Článek
Na úvod si pojďme shrnout, co je to genocida, a které činy pod ní spadají.
Co říká mezinárodního právo?
Genocida je definována v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948) jako úmysl zničit, zcela nebo částečně, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou.
Mezi činy, které mohou, mimo jiné, spadat pod genocidu, patří:
- zabíjení členů skupiny,
- působení těžkých tělesných nebo duševních útrap,
- záměrné vystavení podmínek vedoucím k fyzickému zničení.
Izraelsko-palestinský konflikt po lopatě
Konflikt mezi Izraelem a Palestinci vznikl po založení státu Izrael v roce 1948, kdy mnoho Palestinců přišlo o domov a vznikl trvalý a vleklý spor o území, zvláště o Západní břeh, Východní Jeruzalém a právě Pásmo Gazy.
K největší gradaci sporů, které plynou z výše uvedené skutečnosti, dochází od roku 2007. Neboť téhož roku v Palestině převzalo moc hnutí Hamás. To Izrael, USA, EU včetně Česka považují právem za teroristickou organizaci. Jedná se o palestinské islamistické hnutí a politickou stranu, která vznikla v osmdesátých letech minulého století, během povstání proti izraelské okupaci.
Hamás neuznává právo Izraele na existenci a opakovaně vyzývá ke zničení tohoto státu. Ozbrojený boj je pro toto hnutí legitimní prostředek k dosažení svých cílů, včetně použití raket za účelem ostřelování Izraele, únosů rukojmí apod. K těmto útokům dochází pravidelně a toto hnutí de facto ovládá Gazu.
Některé státy (např. Katar, Írán, Turecko) Hamás částečně podporují nebo s ním udržují kontakt.
Okupace a blokáda Gazy, eskalace sporů a nulový mírový proces
Izrael na útoky raketami odpovídá leteckými a vojenskými operacemi. Mimo to na Gazu uvalil přísnou blokádu, která omezuje pohyb lidí, zboží, potravin, léků i paliva. To způsobilo humanitární krizi a posílilo napětí mezi oběma stranami. Tato blokáda trvá dodnes a odporuje lidským právům.
Obě strany páchají válečné zločiny a jsou zodpovědné za úmrtí mnoha civilistů včetně zcela nevinných dětí. Dochází k mnoha incidentům a událostem, které stále „přilévají do ohně.“ Jako například policejní zásahy v mešitě Al-Aksá, zabití palestinských civilistů, výstavba izraelských osad nebo útoky na izraelské vojáky a civilisty.
Zásadní potíží je fakt, že napříč desetiletími neprobíhá smysluplný mírový proces. Mezinárodní pokusy o zprostředkování míru selhávají kvůli nedůvěře obou stran a radikalizaci společnosti na obou stranách.
Situace je velmi vážná
Aktuálně izraelská armáda zahájila novou rozsáhlou pozemní operaci s cílem eliminovat Hamás. Tato operace se zaměřuje na severní i jižní část Pásma Gazy. Civilnímu obyvatelstvu je odpíráno jídlo a humanitární pomoc, i přesto, že na hranicích čekají tisíce plných kamionů s pomocí. Vjezd k obyvatelstvu je jim ale zakázán.
Vyjma minima, které bylo vpuštěno po silném mezinárodním tlaku. Ovšem není to ani zdaleka dostatečné. Dle OSN zde trpí přibližně 14 000 dětí akutní podvýživou a potřebují pro svou záchranu okamžitou pomoc.
Deník The Guardian zveřejnil informace, dle kterých tisíce Palestinců přišlo žádat pomoc k jednomu z distribučních míst humanitární pomoci. Situace však vyeskalovala natolik, že izraelští vojáci pálili do davu hladovějících lidí.
Pokud pomineme válečný stav a ozbrojené boje, obyvatelstvo pásma Gazy je v současné době 21. století systematicky a masově likvidováno hladomorem. Izraelský ministr financí Becalel Smotrič prohlásil, že bude pásmo Gazy zcela zničeno a jeho obyvatelé budou soustředěni u egyptské hranice.
OSN varuje, že zde hrozí hlad téměř celému obyvatelstvu. Situace je označována za nejhorší na světě, přičemž humanitární pomoc je nedostatečná a její distribuce je chaotická. Některé incidenty, jako například útoky na sklady s potravinami OSN a nemocnice, dále zhoršují dostupnost základních potřeb pro civilní obyvatelstvo.
Moderní světové dějiny podobnou brutalitu doposud nezažily. Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albaneseová ve své zprávě uvedla, že existují důkazy o záměru fyzicky zničit Palestince jako skupinu, což je jedním z kritérií pro určení genocidy.
Politický a mediální postoj v Česku
Česká republika dlouhodobě patří mezi největší evropské spojence Izraele. To platí napříč vládami. Mezi možné důvody můžeme řadit společné historické sympatie, prozápadní orientaci a podporu USA. Spojené státy americké jsou rovněž blízkým spojencem Izraele.
Česko má pochopitelně odpor vůči islamistickým hnutím jako je Hamás a zároveň je stát Izrael vnímán jako „demokratický ostrov“ v nestabilním regionu.
Čeští politici často podporují právo Izraele na obranu proti terorismu, ovšem kritice izraelských vojenských operací se vyhýbají. Téma je to velmi citlivé a nachází se na hraně etických dilemat. Kritika Izraele bývá v naší zemi vnímána spíše jako kontroverzní či dokonce antisemitská. Pro závažnost celé situace zřejmě dochází i k nedostatečnému porozumění mezinárodnímu právu, kolonialismu, historických aspektů i postavení Palestinců.
Podle blogu Tomáše Hajzlera se premiér Fiala, v druhé polovině roku 2023, vyjádřil k dění následovně: „Barbarské útoky teroristického hnutí Hamás na izraelské civilisty ze 7. října šokovaly celý svět. Mým zásadním požadavkem bylo, aby Evropská rada jednoznačně poukázala na to, kdo je agresor, a potvrdila, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.“ Přičemž byly v téže době osloveny i strany jako TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN, ANO, SPD, KSČM s dotazy ohledně jejich postojů k situaci v Gaze. Většina z nich buď neodpověděla, nebo se vyjádřila zdrženlivě.
Přední česká média referují o dění v Gaze, ale většinou odkazují na zahraniční zpravodajské agentury, právní otázka genocidy nebo rozhodnutí dominantních zahraničních organizací nejsou brány dostatečně v potaz a je spíše psáno o útocích ze strany Hamásu. Mezinárodní kritika Izraele nebo optika palestinského civilního obyvatelstva nedostává příliš prostoru.
Zatímco v mnoha západních zemích (UK, Francie, USA, Nizozemsko) probíhají velké demonstrace a výzvy k příměří, v Česku jsou protesty spíše okrajové a málo medializované. Do mainstreamu se dostává minimum hlasů těch, kteří upozorňují na masovou genocidu Pásma Gazy. Často se těmto lidem dostává kritiky, jsou označování za extremisty nebo podporovatele teroristického hnutí Hamás.
Přesto můžeme v Česku vnímat iniciativy, které usilují o získání příměří.
V únoru 2024 podepsalo téměř 80 významných osobností z kulturní, duchovní a akademické sféry otevřený dopis adresovaný české vládě, prezidentovi a parlamentním výborům. V dopise vyjádřili nesouhlas s bezvýhradnou podporou Izraele a vyzvali k přehodnocení tohoto postoje s ohledem na humanitární katastrofu v Gaze.
Mezi signatáři byli například Tomáš Halík – katolický kněz a teolog, Václav Malý – pomocný biskup pražský, Anna Šabatová – bývalá ombudsmanka, Jáchym Topol – spisovatel Petr Placák – historik a publicista … .
V březnu 2025 iniciativa „Mluvme o tom“ zaslala otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi, ve kterém vyzvala k využití veškerých prostředků k tlaku na Izrael, aby okamžitě zastavil válečné operace v Gaze, umožnil přísun humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu a obnovil jednání o příměří a návratu zbývajících izraelských rukojmí. Mezi podepsanými osobnostmi byli například Pavel Rychetský, Tomáš Klus, Pavel Barša a Adéla Provazníková.
Mezinárodní iniciativy
Francie a Indonésie společně prosazují dvoustátní řešení. Prezidenti Emmanuel Macron a Prabowo Subianto vyzvali k uznání palestinského státu a podpořili mírovou konferenci OSN.
Norsko a další státy varovaly, že izraelské jednání porušuje mezinárodní právo a může mít nebezpečný precedent pro globální lidská práva.
Evropská unie jmenovala Christopha Bigota jako nového zvláštního zástupce pro mírový proces na Blízkém východě. Jeho úkolem je podporovat dvoustátní řešení a udržovat dialog mezi stranami konfliktu.
Organizace spojených národů prostřednictvím generálního tajemníka Antónia Guterrese vyzvala členské státy k nevratným krokům směrem k dvoustátnímu řešení a varovala před podkopáváním mírového procesu extremisty.
Katar hrál klíčovou roli v zprostředkování příměří mezi Izraelem a Hamásem. Ministr zahraničí Mohammed bin Abdulrahman Al Thani byl oceněn za své úsilí v humanitárních jednáních.
Arabské státy na summitu v březnu 2025 vyzvaly k ukončení izraelských vojenských operací a navrhly zahájení mírových jednání s Palestinci, přičemž zdůraznily princip „území za mír“.
Jihoafrická republika podala žalobu proti Izraeli, v níž tvrdí, že Izrael porušuje Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy. Žaloba zahrnuje výše uvedené body jako důkazy pro podporu tohoto tvrzení.
Přesto denně v Pásmu Gazy krutě umírají masy osob.
Závěrem
Toto téma je právně, historicky i morálně složité. Česká republika není schopna vyřešit Izraelsko-palestinský konflikt. Je ale nutné spoluusilovat o příměří. Situace v Pásmu Gazy je nadále velmi vážná, s pokračujícími vojenskými operacemi a zhoršující se humanitární krizí některé země, organizace a mezinárodní společenství vyzývají k okamžitému řešení a poskytnutí pomoci civilnímu obyvatelstvu Gazy, které vymírá.
Je namístě si klást otázku, kde končí obrana a začíná zločin?
Zdroje:
