodně deep.
Doba pro život to však nebyla snadná. Tehdejší společnost byla hodně toxic a válka klepala na dveře. Díky Bechtěrevově nemoci, kterou trpěl, nemusel do války. No cap, měl čas rozjet kariéru.
Začal jako early influencer tehdejší doby, neboť pracoval jako soukromý učitel pro hraběte, který žil na zámku Chyše a později se uplatnil v Lidových novinách.
Jeho texty se dotýkaly mnohých. Měl silnou fanouškovskou základnu a pro své chábry chtěl to nejlepší. A co víc, nebál se to prosadit a kopat za svůj tým.
Kritizoval otevřeně komunismus, fašismus i kapitalismus, byl totálně based vůči komunistickému režimu. A co víc, Bílá nemoc je jasný „call out“ na Hitlera, neboť hlavní záporák dramatu Maršál je téměř dokonalou kopií Hitlera.
Jak je zřejmé, Čapek nehrál na safe mode, svoje demokratické názory schovávat nechtěl.
Vibeoval s umělci, politiky i širokou veřejností. Nicméně kvůli kritice tehdejšího tvrdého režimu a s ním spojených praktik měl silné haters, kteří by ho nejraději viděli mrtvého.
Nutno říci, že Čapek vystupoval proti těm, co měli moc a vládli. A ti se nebáli používat brutální taktiky vůči takovým, jakým byl právě Karel Čapek. A proto byl takovou ikonou a nadějí, že jednou bude líp.
Tehdy nebyl problém komunisty vykonstruovat soudní proces, používat mučení cílené k doznání, odsoudit člověka k popravě nebo k odeslání do kárných pracovních táborů za něco, co nespáchal. Milada Horáková by mohla vyprávět.
A přesně toto byli jeho hateři. Smrt sama.
Karel Čapek byl jakousi demokratickou intelektuální celebritou, silnou osobností naší země. A kdyby žil dnes a měl Instagram a TikTok? Byl by main character české literatury. Jeho glow-up je v tom, že se nebál hájit dobro i přesto, že zlo bylo všude kolem.
Navíc předpověděl témata, která řešíme i dnes. Umělou inteligenci, válku, fake news nebo třeba zbraně hromadného ničení. A to dávno předtím, než svět vůbec okusil první záchvěvy těchto věcí.
O čem psal? Karel Čapek a jeho big brainstorming stories
R.U.R. ( Rossumovi univerzální roboti 1920)
Příběh je o továrně na roboty, kteří jsou silní, levní a bez emocí. Původně slouží lidem, jenže pak si řeknou „Oh bro WTF?“, vzbouří se a pro lidstvo je to jasná game over.
Core memory? Dva roboti (Primus + Helena) mají mezi sebou feelings, což představuje novou éru bez lidí.
A Čapek? First guy ever, co přinesl téma AI a etiky. Jeho „robots“ se rovnají dnešnímu ChatGPT vibes. Fun fact? Přišel s tím před více než sto lety.
Krakatit (1924)
Main character energy je inženýr Prokop. Takový mad scientist, který omylem vynalezne mega výbušninu (krakatit). Téměř každá mocnost chce jeho bombu. Politici, armáda, zbrojaři, což je trochu cringe.
Prokop si je vědom toho, co stvořil a tak je dost lost, neboť má apokalyptické vize a strach z toho, jak bude s krakatitem nakládáno.
Krakatit je sám o sobě spoiler alert pro atomovku a další zbraně hromadného ničení. Jenže Čapek to napsal víc než 20 let před Hirošimou. A v Hirošimě to byl first time ever, kdy lidi dropnuli zbraň hromadného ničení s globálním dopadem.
Tenhle Čapkův text přináší vibe check humanity, že si sami vyrábíme nástroje na vlastní zkázu.
A co je nejvíc creepy? Sestrojí bomby shozené na Hirošimu vedl jistý vědec Oppenheimer. A ten reálně mohl číst Čapkovo dílo Krakatit, neboť studoval v Evropě a v knižních seznamech měl v oblibě modernistickou literaturu. Krakatit byl ve 20. letech dostupný anglicky i německy. A tak, přes překlady mohl být znám mezi intelektuály a vědci, včetně Oppenheimera.
Válka s Mloky (1936)
Lidi najdou chytré mloky, ti jsou nejdřív cheap workers, pak main characters. Jako roboti v R.U.R. Vzbouří se, migrují a ničí kontinenty. Allegorie na fašismus, kapitalismus, klimatickou krizi, politický alibismus i uprchlickou a migrační krizi i levnou pracovní sílu.
Dost to připomíná dnešní svět.
Čapkův vibe dnes
Čapek neviděl do budoucnosti a nepsal cringe sci-fi. Ale dokázal dokonale poznat lidstvo a jeho touhu po moci, stejně tak i lidskou aroganci a ignoraci. Jeho main point tkví v tom, že není problém doba a tím jaká je, není problém pokrok, technika ani AI. Problémem je člověk, jeho hloupost a nadutost vůči ostatním a vůči celému světu.
Čapek's whisper: „It’s not about machines, it’s about us.“
Pozn.: Pokud vás zajímá, jak to s Karlem Čapkem dopadlo, dočtete se zde.
Zdroje:
